Odešli 2016: kdo nás letos opustil
Rozdávali radost, byli úspěšní, výjimeční, slavní, vážení, odvážní i svérázní. Letošní rok však byl jejich posledním.
Věra Čáslavská (74 let) Nejúspěšnější gymnastka.
Se sedmi zlatými olympijskými medailemi, čtyřmi tituly mistryně světa a 11 tituly mistryně Evropy je Věra Čáslavská nejúspěšnější českou gymnastkou. Památnou se stala olympiáda v Mexiku v roce 1968, na kterou málem neodcestovala. Po srpnové sovětské okupaci podepsala manifest 2000 slov a musela se ukrývat před sovětskou tajnou službou. V Mexiku získala čtyři zlaté medaile. Když se po přeskoku dělila o zlato s ruskou soupeřkou, při sovětské hymně Čáslavská v tichém protestu odvrátila hlavu od soupeřky a dívala se do země. Každý to gesto pochopil. Po Mexiku ukončila kariéru. Pracovala jako trenérka, poradkyně prezidenta Václava Havla, předsedala Českému olympijskému výboru. Zemřela 30. srpna.
František Peterka (94 let) Hercem proti své vůli.
Vždycky tvrdil, že hercem ani být nechtěl. „Jsem introvert, nikdy jsem netoužil se předvádět,“říkával. Na hereckou konzervatoř ho přihlásila sestra. První angažmá měl ve Slováckém divadle, řediteli ale opakoval, že zůstat nechce, že touží studovat tělocvik a stát se úspěšným sportovcem. Jenže pak se soubor zúčastnil divadelní soutěže a kritici Peterku velmi chválili. U herectví už zůstal. Cvičil dál a díky své urostlé postavě si několikrát zahrál boxera, jeden z jeho prvních filmů měl příznačný název Chlap jako hora. Mezi nejznámější role patří Krakonoš v Krkonošských pohádkách, trenér juda v Jáchyme, hoď ho do stroje!, hrál Fantomase v Arabele a další postavy v téměř padesáti filmech. Zemřel 24. listopadu.
Radim Hladík (69 let) Kytarový mistr.
Pokud se o některém z českých muzikantů mohlo říkat, že ovládá elektrickou kytaru, platilo to bez výhrad o Radimu Hladíkovi. Jeho precizní kytarová technika byla úchvatná. Kromě koncertování psal divadelní a filmovou hudbu, byl producentem, pedagogem a inovátorem. Jako jeden z prvních českých kytaristů používal efekty jako booster nebo kvákadlo. Poslední koncert s Blue Effectem odehrál v září na Střeleckém ostrově, po něm vystupování přerušil kvůli nemoci plic, na kterou 4. prosince zemřel.
Jan Němec (79 let) Bouřlivák.
Provokativní režisér, tvůrce slavných filmů Mučedníci lásky, Démanty noci či O slavnosti a hostech, ale také první mistr dnešních hudebních klipů. Díky němu svět poznal detaily sovětské okupace z roku 1968, neboť právě Němec propašoval záběry tanků do západních televizí. Režim mu zakázal tvořit a nakonec ho donutil emigrovat. Na podzim 2014 na protest vůči Miloši Zemanovi, který vyznamenával spřízněné filmaře, vrátil Hradu vlastní řád.
Adolf Born (85 let) Nezaměnitelný.
„Každý výtvarník touží vidět, jak se jeho figurky hýbou!“říkával malíř, ilustrátor a karikaturista Adolf Born. Sen se mu splnil v roce 1976, když se na televizní obrazovce poprvé rozhýbaly postavičky Macha a Šebestové. V té době měl Born za sebou už řadu výstav po Evropě, vystavoval i v Kanadě a Austrálii. Později se rozhýbala i další večerníčkovská postava – opička Žofka, Bornovy animace byly k vidění ve filmové sérii o básnících. Jeho kresby se dostaly i na plakáty a pohlednice. Born měl nezaměnitelný styl. Je rovněž autorem kostýmů a filmových i divadelních dekorací. Zemřel 22. května.
Luba Skořepová (93 let) Bylinkářka.
Herečka a spisovatelka Luba Skořepová zemřela den před Vánocemi. Pro svůj zájem o tajemství přírody ráda hrála bylinkářky a léčitelky, mimo jiné ve filmu Tomáše Vorla Cesta z města. Objevila se v pohádkách Dešťová víla, Český Honza či Zlatovláska, v seriálech Náměstíčko, Příkopy nebo Arabela a mnoha divadelních hrách. V Národním divadle strávila 65 let a vytvořila na 160 rolí. Napsala také několik divadelních her a knih o přírodě, magii, astrologii i divadlu a hercích.
Boris Hybner (74 let) Moudrý klaun.
„Herec pověsí v šatně roli na hřebík, klaun je klaunem pořád. Klaunství je názor, pohled na svět,“říkal Boris Hybner. Zahrál si také ve filmech, třeba v Pelíškách nebo Pupendu, účinkoval i v zahraničních produkcích. Hrál, režíroval, působil jako scenárista i vysokoškolský pedagog. Hybner byl milovníkem grotesky a nositelem chytrého klaunství, kde se smích pod bílou maskou potkává se smutkem a steskem. Zemřel 2. dubna po dvou infarktech.
Bořek Šípek (66 let) Slavný sklář.
Jeho díla má ve sbírkách Mick Jagger nebo Bob Dylan, vystavují je galerie od New Yorku přes Paříž a Londýn po Tokio. Bořek Šípek propadl kouzlu skla díky sklářskému mistru, jenž ho vychovával po smrti rodičů. Pod jeho vedením vznikly pro reprezentativní prostory Hradu osobité lustry, vázy či soubory skleniček, navrhl i židle do Španělského sálu. Je autorem skleněného domu v Hamburku, obchodního domu v Tokiu, obřího lustru opery v Bělehradě i divadelní ceny Thálie. Podle jeho návrhu rostou po světě „lavičky Václava Havla“– dvě křesla spojená s kulatým stolem, jehož středem prorůstá lípa.
Miloslav Ransdorf (62 let) Svérázný solitér.
Komunista Miloslav Ransdorf patřil k oblíbeným politikům. Když v roce 2004 kandidoval do Evropského parlamentu, získal přes 142 tisíc preferenčních hlasů. Byl vzdělaný, mluvil patnácti jazyky včetně starořečtiny. Byl ale také svérázným člověkem, který si rád dělal věci po svém. Přestože usínal za volantem, odmítal řidiče. Výsledkem byly čtyři bouračky a tři zraněné ženy, s nimiž se mimosoudně vyrovnával. Mnohem víc ho stály splátky milionových dluhů, které napáchal, když si půjčoval na opravy nemovitostí a nekontroloval splátkové termíny. Nakonec se zapletl do případu s miliardovým účtem v curyšské bance, švýcarská prokuratura stíhání v dubnu zrušila, ale Ransdorf se toho už nedožil, zemřel 22. ledna na mozkovou příhodu.
Pavel Šmok (88 let) Baletní mistr.
Když se řekne balet, většině lidí se vybaví jméno Pavel Šmok. Choreograf, režisér a dramaturg, tanečník a herec, který zásadně ovlivnil českou taneční scénu. Po studiu konzervatoře a angažmá v Plzni, Ústí nad Labem a Ostravě založil nejprve Studio Balet Praha a později Pražský komorní balet, který se stal nejznámějším českým souborem ve světě. Nastudoval stovku baletních titulů, z toho šedesát ve světové premiéře, spolupracoval třeba i na filmu Kdyby tisíc klarinetů.
Zdeněk Altner (69 let) Drahý spor s ČSSD.
Poslední šestnáct let strávil advokát Zdeněk Altner soudním sporem s ČSSD. Domáhal se odměny za to, že sociálním demokratům před časem pomohl získat jejich sídlo – Lidový dům. Měl získat desetinu z hodnoty domu, smluvní pokuta činila 0,3 procenta za každý den prodlení. Strana vyplatila jen část, sporné dvě třetiny odmítala. Letos v březnu ale soud rozhodl, že má platit celkem přes 337 milionů. ČSSD kvůli tomu přizpůsobovala výdaje v letošních volbách, s verdiktem se ale nesmířila a podala dovolání k Nejvyššímu soudu. Konečného verdiktu se Altner nedožil, 7. listopadu zemřel.
Zdeněk Smetana (90 let) Autor večerníčků.
S jeho postavičkami usínaly generací dětí. Kdo by neznal večerníčkovského Křemílka s Vochomůrkou, Rákosníčka, Racochejla, Štaflíka a Špagetku, Brundibáry, Malou čarodějnici, rošťáka Radovana... Výtvarník, scenárista a animátor Zdeněk Smetana začínal krátkými příběhy pro dospělé, třeba minigroteskami, ve kterých parodoval život kuřáků a pijáků. Až v roce 1968 se zrodily Pohádky z mechu a kapradí, pak následovaly další večerníčky. Dětské publikum měl Smetana nejraději, i když o dětech vždycky s nadsázkou říkával, že jsou nemilosrdné. Vzpomínal, jak děti hned poznaly, když Rákosníčkovi nakreslil na hlavě o jeden vlas méně nebo více.
Imrich Gablech (101 let) Nejstarší veterán.
Byl nejstarším československým válečným veteránem. Rodák ze slovenského Hrachoviště v březnu 1939 uletěl letadlem ze Slovenska a létal v Polsku, než ho sovětská tajná služba zadržela. Gablech byl obviněn ze špionáže a odsouzen na pět let těžkých prací v gulagu. Zhubl na 40 kilogramů a z podvýživy dočasně oslepl. Po propuštění se dostal k letectvu do Anglie. Po nástupu komunistů k moci byl z armády propuštěn a vystřídal několik dělnických profesí. Nic ho nezlomilo. Optimismus ho neopouštěl až do smrti. Zemřel 16. prosince.
Jiří Smetana (93 let) Objevitel rockových hvězd.
Také jeho zásluhou se proslavili The Police, Sting, Annie Lennox, The Clash, Manu Chao, The Pretenders, Oasis či Blur, jimž dával šanci jako dramaturg rockového klubu Gibus v Paříži, kam pod tlakem režimu v roce 1972 emigroval. Jejich kariéru podporoval nahrávkami ve vlastním vydavatelství. Smetana byl ale také hudebník a textař, otextoval například skladbu Sluneční hrob od kapely Blue Effect.