Ivan Noveský ke 3 článkům zveřejněným na 1. a 2. stranách MF Dnes 7. a 8. 3. 2014
Kobsahu článků uvádím, že lze konstatovat a plně dokladově doložit následující: Jako technik a právník, trvale bezpartijní (před rokem 1989 až dodnes), nemohu akceptovat jakékoliv spojování mé osoby s politickými stranami, ať se jedná o ČSSD, SPOZ, případně další. Spolupracoval jsem vždy s většinou politických stran, ale vždy pouze na odborné bázi – zejména plynárenství, energetika, ochrana státního majetku, řešení sociálních otázek a nezaměstnanosti.
Na Úřadě vlády (ÚV ČR) jsem v roce 2014, kromě každodenní práce spojené s řízením více než 80 zaměstnanců a správou 8 objektů ÚV ČR, prosazoval výhradně otevřené veřejné zakázky, odstraňování švarcsystému a řešení neřešených a neřešitelných problémů s objekty ze 70. let. Naopak jsem neřešil paní Nagyovou, jejíž činnost na ÚV ČR již v té době dávno řešily orgány činné v trestním řízení.
V roce 2001 jsem spoluvytvářel Energetický regulační úřad (ERÚ), ve funkci ředitele sekce Úřadu, na základě Pověření 1. paní předsedkyně ERÚ, dodnes nezávislý a plně funkční ERÚ v Jihlavě a v Praze. Ostatně již v roce 2000 jsem aktivně, ještě jako poradce 1. místopředsedy Senátu, prosazoval – při práci na tehdy připravované novele energetického zákona č. 458/2000 Sb., která ERÚ uzákonila – spojení stávající kontrolní organizace SEI s nově koncipovaným ERÚ tak, aby měl ERÚ vytvořeny funkční nástroje pro činnost regulátora vč. odhalování případných podvodů.
Po vítězství v konkurzu MF ČR mezi 15 uchazeči, jsem dne 1. 7. 2002 „získal“více než 450 zaměstnanců – „majetkářů“z okresních úřadů (OkÚ) z celé ČR a musel z nich ihned „na zelené louce“vytvořit dle zákona č. 201/2002 Sb. fungující Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Zároveň mi přibylo od srpna 2002, kdy se změnila vláda a přišly veliké povodně, mnoho dalších úkolů dle zákona č. 320/2002 Sb. o ukončování činnosti OkÚ. Tímto zákonem byly de facto zlikvidovány OkÚ a po nich zůstalo k 31. 12. 2002 mnoho tisíc bezprizorních zaměstnanců. Musel jsem tehdy – kromě budování zcela nového systému se 197 právními státními zástupci dle zákona o ÚZSVM – např. v lednu 2003 zajistit výplaty cca 60 000 zaměstnanců ze škol a dalších organizací, které zrušením OkÚ přišly o své zřizovatele. Musel jsem se rovněž postarat o stovky budov a dalšího majetku za desítky miliard Kč a zahájit jejich inventarizaci.
V nově vzniklém Národním památkovém ústavu jsem, jako hlavní ekonom GŘ, přerušil v roce 2004 penězovod z roku 1997, kterým se – dle zprávy kontrolního úseku Ministerstva kultury ČR – vyvádělo pouze z Palácových zahrad pod Pražským hradem ročně cca 1,2 mil. Kč do spřízněné soukromé společnosti a za což jsem byl v roce 2006 pomluven, což přesně popsal Městský soud v Praze takto: „Šetřením Policie České republiky bylo zjištěno, že pomluva pana Z. N. týkající se žalobce je skutečně pomluvou.“
Směna zdevastovaného objektu MPSV ČR v Lannově ulici č.p. 1235 (bývalá poliklinika) za dva objekty, a to zánovní objekt Vysočanská č.p. 855 (bývalý Eurotel) a areál zámečku Veleslavín (Veleslavínská č.p. 1 – dodnes soukromé zdravotní sanatorium) dle usnesení vlády ČR č. 1673 z 21. 12. 2005 byla pro stát více než výhodná.
Realizace pilotního projektu MPSV ČR „Dost dobrá šance“(DDŠ) ověřila možnosti ekonomicky návratného – i dle nezávislého auditu – řešení dlouhodobé nezaměstnanosti a společnost Cofet, kterou jsem od roku 2007 do března 2011 řídil, tím (pouze v letech 2007–2008) při fakturaci 146 milionů Kč za DDŠ ušetřila státnímu rozpočtu více než 499 milionů Kč.
Zásadně odmítám, že by kvůli mně či mým podřízeným, ať již ve státním či soukromém sektoru, stát někdy musel platit jakékoliv pokuty. Všechny výše uvedené věci si ostatně mohou čtenáři kdykoliv ověřit dotazy dle zákona č. 106/1999 Sb. O svobodném přístupu k informacím na všech uvedených úřadech, např. na Úřadě vlády ČR, Ministerstvu kultury ČR, Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, Úřadě práce ČR, Ministerstvu financí ČR, Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, Národním památkovém ústavu, Energetickém regulačním úřadě, Úřadě pro zastupování státu ve věcech majetkových atd.