Adventní nálada za peníze z vašich daní
Nenechte se mýlit. Advent není období zamyšlení, míru, porozumění a usebrání. Je to boj. A jako každá válka stojí peníze. Hodně peněz. Mimo jiné také hodně peněz z veřejných rozpočtů.
Vůbec tady nemluvíme o honičce za vánočními dárky. Kdepak – bojuje se o to, kdo bude mít působivější výzdobu. Konkrétně to vypadá takhle. V jednom činžáku bydlí přes chodbu dvě adventně ambiciózní ženy. Každoročně koncem listopadu na tom patře začne růst hmatatelné napětí. Ano, sousedky se zdraví mile jako vždy, ale kdo má možnost pozorovat dění zblízka (a to autor Výstřelu má, protože jedna z těch žen je jeho manželka), ví, že obě číhají.
Číhají, která vyvěsí na dveře věnec jako první.
Je to rafinovaný souboj. Ta první sice získává významné body za vedení v etapě, ale dává soupeřce významnou výhodu. Jednou vyvěšený věnec už se pochopitelně nevyměňuje. Rivalka má tedy možnost pořídit si věnec větší, zdobnější, zajímavější a dražší.
Tím to ovšem nekončí. Může následovat odvetný úder.
Letos věnec jako první vyvěsila žena odnaproti. Zákeřně týden před začátkem adventu. Manželka autora Výstřelu reagovala hrubou silou – vyvěsila mimořádně luxusní věnec ve vkusné bílostříbrné s myriádami mikroskopických třpytek a odvážným zdobením ve stylu poněkud odkazujícím na Miróa.
Několik dní zdravila sousedku s ještě milejším úsměvem než jindy. Až jednou, takhle při návratu z procházky, jí ztuhly rysy. V truhlíku na sousedčině okně, z něhož v létě visí pelargonie, se objevil přerozkošný polární vřes. A ten vřes zářil! Pod větvičkami byly důmyslně ukryté maličké bílé diody, které celé kreaci dávaly nesmírně okouzlující sváteční nádech. „Tak vy chcete válku,“procedila mezi zuby, „máte ji mít.“
Z toho obrovského množství ozdob, otepí větviček, stohů nalepovacích vloček a kilometrů diodových řetězů, kterými teď zavalila svoji domácnost, lze soudit, že se chystá brutální protiofenziva ve stylu maršála Koněva.
Takhle to chodí na každém patře a v každém domě. Výsledek je prima. Celá ulice teď vypadá opravdu svátečně. Naštěstí už vymizely zběsile blikající žárovičky, které byly tak oblíbené v devadesátých letech a na člověka tehdy ze všeho toho mžikání šla padoucnice. Teď je to vážně hezké, a zejména děti mají oči navrch hlavy.
Jsou však lidé, kteří si myslí, že to nestačí. A ti lidé sedí na radnicích.
Na hlavních třídách o adventu nesvítí jen okna domů. Především tam září podivuhodné diodové objekty přišroubované ke kandelábrům pouličního osvětlení. Vypadá to, jako kdyby spolu městské části soupeřily jako ty sousedky – někde vyvěsili standardní vločky a větvičky, jinde sázejí na abstraktní svítící klikyháky. V některých čtvrtích navíc proplétají stromy kabely s tisícovkami světýlek.
Na rozdíl od obyvatelek činžáků to však dělají za peníze z daní.
Jen městská část, kde žije autor Výstřelu, utratila letos za vánoční výzdobu ulic 498 098 korun, což s DPH dělá 602 698 korun a osmapadesát haléřů. A to v tom není spotřebovaný proud.
O tom, nakolik erární výzdoba u místní populace zvýší pocit adventního štěstí, lze pochybovat. Jisté však je, že ty peníze by se daly investovat do mnoha užitečnějších věcí.
Adventní výzdobu nechme raději na soupeřících sousedkách. Ty to dělají opravdu s láskou. A především – dělají to za své. Eurodotace svádějí. A za čachry s nimi v Regionálním operačním programu Severozápad už skončilo ve vězení několik lidí. Tentokrát policie stíhá přes dvacet lidí a míří vysoko. Zadržela totiž i exhejtmanku Ústeckého kraje Janu Vaňhovou.