Pád Aleppa Lidé prchají. Jinde však obklíčení trvá
V Sýrii je však hodně miniaturních Alepp, kde se role i prohodily. Nijak se o nich nemluví
Další desítky raket včera dopadly na těžce zkoušené město na severu Sýrie, z jehož rozvalin není úniku, a tak obyvatelům zbývá jen vyhlídka na smrt ostřelováním a hladem.
Jistě, zní to divně, protože ve východním Aleppu byl včera poprvé klid zbraní a začala evakuace raněných i protivládních bojovníků...
Ale zmíněné město se jmenuje Kafríja. To kvůli němu se válčení v Aleppu protáhlo z úterka na středu o další, poslední den.
Kafríja je taky obležené město. Jedno z mnoha.
Obléhají ho naopak povstalci. Je to miniaturní Aleppo. Spolu se sousedním městem Fuáh tvoří enklávu o 20 000 lidech, která je rok a půl odříznutá od světa povstalci a smrt se tam zeširoka rozmachuje kosou.
Svět se předvádí, jak je rozhořčen nad Aleppem, ale v Sýrii jsou desítky podobných míst, jen mají tu smůlu, že před válkou nebyly největším městem země a za války Stalingradem, kde se dalo dlouho věřit, že tam povstalci rozhodnou válku pro sebe. Proto se kolem Aleppa soustředilo tolik propagandy a jednostranných pohledů i zpráv.
Jiných – a pro svět bezejmenných – měst, která jsou obklíčena, je nyní v Sýrii na čtyřicet.
Je jich tolik, že to vydalo na výroční zprávu s názvem O obklíčených oblastech v Sýrii. Zpracoval ji The Syria Institute z Washingtonu a nizozemská nezisková organizace Pax. Přestože je dost jednostranná a obsahuje běžná západní klišé o syrské válce, má i zajímavá fakta.
Například, že v obklíčení nyní žije v Sýrii 1,3 milionu lidí.
Ještě před rokem bylo obleženo padesát měst, ale jak syrské vládní jednotky získávají zpět povstalecká území, počet klesá.
Necelou polovinu obklíčených měst svírá Islámský stát.
Většinu míst obléhají vládní síly, protože jak se situace zvrátila v jejich prospěch, ovládají nyní mnohem větší území, v němž zůstávají ostrůvky povstaleckého odporu, tedy obklíčená města či osady.
Kvůli vládním ziskům nyní povstalci obléhají jen dvě města, Kafríji a Fuáh, která dobře ukazují bizarnost celé války. Města jsou šíitská a obklíčili je sunnitští povstalci z někdejšího hnutí An-Nusrá, které bylo napojeno na al-Kájdu. Šíitské milice libanonského Hizballáhu spolu s vládními jednotkami proto v odvetě obklíčily sunnitské dvojměstí Zabadání a Madája – aby ukázaly, že případný masakr šíitů v Kafríji a Fuáhu by přinesl mstu oko za oko.
A tak se běžně stávalo, že když vláda ostřelovala v Aleppu povstalce, jejich kolegové venku za to ostřelovali Kafríji a Fuáh, načež Hizballáh odvetou zase spustil palbu na Zabadání a Madáju.
Ale špinavé ruce má i „umírněná opozice“, na níž stavěl svou černobílou politiku Západ. Letos v únoru osvobodily vládní jednotky města Nábil a Zahrá, která v červnu 2012 obklíčila Svobodná syrská armáda. Hlady tam zemřely desítky lidí.
Nyní je největším obklíčeným městem Sýrie vládní Dejr ez-Zaur v poušti na východě, kde Islámský stát svírá asi 110 000 lidí.
Ať jsou obléhatelé pod jakoukoliv vlajkou, obléhaní mají podobný osud: život v troskách, ostřelování, nedostatek jídla, léků a paliva (je to strategická položka), takže lidé umírají na podvýživu a banální nemoci, pokud je nezabije střelba.
Aleppo nyní ze seznamu měst vypadlo. Pozoruhodné je, že vítězové nechávají odejít do povstalecké provincie Idlíb i bojovníky z An-Nusrá. Ti sami oznámili, že z 1 500 mužů, kteří jim v aleppském kotli zbyli, už jich je 500 zase doma.
Vládní postup má logiku: kdyby džihádisty eliminovali, jak se teď po vojensku uhlazeně říká, vyslali by jejich kolegům vzkaz, že až vláda začne při nadcházejícím zametání válcovat jejich další pozice, mají bojovat až do konce, protože to vyjde nastejno. Vedle toho to vládu uchrání před dalšími obviněními z toho, že při boji zabíjí i civilisty.
Tato obvinění se opakují tak často, že už nezbývá čas na logickou otázku, jestli za to třeba nemohou velkou měrou povstalci, kteří v beznadějné situaci nesložili zbraně včas či rovnou neodešli (obojí nakonec stejně tento týden postupně udělali). Tím by totiž přestali dělat terč z civilistů kolem sebe.