Praha chce vzkřísit Rejnoka
Letos již rakety novoročního ohňostroje nevyletí z prostranství pod nohama sochy Jana Žižky z Trocnova na Vítkově.
Odpaliště světelné show se po roce znovu vrátí k metronomu v Letenských sadech. Zůstává však již tradiční datum a čas. Nebe se nad Letnou rozzáří v šest hodin v podvečer 1. ledna 2017. „Nijak jsme o to neusilovali, ale chápu, že je Letná místo, které se pro ohňostroj hodí. Nechceme to Praze zkazit,“říká Jan Čižinský, starosta Prahy 7.
Loni nesl novoroční ohňostroj jméno „Praha Múzami políbená“a připomněl české velikány, kteří v roce 2016 oslavili výročí. Letos radní vypsali zakázku na ohňostroj s tématem „Praha – dynamická“a stejně jako tu loňskou ji vyhrála pražská společnost Makalu Fireworks.
Světelná show vyjde město bez koruny na jeden milion a potrvá přesně deset minut a čtyřicet sedm vteřin. Celkem během ní do vzduchu vyletí 4 795 raket a pum. Spektákl plný výbuchů však není to jediné, na co letošní ohňostroj Pražany láká. „Lidé během něj prožijí jeden dynamický den v Praze. Každá jeho část bude vztažena k nějakému ikonickému místu, které bude interpretováno laserovou projekcí,“předestírá program ohňostroje jeho choreograf Martin Peter.
Během úvodní „ranní“sekvence ohňostroj zavede diváky na snídani do Fantovy kavárny, zatímco bude speciální laser na letenský kopec promítat obrysy hlavního nádraží. Pražské dopoledne znázorní procházka po Karlově mostě, poledne střídání stráží na Pražském hradě a odpoledne ruch na Václavském náměstí. Světelné představení zakončí západ slunce nad Petřínem, večerní taneční kreace v Lucerně a půlnoc pod orlojem.
Představení bude mít stejně jako loni takzvaný pyromuzikální charakter. „Jedná se o dokonalé spojení a harmonii hudby s odpalovanými efekty, které mají své přesné místo, čas i úhel,“dodává Peter a slibuje, že letos bude show ještě bohatší a zajímavější než loni. Firma
Na ostrově Štvanice by mohla vyrůst koncertní hala podle návrhu Jana Kaplického. Vedení Prahy chce oživit architektův nerealizovaný projekt pro České Budějovice, kterému se kvůli tvaru přezdívá Rejnok. Budova by mohla vzniknout do roku 2022 a cena výstavby by se vešla do dvou miliard korun.
„Po nové koncertní hale je ze strany města poptávka a aktuálně máme volné prostředky na investice do kultury. Po 25 letech bychom rádi začali budovat teprve druhou veřejnou stavbu. A vzhledem k tomu, že v Českých Budějovicích nebyl Rejnok postaven, líbilo by se mi jej mít v Praze,“řekl radní Jan Wolf (KDU-ČSL/Trojkoalice). První veřejnou budovou měl na mysli Národní technickou knihovnu.
Podle Wolfa Praze dlouhodobě chybí moderní koncertní budova a město by si zasloužilo mít stavbu od světově významného architekta. „Mým osobním přáním je, aby Rejnok stál na Štvanici. Po demolici prý do metropole přivezla speciálně pro novoroční ohňostroj unikátní a v Česku nevídanou pyrotechniku. Novinkou budou kromě obřích 300 milimetrů velkých kulových pum třeba závěsné padající světlice. Nad Letnou zazáří i pestrobarevné bengálské ohně zavěšené v osmnáctimetrové výšce. Světlice střelmistři odpálí z vysokozdvižných plošin, ze kterých bude v závěru představení vystřelena také symbolická číslice 17. Přímo proti divákům na protějším břehu Vltavy.
Nejlepší zážitek čeká na nábřeží
To je ostatně místo, odkud bude podle Petera ohňostroj nejlépe vidět. „Show si skutečně naplno vychutnají ti, kdo přijdou na Dvořákovo nábřeží, konkrétně do prostoru před Nemocnicí Na Františku, případně vyústění Pařížské ulice, nebo do první poloviny Čechova mostu,“vysvětluje. Představení podle něj však bude viditelné také z takřka celého Starého Města. Všude stadionu za minulého vedení Prahy se tady uvolnila parcela, která patří městu,“řekl Wolf. Ve hře je také oblast u stanice metra C Vltavská.
Problém s tím, že je ostrov Štvanice v záplavové zóně, by podle Wolfa nebyl. Budova by stála na pilířích a ve spodních patrech by byly garáže, které by se při velké vodě vyklidily, a po skončení povodně by se zase auta vrátila zpět. Náklady na výstavbu jsou odhadovány na 1,5 až dvě miliardy korun. Výhledově by se pak výstavba mohla uskutečnit v tam, odkud je dostatečný výhled na Letnou. Nicméně diváci, kteří jej nebudou sledovat z Dvořákova nábřeží, pochopitelně přijdou o laserovou show i o hudební produkci, která se bude ozývat z aparatury na Čechově mostě.
Hudební doprovod k ohňostroji si diváci mohou naladit i pomocí rádia. Zážitku z nábřeží se to však podle Petera nevyrovná. Návštěvou nábřeží by se lidé měli vyhnout situaci z loňského roku, kdy si řada diváků stěžovala, že z některých míst, která ke sledování ohňostroje doporučil magistrát, nebyla světelná show příliš dobře vidět.
Na konec roku se připravuje i dopravní podnik (DPP), který na silvestra prodlouží provoz metra tak, aby poslední spoje projížděly přestupními stanicemi až ve dvě hodiny ráno. Během silvestrovské noci pojedou také častěji noční tramvaje. Na Nový rok posílí DPP pro diváky ohňostroje provoz metra na všech trasách mezi 17.00 a 19.15. letech 2018 až 2022. Podle Wolfa je takový předpoklad reálný.
Dokončená studie je Kaplického nejdopracovanějším dílem v tuzemsku. Navržený objekt má trojúhelníkový půdorys a zaujímá plochu 1,5 hektaru. Má mít dva koncertní sály pro tisíc a čtyři sta posluchačů.
Podle Kaplického návrhu měla na Letné vzniknout Národní knihovna. Z výstavby, proti které se postavil tehdejší prezident Václav Klaus a nakonec i primátor Pavel Bém, sešlo. (ČTK, rsr)