Die Welt: Polovina navrátilců ze Sýrie zůstává radikály

MF DNES - - ZE SVĚTA -

Luboš Palata redaktor MF DNES Člověk v tísni byl poslední nevládní humanitární organizací, která poskytovala pomoc v Doněcku. Dá se alespoň zhruba odhadnout, jak velkou pomoc jste tam za ty dva roky, kdy tam působíte, rozdělili a kolika lidem jste ji poskytli?

Od listopadu 2014 jsme na tomto území poskytli potravinovou pomoc 570 000 lidí, více než 138 000 lidí jsme pomohli s rekonstrukcí domů a se zazimováním a téměř 296 000 lidí získalo díky Člověku v tísni přístup k vodě a hygienickým pomůckám.

Nedělíme to na Doněck a Luhansk, je to celkově za všechny „vládou nekontrolované oblasti“na Ukrajině.

Proč vás tam separatisté nechali působit tak dlouho, nejdéle ze všech západních humanitárních organizací? Jak se vám to povedlo?

To nevím. Asi také proto, že pomoc na místě rozdělovali lidé z Doněcku. My jsme tam celou dobu měli jen dva tři cizince a desítky a desítky místních zaměstnanců. Tak jako všude jsme se i v Doněcku snažili spolupracovat se starosty, sociálními úřady a poskytovat pomoc podle aktuální potřeby. Takže myslím, že rozhodlo množství a kvalita poskytované pomoci, proto nás tam nechali tak dlouho.

V Doněcku začíná už třetí válečná zima. Čeho se lidem na separatistických

Asi čtvrtina islamistů, kteří se z bojů na Blízkém východě vrátili do Německa, spolupracuje s německými bezpečnostními úřady. Zároveň se téměř polovina všech navrátilců nadále pohybuje na radikální islamistické scéně, vyplývá ze studie německých úřadů, kterou včera zveřejnil deník Die Welt.

Z Německa dosud odešlo za Islámský stát a další teroristické skupiny bojovat kolem 850 islamistů. Společná studie Spolkového kriminálního úřadu (BKA), Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) a hesenského centra proti extremismu zkoumala životopisy 784 osob ve věku třináct až 62 let, kteří se připojili k některé z radikálních skupin v Sýrii a Iráku.

Z 274 radikálů, kteří se už vrátili do Německa, jich čtvrtina spolupracuje s německými úřady a předává jim informace o islamistech v Sýrii nebo v Německu. Ve 22 procentech případů s úřady spolupracují i rodiče islamistů.

Z analýzy také vyplývá, že zhruba osm procent radikálů se do Německa vrací jen z taktických důvodů, například aby zde sehnali finanční prostředky nebo si odpočinuli. Téměř polovina navrátilců (48 procent) zůstává i nadále v úzkém spojení

územích stále nedostává a proč nestačí pomoc, kterou poskytuje tamním lidem Rusko?

Podle toho, co v Doněcku vidíme, existuje stále část lidí, která potřebuje humanitární pomoc. Jsou to chudí, často staří lidé, lidé, kteří s extremistickou nebo salafistickou scénou. K radikalizaci osob, které z Německa odjely bojovat třeba za Islámský stát, nejčastěji přispívá skupina jejich přátel (v 54 procentech případů), salafistické mešity (48 procent), internetová propaganda (44 procent) nebo takzvané islámské semináře (27 procent).

Počty lidí odcházejících ze spolkové republiky bojovat na Blízký východ se za poslední rok výrazně snížily. tam zůstali, když část rodiny odjela jinam. Lidé, kteří vypadli ze systému sociální pomoci, nebo dlouhodobě nemocní, dětské domovy, lidé s postižením a tak dále.

Prostě slabé, ohrožené skupiny i v běžné době, natož pak ve válečném konfliktu. Zatímco v roce 2014 odjíždělo z Německa za džihádem v některých měsících až 100 lidí, mezi červencem 2015 a červnem letošního roku je to v průměru už méně než pět měsíčně.

Adventní ostražitost

Foto: Petr Štefan, Člověk v tísni

Když je voda vzácná Ve vesnici Jelenovka, ležící asi pětadvacet kilometrů jižně od Doněcku, pomáhal Člověk v tísni s distribucí pitné vody.

Foto: archiv

Bojovat za Islámský stát odešlo z Německa na 800 lidí.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.