Kuba chce dluh Česku splatit rumem

Podle náměstka ministra zahraničí Martina Tlapy, který loni na Kubu přivezl podnikatelskou misi, by se část splaceného dluhu mohla zpětně investovat do rozvojových projektů, které by uskutečnili čeští dodavatelé. „Rádi bychom tam přivedli české firmy na modernizaci tamní infrastruktury, Česko takový model použilo v minulosti s Kambodžou,“říká Tlapa. Kuba potřebuje modernizovat energetiku, zastaralou infrastrukturu i zemědělství. Šlo by tak o podporu českého exportu.

Češi na ostrov před revolucí dodávali například strojírenské investiční celky pro cukrovary. Dalších několik miliard dluží Kuba za vojenské dodávky. Tyto takzvané speciální úvěry uvádí ministerstvo financí jen v souhrnu – Kuba a Libye dluží Česku celkem osm miliard korun.

Kuba měla historicky problémy s nedostatkem cizí měny, a proto nesplácela. Pocítila to i státní exportní pojišťovna EGAP, která od roku 2005 pojistila na Kubu vývoz zboží od českých firem za 4,7 miliardy korun. Na Kubě jí uvázlo nesplácených 46 milionů eur (1,2 miliardy korun). „Splácelo se to postupně, zčásti se dluh obnovoval dodávkou potravin. Obchod jsme udrželi, poslední splátka je splacená, Čechy tam mají rádi,“říká Jan Procházka, šéf EGAP.

Exportní pojišťovna nyní vyjednává o nových úvěrech, je připravena pojistit dodávky ve výši až 35 milionů eur na opravu kubánské elektrárny ve Feltonu, kterou stavěli Češi a Slováci a která nedávno vyhořela.

Na Kubu se podle ČSÚ loni vyvezlo české zboží za 691 milionů korun, především strojírenské výrobky pro tamní energetiku a elektronika, do Česka se dovezly tabák, alkohol a léky.

Celkem dluží země bývalého socialistického bloku Česku 37 miliard korun. Podle náměstkyně Dupákové by se vedle Kuby mohlo pohnout také splácení srbského, běloruského a kazašského dluhu. Každá z pohledávek je vlastním způsobem problematická. Například Kazachstán měl podle smlouvy dluh splatit dodávkami plynu, ale ten do Česka přes ruské produktovody nikdy nedošel.