Trumpovi bude radit „padouch“z Wall Street
Budoucí americký prezident přidal do svého týmu zatím toho nejbohatšího a nejkontroverznějšího byznysmena. Donaldu Trumpovi bude radit Carl Icahn.
Hned po zvolení prezidentem začal Donald Trump představovat členy své budoucí administrativy. Kvůli účasti několika bohatých byznysmenů se začalo o jeho týmu referovat jako o miliardářské sestavě. A ani nejnovější jméno na tom nic nezmění. Na pozici zvláštního poradce pro regulace Trump dosadil osmdesátiletou legendu Wall Streetu Carla Icahna.
„Za prezidenta Obamy připravily regulace americké firmy o více než bilion dolarů a přinesly přes 750 miliard hodin papírování. Je načase osvobodit se od nadměrné regulace a nechat podnikatele dělat to, co umějí nejlépe: vytvářet pracovní místa a podporovat společnost,“řekl při příležitosti svého jmenování muž, jehož jmění agentura Bloomberg odhaduje na 21 miliard dolarů (přes půl bilionu korun).
Trump si na hlídání kurníku najal lišku – tak by se dala shrnout reakce na jmenování Icahna ze strany kritiků. Upozorňovali hlavně na to, že radit s regulováním byznysu má nejmocnějšímu muži planety člověk, který se stal jedním z předobrazů chamtivého Gordona Gekka, kterého v kultovním filmu Wall Street hrál Michael Douglas. A na to, že kvůli lidem typu Icahna stát regulace trhu často zaváděl.
Nájezdníkovi stačí málo
Icahnův příběh začal veřejnost zajímat v sedmdesátých letech, kdy čtyřicátník Carl Celian Icahn začal s takzvaným korporátním nájezdnictvím. Jeho taktikou bylo násilné přebírání společností tím, že skupoval podíly přímo od akcionářů a do vedení postupně nastrkal své lidi. S nimi následně různými prostředky přetvořil firmy pro svůj prospěch, v prvé řadě finanční.
Jeho reputace byla taková, že v roce 1984 mu stačilo jen nakoupit necelých pět procent akcií výrobce pneumatik B. F. Goodrich, aby slušně vydělal. Vedení firmy vyděsila představa souboje s Icahnem natolik, že mu radši nabídlo okamžitý zpětný odkup akcií se čtvrtinovým bonusem za slib, že dá investor společnosti aspoň na pět let pokoj.
Obezřetný naopak nebyl management aerolinek TWA, který se v krizi rozhodl dát přednost Icahnovi před jinými zájemci o koupi. Icahn se kvůli transakci zadlužil a peníze zpět získával tak, že rozprodával lukrativní části firmy. Jinými slovy, tuneloval vlastní firmu. Například stažením z burzy v roce 1988 Icahn zbohatl o 469 milionů dolarů, přičemž zároveň firmu zadlužil 540 miliony.
O čtyři roky později TWA zbankrotovaly, Icahn rezignoval a firmu ovládli věřitelé. Ani to ale nebyl konec. Jedním z věřitelů s pohledávkou na 190 milionů dolarů byl totiž zase sám Icahn. Aby se ho ostatní věřitelé-majitelé TWA nadobro zbavili, přistoupili s ním na dohodu, která do dějin vešla jako Karabu Ticket Agreement.
Ta umožnila Icahnovi po osm let (od roku 1995 do roku 2003) nakupovat se slevou 45 procent libovolný počet letenek na lety TWA, které využívají přestupu v St. Louis. Mohl s nimi nakládat, jak chtěl, jen je nesměl prodávat přes překupníky. Smlouva ale nepočítala s internetem. A tak si Icahn založil web Lowestfare.com a na něm protáčel své výhodné letenky s přirážkou, která byla stále ještě velmi atraktivní pro koncové zákazníky.
Jak spočítaly American Airlines, které zdevastované TWA koupily v roce 2001, aerolinky stála Icahnova finta 100 milionů dolarů ročně.
Dnes už Icahn není nájezdníkem, ale aktivistickým investorem. Z pozice minoritního akcionáře vyvíjí tlak na představenstva firem a nutí je zefektivňovat řízení společností. Ta ho tak až na výjimky opět nemají v lásce. Investorský aktivismus totiž podtrhuje ty vlastnosti burzy, na které si podnikatelé často stěžují – kvartál co kvartál tlak na růst zisků na úkor dlouhodobých plánů.
Icahnovi nicméně dnes fandí aspoň minoritní investoři, jimž jeho tlak pomáhá zhodnotit vložené peníze. Důkazem, že Icahnova pověst hraje i v tomto obrovskou roli, je jeho oznámení ze srpna 2013, kdy koupil významný podíl v nejcennější firmě světa, Apple. „Věříme, že společnost je výrazně podhodnocená,“uvedl a akcie se okamžitě zhodnotily asi o 17 miliard dolarů.
Půl miliardy za den
Icahn už od svého přítele Donalda Trumpa (mimochodem i Icahnova bývalá manželka, baletka Líba Trejbalová, pochází z Československa) loni v létě dostal nabídku stát se ministrem financí v budoucí vládě. Tenkrát s díky odmítl.
Před Vánocemi se ukázalo, že pro USA přece jen pracovat bude. Prezidentovi bude bez nároku na honorář radit s regulacemi a podle listu Wall Street Journal by měl hrát hlavní roli při výběru budoucího šéfa Komise pro cenné papíry.
Icahn tak získá vliv na úřad, s nímž po celou kariéru bojoval. Zároveň se kvůli tomu, že drží podíly v mnoha firmách, ocitá v kolosálním střetu zájmů.
Sám Icahn to zlehčuje s tím, že bude jen radit, koho na klíčové posty dosadit. „Za ty roky se mi vyvinul instinkt na vybírání šéfů. Je něco špatného na tom, když řeknu: ‚Tohle je ten správný člověk pro tuhle práci?‘ Neznamená to, že Donald ho musí nutně vybrat,“citovala Icahna agentura Bloomberg.
Netrvalo dlouho a první konkrétně zdokumentovaný střet zájmů byl na světě. Icahn totiž pro CNBC uvedl, že by ekologická agentura EPA měla okamžitě zrušit část předpisu, který vyžaduje po rafineriích přimíchávat do benzinu ethanol. Sám totiž vlastní rafinerskou firmu CVR Energy, které by zrušení pravidla pomohlo.
Ostatně den po oznámení nominace Icahna na Trumpova poradce vyskočily akcie Icahn Enterprises o osm procent, což jmění investora obohatilo o půl miliardy dolarů. Akcie rafinerské firmy CVR Energy vzrostly o 11 procent.
Je načase osvobodit se od nadměrné regulace a nechat podnikatele dělat to, co umějí nejlépe: vytvářet pracovní místa a podporovat společnost. Carl Icahn