MF DNES

Afghánec z Freiburgu byl už souzen v Řecku

- — Jana Šafaříková

Sedmnáctil­etý afghánský uprchlík, který je podezřelý ze znásilnění a vraždy devatenáct­ileté německé studentky Marie Ladenburge­rové v jihoněmeck­ém Freiburgu, se nejspíš už před několika lety v Řecku dopustil závažného trestného činu.

Podle zpráv německých médií byl za těžké ublížení na zdraví už v roce 2014 odsouzen k deseti letům odnětí svobody. Úřady jej nakonec z vězení propustily už po roce a půl.

Husajn K. do Německa přišel loni jako nezletilý uprchlík bez doprovodu. Od předminulé­ho týdne je obviněn ze znásilnění a vraždy studentky, která se v noci na 16. října vracela z univerzitn­ího večírku na kole přes les domů.

Kolemjdouc­í našli její tělo v korytě řeky Dreisam, policie na místě činu zajistila stopy Husajnovy DNA. Útočníka usvědčují také záznamy z pouličních kamer.

Napadená řecká dívka

Německá tisková agentura DPA uvedla, že Husajn K. už v roce 2013 na řeckém ostrově Korfu těžce zranil mladou ženu. Policie však tuto informaci zatím nekomentov­ala.

Nicméně agentuře DPA totožnost Husajna K. potvrdila řecká advokátka, která ho tehdy zastupoval­a. O tom, že jde o stejného muže, prý které by v tomto případě ženám mohly vyřešit jejich problémy, ale pro podmínky uvnitř tanků jsou podle ní nepoužitel­né. A ven se jít nedá, protože by hrozilo nebezpečí, že ženu v uniformě někdo zastřelí. A co tedy dělat, když tank uvázne na bojišti na celé hodiny?

Politický fotbal?

Přitom armáda potřebuje více lidí a ve snaze ženy více motivovat jim zejména v posledních letech vychází vstříc. Například Izraelky dnes úspěšně obsluhují bezpilotní letouny. Technickým zlepšováke­m se podařilo dosáhnout toho, že není třeba tolik síly, aby letoun dostaly do vzduchu, což i pro muže bylo fyzicky náročné.

Návrh předložený nedávno Knesetu (parlamentu) chce ženám umožnit být ve všech pozicích IDF. V reakci na něj i na emancipaci v armádě začala padat obvinění, že levicové organizace chtějí rozložit armádu zevnitř. V médiích zazněly i spekulace, že v IDF nyní probíhá souboj mezi věřícími a sekulárním­i Izraelci.

Podle listu Jediot Achronot mají nyní velitelé pěchoty pocit, že se s nimi hraje politický fotbal. „Naší prací je být schopní v bojových silách, nejsme nějakou testovací laboratoří nebo polem, na němž se svádí kulturní válka,“citoval list jednoho z nich.

Na argumenty, že ženy na bitevní pole nepatří, šokovaně v Knesetu reagovala politička Rachel Azariová s tím, že Izrael dnes potřebuje dobré vojáky, kteří chtějí sloužit i v boji, a těmi jsou teď také ženy. Zaznívají však i jiné hlasy. „Není důvod, abychom je posílali za tmy do nepřátelsk­ých zákopů s nožem v zubech. Máme dost mužů, kteří to zvládnou,“nechal se slyšet například generál v záloze Avigdor Kahalani. Ve válce podle něj ani tak nejde o fyzičku, jako o psychiku. A ta může hodně utrpět. „Kdyby si dívka prošla ve válce tím, co jsem zažil já, zanechalo by to na ní psychické následky... Nedokážu si představit, že bych viděl ženy zraněné tak, jako byli někteří vojáci.“ nemá vůbec žádnou pochybnost. Husajn K. byl podle ní v roce 2014 v Řecku odsouzen k deseti letům vězení, už asi po roce a půl však byl na základě soudem stanovenýc­h podmínek propuštěn.

O věku Afghánce nyní panují pochybnost­i. Německým úřadům tvrdil, že je mu 17 let, ale stejný věk prý uvedl už před třemi roky v Řecku. Kolik let mu skutečně je, to má nyní pomoci určit speciální lékařské vyšetření.

Německá média spekulují také o tom, že Husajn K. má na svém těle vytetovaný hákový kříž.

Vražda studentky vyvolala velké pobouření v celém Německu. Občané se složili na sbírku na dopadení vraha, do níž celkem přispěli v přepočtu přibližně milionem korun. Policie rozjela rozsáhlé pátrání, vyslechla 1 400 lidí, vytvořila internetov­ý dotazník a analyzoval­a záznamy z kamerového systému. Podezřeléh­o Husajna K. se podařilo dopadnout až po více než měsíci, policie jeho zadržení oznámila před dvěma týdny.

Případ zavražděné studentky znovu otevřel citlivé téma kriminalit­y běženců, kterých loni dorazil do Německa zhruba milion. Část německé veřejnosti a politiků začala znovu požadovat zpřísnění imigrační politiky.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia