Dozorce z Osvětimi dostal čtyři roky

MF DNES - - ZE SVĚTA -

mít akreditaci. V posledních hodinách se sice nějaké fámy a zdůvodnění objevily ve zprávách na internetu (podle doněckých představitelů údajná „schémata korupce“či „nedostatečná úcta k lidu Doněcké lidové republiky“, pozn. red.), ale podle nás ničím nepodložené, bez nějakých důkazů. Nevíme, proč se to stalo, proč se to stalo právě teď. A stále doufáme, že je to nějaké nedorozumění a že se nám podaří vyjednat pokračování naší pomoci nebo alespoň nějaký kompromis, který by nám přinejmenším umožnil dokončit rozdělané věci.

Těsně před vámi byl z Doněcku vypovězen štáb ruské nezávislé televize Dožď. Nesvědčí to o zostřující se situaci? Roste na východě Ukrajiny nějak viditelně napětí, víc se bojuje?

Nezdá se mi, že by se napětí nějak výrazně zvýšilo. Optikou těch dvou let, kdy v Doněcku působíme, tam byla daleko těžší období. A ani o nějaké zvýšené bojové aktivitě v oblasti nevíme.

Říkáte, že byste chtěli v Doněcku alespoň dokončit rozdělanou práci. O co především jde?

Chtěli bychom pokračovat v distribuci základní humanitární pomoci, tedy potravin a hygienických prostředků. Rozběhl se nám projekt obnovy obydlí svépomocí, kdy lidé dostávají materiál, aby mohli dát alespoň trochu do pořádku své domy a byty zasažené dělostřeleckou palbou, aby byly obyvatelné.

Neměli jste kvůli své pomoci na separatistických územích potíže i s kyjevskými úřady? Nebyli jste v podezření, že poskytujete pomoc nepříteli?

Neřekl bych, že bychom byli v takovém podezření. Samozřejmě že jako v každém konfliktu by bylo snazší pomáhat jen na jedné nebo na druhé straně. My se ale i na Ukrajině, jako v každém konfliktu, kde je to možné, snažíme naplňovat základní humanitární imperativ, že pomoc má následovat potřebu a potřebné. A nemá být řízena podle toho, kdo dané území politicky nebo vojensky kontroluje. Dozorce z nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim Oskar Gröning neuspěl se svým odvoláním a měl by jít na čtyři roky do vězení. Pětadevadesátiletý Gröning byl shledán spoluvinným na vraždách statisíců lidí, kteří zemřeli v Osvětimi v plynových komorách v období mezi květnem a červencem 1944, ale kvůli vysokému věku a špatnému zdraví možná nakonec do vězení nenastoupí. (ČTK)

(49) je někdejším studentským vůdcem z listopadu 1989, zakladatelem a dnes ředitelem humanitární organizace Člověk v tísni, která se pod jeho vedením rozrostla ve firmu s 800 zaměstnanci a rozpočtem přesahujícím miliardu korun. Největší zahraniční mise Člověka v tísni je v severní Sýrii, kde zajišťuje pomoc asi 250 tisícům lidí.

Kdyby se vaše snahy zvrátit rozhodnutí doněckých úřadů nepodařily, bude vaše mise na Ukrajině přesto pokračovat?

Samozřejmě že bude. Ty potřeby jsou velké, na celé východní Ukrajině. A jak říkám, stále si myslím, že se i ta situace v Doněcku nějak vysvětlí a najde se způsob, jak pokračovat i třetí zimu. Rozhodně je to naším zájmem, protože je naším zájmem pomáhat lidem, kteří to potřebují.

Jak velkou podporu má pomoc Ukrajině mezi Čechy? Ještě vám od nich chodí peníze na ukrajinskou misi?

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.