Technoparky spolykaly osm miliard. A krachují
Parky podpořené stamilionovými dotacemi krachují nebo mají problémy.
V moderní budově na kraji Jihlavy měl už přes dva roky běžet špičkový výzkum. Sdružení Energoklastr na to získalo dotaci 290 milionů korun. Dnes je areál Vědecko-technického parku Vysočina prázdný, zamčený, plný plevelu. Energoklastr je v konkurzu, stát vymáhá dotaci zpět a park je na prodej.
Stát dal od roku 2004 na vědecko-technické parky, inovační centra a firemní inkubátory přes osm miliard korun. Vzniklo jich přes padesát – příliš mnoho. „V Evropě se má za to, že na milion obyvatel by měly připadat tři vědecko-technické parky,“ říká šéf Společnosti vědecko-technických parků ČR Pavel Švejda.
To, že dotace do parků inovacím moc nepomohly, potvrdil rozsáhlý průzkum MF DNES. Co ukázal? Ze tří desítek nejštědřeji dotovaných parků už dva zkrachovaly, další se právě snaží bankrot odvrátit. Park v Buštěhradě vyšetřuje policie kvůli podezření z podvodů. Tučně dotované „technologické parky“také často slouží jako nájemní kanceláře. Třeba ten ve Valašských Kloboukách je využíván i jako virtuální sídlo firem. (ac, jpa)
Zástupci města Pardubice, kraje a univerzity v roce 2008 slavnostně střihali pásku společného projektu TechnoPark. Z eurofondů na něj dostali bezmála 300 milionů korun. Nejvyšší možný příspěvek.
Do dvou let mělo v parku pracovat 450 lidí v inovativních a výzkumných firmách. A realita? Po třech letech tam podnikalo osm firem se 130 zaměstnanci, vědci ho nevyužívali vůbec. Zato se hromadily dluhy, jež vyústily v krach. Areál nakonec v dražbě koupil fond Conseq za pouhých 183 milionů.
Conseq se nějakou vědou už vůbec zdržovat nemusí. Areál mění v obyčejnou průmyslovou zónu, kde nabízí mimo jiné sklady. „S investicí jsme spokojeni,“pochvaluje si šéf Consequ Jan Vedral.
Inovace za osm miliard
Není to ojedinělý příběh. Parky štědře dotované z veřejných peněz se nedaří inovacemi naplnit. Zřejmě i proto, že se budovaly bez rozmyslu.
Už mezi roky 2004 až 2006 stát v rámci dotačního operačního programu Prosperita podpořil 25 projektů celkem 1,6 miliardy korun.
„Program Prosperita byl velmi úspěšný, ukázal, že existuje dostatečný zájem a potřeba projektů spojených s vybudováním infrastruktury podporující vznik a rozvoj inovačních firem,“chválila se později vládní agentura CzechInvest, jež dotace řídí. A tak dal stát v dalším období let 2007 až 2013 na vznik nových nebo rozvoj stávajících parků podle CzechInvestu přes sedm miliard korun. Celkem jich podpořil na sedm desítek.
Podmínkou je, že příjemce dotace musí vlastnit infrastrukturu vybudovanou z veřejných peněz pět nebo deset let (liší se projekt od projektu). Neměl by nemovitosti prodat a nesmí skončit v úpadku – jinak je povinen dotaci vrátit.
To se teď děje. Na severu Čech poslali letos v létě do insolvence spolumajitelé ze švýcarské ABB další štědře dotovaný projekt Nupharo Park. Nedaří se jej obsadit, nevydělá na provoz. Jeho dluhy převýšily i téměř 300milionovou dotaci. Nyní se čeští majitelé snaží najít způsob, jak z bezvýchodné situace ven.
Odvrátit krach se už nepovede v Jihlavě. Tamní dva roky starý VTP Vysočina je zavřený, zřizovatel je v konkurzu a o vrácení dotace usiluje tamní finanční úřad.
Policie v Buštěhradu
Pak jsou tu další problémy. Strojírenský vědecko-technický park (SVTP, dotace 230 milionů korun) ve středočeském Buštěhradu, který vlastní firma Konstrukční oceli CZ, šetří policie. Komplex sedmi budov vybudovaný v areálu zavřené panelárny je sice podle ředitele Jana Maliny rok po otevření plný, jenomže jak firma SVTP, tak její spolumajitel Jiří Mráček a jeden z dodavatelů stavby čelí obvinění z machinací při financování.
Podle dotačních podmínek mají soukromí provozovatelé parků přidat k dotaci stejnou sumu z vlastní kapsy. A to SVTP podle obvinění nedodržel a fingoval vlastní financování koloběhem faktur v okruhu několika partnerských firem. Práce placené z dotace se proto vykazovaly jako těžce předražené.
Druhý spolumajitel SVTP Zdeněk Ertl je přesvědčen, že firma nesrovnalosti s fakturami vysvětlí. „Za obviněním může být naše konkurence. My máme papírově vše v pořádku, vše jsme doložili,“tvrdí. Podle zdroje informovaného o trestním oznámení, jež na Buštěhrad podával Finanční analytický útvar ministerstva financí, je ale předražování zjevné. „Nejde o žádnou výjimku, při čerpání dotací na podobné projekty se to dělá běžně,“tvrdí zdroj.
Jen čtyři zmiňované problémové parky stály daňové poplatníky dohromady 1,1 miliardy korun.
Podle mluvčího ministerstva průmyslu Františka Kotrby není chyba na straně úřadů, jež peníze přidělují. „U provozovatelů, nikoliv u poskytovatele dotace je nutné hledat odpovědi na otázky týkající se manažerského selhání a následného neúspěchu,“říká Kotrba.
Ovšem i parky, které se drží nad vodou, často bojují s nízkou obsazeností. Třeba frýdeckomístecký VTP Ferrit (dotace 181 milionů korun) specializovaný na strojírenství a těžbu, spuštěný letos v lednu, získal zatím jen dva nájemce celkem s 25 zaměstnanci. Plný je tak z desetiny. Třetí nájemce je podle manažera Dušana Biolka „v jednání“.
A třeba Centrum informačních technologií a aplikované informatiky Slavičín na Zlínsku marně hledá nájemce pět let po dokončení. Ve Zlínském kraji vzniklo se státní podporou za poslední dekádu hned sedm areálů pro inovace. V polovině z nich teď sídlí i firmy, jež s inovacemi nemají nic společného (viz V inkubátoru je řeznictví i agent OVB) .
Stát totiž dotované parky příliš nehlídá. Žadatelé o dotaci museli sice přislíbit přesný počet nových pracovních míst nebo nájemců a pak o tom státu posílat údaje. „Nejedná se ale o závazné hodnoty, žadatel nemůže být postižen za jejich neplnění,“vysvětluje mluvčí CzechInvestu Petra Menclová.
Veřejnost pak už vůbec nemá šanci nahlédnout dotovaným parkům do kuchyně. Řada z nich svou činnost přímo halí tajemstvím. Třeba BIC Ostrava (dotace 117 milionů korun), kontrolovaný skupinou Vítkovice a jejím vlastnicky zcela neprůhledným švýcarským partnerem Towit Machinery, podle ředitele Marka Valdmanna hostí 54 nájemců s 500 zaměstnanci. A začínajícím inovativním firmám dává zvýhodněný nájem. Podmínky slevy jsou však netransparentní. „Hodnotíme podnikatelský záměr z pohledu stupně inovace. Pravidla nejsou striktní, bereme v potaz i zapojení majitelů, managementu a osobní přístup,“říká Valdmann. Seznam svých klientů BIC odmítá zveřejnit.
Nyní už přísněji
Rozdělovat peníze na podporu „inovační infrastruktury“bude ministerstvo průmyslu i v dalších letech. Podmínky v současném dotačním období by se měly zpřísnit.
„Aktuálně je jednou z podmínek dosahovat průměrné roční míry obsazenosti alespoň 35 procent po celé období udržitelnosti projektu vědecko-technického parku či inkubátoru. Jedním z výběrových kritérií je rovněž hospodárnost pořizovaného majetku a porovnání s cenami obvyklými na trhu, a to jak technologií, tak stavebních prací,“slibuje mluvčí Kotrba. — s přispěním Jaroslava Hubeného a Jany Fuksové