Startuje kontrola partají. Povede ji kandidát ČSSD
Měla to být instituce, která konečně zabrání podivnostem ve financování politických stran. Minulý týden však do jejího čela prezident Miloš Zeman jmenoval Vojtěcha Weise, který svou kariéru dlouhodobě spojil s ČSSD. A ač mají kontroloři začít fungovat od 1. ledna a už na podzim budou dozorovat parlamentní volby, instituce zatím nemá v Brně, kde by měl úřad sídlit, ani vybranou budovu. Natožpak zaměstnance.
Weis, který v teorii zákona má být nezávislým drábem i vůči ANO, navíc svou novou kariéru musí zahájit tak, že půjde pro svou instituci vyprosit rozpočet za ministrem financí Andrejem Babišem (ANO).
Zákonodárci původně počítali s tím, že více než 200 politických stran v Česku bude kontrolovat pouze patnáct lidí a chod úřadu přijde zhruba na 20 milionů korun ročně. „Již nyní je zřejmé, že s ohledem na rozsah agendy bude nezbytné počítat s větším počtem zaměstnanců, tedy i finanční požadavky budou výrazně vyšší,“řekl MF DNES Weis. Sám bude mít plat stejný jako šéf výboru Sněmovny, tedy téměř sto tisíc korun.
Úřad, který dostal od zákonodárců za úkol zvýšit transparentnost financování politických stran, sám dvakrát průhledně nevzniká. Ministerstvo vnitra, které je garantem, zatím mlží. „S podrobnostmi ve věci vzniku úřadu bude nejprve seznámen nově jmenovaný předseda,“odpověděla na dotazy MF DNES Hana Malá z tiskového odboru ministerstva.
Weise nominovala Sněmovna v tajné volbě. Někteří poslanci přitom mimo záznam přiznávají, že ČSSD jediná vzala úřad vážně a dala si práci s prolobbováním svého kandidáta. Weis se ale dušuje, že bude jednat nezávisle. Jak se bude úřad chovat jako celek, může napovědět i obsazení další čtveřice postů kontrolorů. Jejich volbu ale Senát odložil až na polovinu ledna. Poslanci totiž svoje nominace dodali pozdě.
90 milionů na volby
Úřad zdaleka nebude jen prověřovat výroční zprávy politických stran, což spíše po formální stránce doteď dělal kontrolní výbor Sněmovny. Zákon totiž pravidla financování od příštího roku výrazně sešněroval. Náklady politické kampaně do parlamentních voleb například zastropoval 90 miliony korun. A jedna osoba či firma odteď bude moci straně darovat maximálně 3 miliony ročně. Jestli nová pravidla k něčemu budou, bude záležet především na tom, jak dobře je nový úřad bude vynucovat. Už z minulosti je totiž známa řada způsobů, jak je obejít.
Jak ukázal třeba případ nemajetné kadeřnice Sabiny Gajarské a Reného Chlubného se 13 exekucemi, kteří před dvěma lety darovali ODS v součtu právě téměř 3 miliony. ODS potom, co na záležitost upozornila MF DNES, peníze vracela. Kolik dalších fiktivních dárců však rozpočty stran prošlo, není známo.
Usnadnit dohled i veřejnosti by měly také transparentní účty, které bude povinnost vést pro každou kampaň samostatně. I doteď se sice strany takovými účty oháněly, běžné ale bylo, že vedle nich měly ještě další, uzavřené účty.
S drobnohledem však nový zákon nepočítá u stranických firem. Skrze vydavatelství Pražan přitom v minulém volebním období zakrývala strana Věci veřejné fakt, že jí nákupy inzerce sponzoruje bezpečnostní agentura ABL, nechvalně proslulá nezákonným sledováním politiků. Svoji akciovou společnost Cíl má dlouhé roky i ČSSD.
Miliony na kulturu. Politickou
V zákoně je také přesně definována existence takzvaných politických institutů blízkých parlamentním stranám. Na svou činnost budou dokonce dostávat milionové příspěvky od státu, podobně jako doteď jen politické strany. „Stranické firmy a politické instituty by se při benevolentním výkladu zákona mohly jednoduše stát pouze dalším nástrojem politické kampaně, namísto zamýšleného nástroje obecného zkvalitnění politické debaty v ČR,“upozornil politolog Vít Šimral z Univerzity Hradec Králové, který se na vzniku legislativy podílel.
Úřad přitom bude mít hodně práce i proto, že nebude dohlížet jen na politické strany, ale na kohokoliv, kdo zasáhne do politické kampaně. Pokud by tak například v parlamentních volbách majitel žlutých autobusů Radim Jančura chtěl dělat podobnou billboardovou a letákovou antikampaň jako před krajskými volbami proti Michalu Haškovi (ČSSD), musel by se s předstihem registrovat u Weisova úřadu. V opačném případě by mu hrozila pokuta. Pokuty však v době, kdy i malé kampaně přijdou na desítky milionů, politici sami sobě odhlasovali spíše symbolické. V řádech maximálně stovek tisíc korun.