Strašili je těžaři, teď zase realitky
Spekulanti skoupili čtvrtinu Horního Jiřetína, domy chátrají.
Padesát let se lidé v Horním Jiřetíně na Mostecku bojí, že jejich domovy vymažou z mapy velkorypadla těžařů, kteří se chtějí dostat k uhlí. Teď v městečku mají strach z toho, co po sobě zanechají spekulanti. Ti skoupili velkou část domů, podle místních proto, aby uvolnili cestu těžařům k uhlí. Poté, kdy vláda rozhodla, že se zatím těžit nebude, obávají se, že noví majitelé nechají domy zchátrat a Horní Jiřetín zpustne.
„Nejvíce domů skoupili od zadlužených lidí, v exekuci nebo těsně před ní. S lidmi o cenách ani nesmlouvali, kolik si řekli, tolik jim dali. Nakoupili domy celkově za stovky milionů korun. Že jsou to spekulanti, není pochyb,“míní starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt.
Nákupčí vyvěsili na ploty plakáty s nabídkou na odkup nemovitosti, místním naházeli letáky do schránek. Část lidí kategoricky odmítla, jiní však prodali. Odstěhovali se a místo nich přišli noví nájemníci. Někteří ve svých domech zůstali i po prodeji a dnes platí nájem.
Žít u Nečase
V městečku se tomu říká příznačně – „žít u Nečase“. Tedy v domech, které patří největšímu z nákupčích a místnímu opozičnímu zastupiteli Milanu Nečasovi nebo firmám, se kterými je propojen. Podle mosteckého katastru nemovitostí nejčastěji společnostem Double B a Double Pro, které nakupovaly zejména mezi lety 2012 až 2014.
„U Nečase“bydlí například rybářská rodina na okraji města. Na zahradě má rybníček. Teď před Vánocemi má napilno, před domem stojí fronta lidí. „Ano, prodali jsme to Nečasovi, a co?“odpovídá nevrle rybář. „Ne, já to opravdu nechci komentovat, pochopte mě,“dodává již smířlivějším tónem.
V chátrajícím domku o kus dál bydlí Jiří Fábik. „Platím nájem šest tisíc korun bez energií, ale jen díky tomu, že mám ve smlouvě, že se o dům budu starat a dám ho trochu do kupy. Někteří platí nájem i deset tisíc,“vypráví. I šest tisíc je však nad jeho síly. „Dostávám od státu příspěvky na bydlení,“vysvětluje. Díky štědrým státním dávkám může podnikatel nájmy šponovat.
Zdejší realitní trh se vůbec pohybuje v nezvykle vysokých částkách. A to je také důvod, proč starousedlíci své domy prodávali.
„Když přijde někdo a nabídne tři čtyři miliony za jejich vlhký dům, který v zimě nevytopíte a který nemá hodnotu ani milion, vy byste neprodal?“říká Michal Mašek a ukazuje na stavení na okraji města, ve kterém bydlí sám. Zdi jsou omítnuté, ale vrchní nátěr chybí. Také on „žije u Nečase“. Nastěhoval se po původních majitelích, kteří prodali svůj domek a odstěhovali se do paneláku v Litvínově.
Mašek odmítá, že by Nečas kupoval domy, jen aby je nechal zbourat kvůli těžbě. „Je to realitní byznys, pan Nečas se o domy stará, loni nechal vyvložkovat dva komíny, pracovalo tady dvacet lidí na zednických pracích,“konstatuje Mašek. Sám pracuje pro Nečase také, je vedoucím údržby a správcem hornojiřetínských nemovitostí.
Spekulanti koupili čtvrt obce
V Horním Jiřetíně a Černicích stojí přes 600 rodinných domů, podnikatelé jich podle výpisů z katastru nemovitostí skoupili asi 140. Hlavní nákup proběhl před dvěma roky. „Letos už to byly jen jednotlivé domy. Kdo byl ochoten prodat, už to udělal,“říká ředitelka katastrálního úřadu Stanislava Marešková.
Proč by někdo kupoval domy za tak vysoké částky? „To se musíte zeptat pana Nečase,“řekl správce nemovitostí Mašek. Nečas však svůj byznys komentovat nechce. „Poděkuji vám za zavolání, ale já rozhovory nedávám,“řekl Nečas. Vysvětlení nezvykle štědrých nákupů se nabízí: těžaři se v minulosti snažili domy získat, aby je mohli zbourat a dostat se k uhlí, pokud vláda v budoucnu těžbu povolí.
Mluvčí Severní energetické Gabriela Sáričková Benešová odmítá, že by podnikatelé nakupovali domy za peníze těžařské firmy.
„Víme o tom, že k nákupům nemovitostí docházelo, že to skupovaly dvě až tři realitní společnosti, o jejichž záměrech můžeme spekulovat. Pokud by někdy k těžbě mělo dojít, museli bychom se domluvit se sto procenty vlastníků, tedy úplně s každým. Nicméně toto jsou soukromé aktivity,“říká.
Dolovat se klidně může
V byznysu s nemovitostmi se otočilo obrovské množství peněz. Kupovaly se bytové a rodinné domy, chaty, chalupy i zhruba 170 hektarů pozemků. Domy, do kterých se nastěhovali převážně sociálně slabí, chátrají. „Když nájemníkům došlo uhlí na topení, vykáceli zahrady, jiné pozemky jsou zarostlé a plné nepořádku,“říká místostarosta Horního Jiřetína Branko Glavica.
A přestože vláda loni v říjnu rozhodla, že limity těžby se u Horního Jiřetína a Černic prolamovat nebudou, uhlí starousedlíky straší dál. „Čert nikdy nespí, a když se změní vláda, mohou se limity prolomit. Proto máme obavy, co bude po parlamentních volbách,“říká Glavica.