Fillon: triumf přehlíženého

Původně outsider francouzských republikánských primárek François Fillon vyhrál i druhé kolo.

MF DNES - - ZE SVĚTA - Jana Šafaříková redaktorka MF DNES

Ještě donedávna s ním nikdo nepočítal. Nyní je François Fillon mužem, který má zachránit Francii a s ní i celou Evropu. Má být tím, kdo příští rok na jaře zabrání tomu, aby se francouzskou prezidentkou nestala předsedkyně krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová.

Na premiéra vlády Nicolase Sarkozyho z let 2007 až 2012 má svět už jen matné vzpomínky, pokud vůbec nějaké. Muž ve stínu prezidenta, který se o něm navíc nevyjadřoval příliš lichotivě, dokázal v nynějších republikánských primárkách převálcovat nejen jeho, ale i donedávna favorizovaného Alaina Juppého, rovněž bývalého premiéra.

V nedělním druhém kole Juppého s převahou porazil 66,5 ku 33,5 procenta hlasů. Ten mu ihned poblahopřál a slíbil podporu v jarních prezidentských volbách. Současná vládní levice je rozdělena vnitřními spory, a zatím se proto očekává, že Fillon postoupí do druhého kola, kde se nejspíš setká právě s Le Penovou.

Podle aktuálního průzkumu agentury Harris Interactive by v prvním kole voleb 23. dubna 2017 skončili na dvou postupových místech právě Fillon a Le Penová s 26 a 24 procenty hlasů. Výsledky druhého kola pak agentura odhaduje na 67 procent a jasné vítězství pro Fillona, Le Penové předpovídá 33 procent.

Rodinné hodnoty a asimilace

Fillon oslovil voliče příslibem hlubokých hospodářských reforem, boje proti islámskému radikalismu a regulace imigrace. Jako praktikující katolík podporuje tradiční rodinné hodnoty včetně například nižšího zdanění rodin. Osobně je také proti interrupcím, i když odmítl, že by zrušil 41 let starý zákon, který ženám tuto možnost povoluje.

Podporuje obnovení vztahů s Ruskem, přičemž by se nebránil ani ukončení sankcí, zavedených kvůli anexi Krymu. Užší spolupráci by s Moskvou navázal i v postupu proti Islámskému státu v Sýrii.

Na rozdíl od Le Penové, která by po vzoru Britů uvítala odchod Francie z Evropské unie, podporuje Fillon evropskou integraci a prohloubení vztahů mezi státy eurozóny. Vůči politice multikulturalismu je ale striktní. Počty cizinců v zemi by omezil na „nutné minimum“, od kterého pak bude požadovat, aby se asimilovalo, tedy zcela přizpůsobilo kultuře hostitelské země.

Otevřeně také říká, že Francie má „problém související s islámem“. Podle něj „islám musí přijmout to, co ostatní přijali už v minulosti: že pro radikalismus a provokace tady není místo“.

Rusko se raduje, Němci méně

V zahraničí vyvolalo Fillonovo vítězství nejednoznačné ohlasy. Zatímco ruská média jásají a začínají se těšit na konec sankcí, někteří němečtí analytici si dělají starosti s možností, že proruská orientace možného příštího prezidenta by mohla zkomplikovat tradiční spojenectví a spolupráci s kancléřkou Angelou Merkelovou, která naopak vůči Rusku zastává tvrdý postoj.

„I když to nikdo neřekne nahlas, Němci by dali přednost Juppému,“míní odbornice na francouzsko-německé vztahy Barbara Kunzová. Také podle zdroje z kancléřčiny strany CDU, který citovala agenturu AFP, by umírněný Juppé byl s Angelou Merkelovou „více kompatibilní“.

Na druhé straně by však Fillonovo případné vítězství vzhledem k obecnému vzestupu populismu mělo vyvolat v Berlíně ulehčení.

„Každý francouzský prezident, který nebude Marine Le Penovou, bude dobrou zprávou pro německou vládu,“říká analytička Stefani Weissová z Bertelsmannovy nadace.

Fillon, který kvůli slibům ekonomických reforem bývá ve Francii vykreslován jako domácí verze někdejší britské premiérky Margaret Thatcherové, je v Německu vnímán spíše jako francouzská obdoba bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera, který nepopulárními reformami na počátku tisíciletí dokázal snížit nezaměstnanost a rozběhnout hospodářství, zvýšil však i počet chudých.

Čekání na socialisty

Po primárkách pravice se pozornost ve Francii upírá na vývoj na levici, kterou čekají primárky v lednu. Socialistický a rekordně neoblíbený prezident François Hollande, jenž čelí kritice i ve vlastních řadách, se má do poloviny prosince vyjádřit, zda bude přes svou nepříznivou situaci o druhý pětiletý mandát znovu usilovat.

Bez ohledu na prezidentovo rozhodnutí se podle komentářů nejspíš chystá kandidovat i premiér Manuel Valls.

Dvoukolová prezidentská volba se ve Francii uskuteční 23. dubna a 7. května příštího roku.

Foto: Reuters

François Fillon se bude za francouzskou pravici ucházet o prezidentský úřad.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.