Kyber armáda

Budou vojenští špioni na internetu bránit stát, či šmírovat uživatele?

Vojenské zpravodajství si před třemi lety uřízlo krutou ostudu, když se ukázalo, že sledovalo manželku tehdejšího premiéra Petra Nečase na příkaz jeho milenky a šéfky kanceláře Jany Nagyové. Nyní má tatáž služba na dosah pravomoc, která svou šíří v Česku nemá obdoby a znamená zásadní posílení její moci.

Každý odeslaný e-mail, zpráva na Facebooku nebo SMS by už příští rok mohly protékat přes tajemná zařízení, která ze zákona budou muset do svých sítí nainstalovat poskytovatelé internetu i mobilní operátoři. A tyto „krabičky“budou patřit právě armádní rozvědce, která je bude používat například jako odposlouchávací či sledovací zařízení. S avizovaným cílem identifikovat možné útočníky a bránit český internet.

Zajistit to mají velmi obecně formulované paragrafy zákona, který fungování Vojenského zpravodajství vymezuje. Novela, která Sněmovnou prochází bez většího rozruchu a mohla by platit už příští rok, však vyvolala odpor u internetových expertů i firem, které by vojenské rozvědce takto klíče od svých sítí měly předat. Podle nich dává zákon špionům nepřípustnou volnost a není zaručené, že toho nezneužijí.

„Pokud zákon nabude účinnosti v této podobě a Vojenské zpravodajství umístí technické prostředky do našich sítí, pak našim zákazníkům rozhodně nemůžeme garantovat soukromí a bezpečnost jejich dat,“ohrazuje se Šárka Štůlová z ICT Unie, která sdružuje nejvýznamnější české hráče v oblasti elektronické komunikace včetně trojice mobilních operátorů.

Internetovým firmám vadí nejenom to, že přes rozvědku budou protékat všechna osobní data zákazníků, ale i že armádní zařízení bude moci zprávy také měnit, či dokonce útočit na cizí počítače. Navíc se teoreticky může samo stát cílem hackerského útoku, a ve výsledku tak spíše bezpečnost internetu ohrozit.

Ministerstvo obrany, které novelu předložilo, však tvrdí, že nekonkrétnost zákona je vlastně záměr. „Kvůli dynamickému vývoji v této oblasti by se mohlo stát, že právní úprava bude rychle zastarávat. K umístění a připojení technických prostředků bude stačit souhlas vlády,“říká mluvčí ministerstva obrany Petr Medek. Ročně by měl systém přijít na 300 milionů korun.

Jako ve skutečné válce

Právě vojenskou rozvědku si vláda vybrala k tomu, aby bránila internet před hackerskými útoky, kterých

přibývá. Už dávno totiž neútočí jen soukromníci, z rozpoutávání cílených bitev ve virtuálním světě je dlouhodobě podezříváno například Rusko. Právě tamní tajná služba FSB je průkopnicí černých krabiček sledujících

komunikaci občanů. Pod názvem SORM jsou k internetovým linkám přisáté už od roku 1995.

Česká koncepce počítá i s tím, že pokud by se země stala cílem kybernetického útoku, stát by se mohl pustit do odvety. Palbu by přes internet opětovalo vznikající Národní centrum kybernetických sil pod vojenskou rozvědkou. Právě nový zákon by ho měl vyzbrojit zařízeními, jejichž pomocí mohou špioni útočníka najít a případně na něho zaútočit.

V původní verzi novely aktivní činnost špionů úplně chyběla. I proto část odborníků rozvědku podezřívala, že jejím cílem je hlavně sběr informací. „Novela vyvolává silný dojem, že je zpravodajského charakteru a kybernetickou obranu řeší jen administrativně,“stěžoval si v létě Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), který má na starosti právě pasivní obranu proti hackerům a roli vojenské rozvědky si představoval právě ve vytvoření „kyberarmády“, která by mohla útočit.

V nejnovější verzi, kterou nyní projednává bezpečností výbor Sněmovny, však možnost aktivně bránit stát na internetu přibyla. A je pravděpodobné, že zákon v této podobě projde. „Kyberprostor je nebezpečným bojištěm a je potřeba mít prostředky na obranu. Ať se nám to líbí, nebo ne,“říká šéf bezpečnostního výboru Roman Váňa z vládní ČSSD. Podobný názor má i další členka výboru Jana Černochová z opoziční ODS. Členové výboru se nyní chystají na uzavřeném jednání řešit technické podrobnosti „černých schránek“.