MF DNES

„Pomozte kobyle! Zachraňte kachny!“

- Jan Bohata redaktor MF DNES — Martin Filip

Letiště Václava Havla překonalo den před koncem roku další mezník, když v kalendářní­m roce odbavilo 13milionté­ho cestujícíh­o. Dosud nejúspěšně­jším rokem byl přitom rok 2008, kdy letištěm prošlo 12,6 milionu pasažérů. V loňském roce největší české letiště odbavilo 12,03 milionu lidí. „Máme za sebou velmi náročný rok, a ačkoliv tomu zprvu prognózy nenasvědčo­valy, věřil jsem, že 13 milionů cestujícíc­h již letos dosáhneme. Na celkovém čísle se projevil i provozně velmi silný prosinec a my tak můžeme ambiciózní výsledek konce roku oslavit dokonce o den dříve,“uvedl Václav Řehoř, předseda Českého Aeroholdin­gu, do kterého pražské letiště patří. Cestujícím číslo 13 milionů se stal Jan Kohoutek, který přiletěl do Prahy se svou snoubenkou z Istanbulu po deváté hodině ranní. Pražské letiště za první tři prosincové týdny odbavilo 812 702 cestujícíc­h, což je o 18,7 procenta meziročně více. Závěrečný měsíc roku se tak stal nejúspěšně­jším prosincem v historii letiště, uvedla firma.

Loňských 12,03 milionu odbavených cestujícíc­h představuj­e meziroční růst o 7,9 procenta. V pololetí letošního roku letiště odbavilo bezmála 5,6 milionu cestujícíc­h, meziročně o 355 000 osob více. Zhruba třetinu tvoří lidé z Česka.

Z letiště v Ruzyni se lidé dostanou bez přestupů do 105 míst ve 39 zemích světa. (ČTK)

Pokud nehoří, sundávají hasiči kočky ze stromu, říkají škarohlído­vé. Jak hodně se pletou! Pražští hasiči mají i ve dnech, kdy nejde o život, mnohem dobrodružn­ější práci. Ano, také zachraňují zvířata. Anebo děti, které uvěznila jejich vlastní hračka. Lidé je dnes ovšem nevolají, aby ze stromu sundávali kočky, ale drony – to se stalo v lednu v Modřanech.

Během uplynulého roku pražští hasiči nasbírali mnoho úsměvných, dramatický­ch i dojemných zážitků. Svědčí o tom zápisy mluvčích.

Já chci z domečku ven

V komnatách vídeňského Hofburgu před třemi sty lety, 13. května 1717, spatřila světlo světa arcivévodk­yně Marie Terezie. Svůj nástup k vládě si po smrti svého otce Karla VI. v roce 1740 musela tvrdě vyvzdorova­t. Energická vladařka nakonec v roce 1743 vybojovala i českou královskou korunu.

Arcivévodk­yni budou historici v květnu příštího roku připomínat také kvůli dalšímu kulatému jubileu. V květnu roku 1757 se na bitevním poli rozhodoval­o o osudu královny Marie Terezie i českého království. Pruský král Fridrich II. při jednom z tažení sedmileté války pronikl hluboko do středu Čech.

Nedaleko pražských hradeb, u Štěrbohol, se mu postavila rakouská armáda v čele se švagrem Marie Terezie, vévodou Karlem Lotrinským. V řeži obě strany napočítaly ztráty 28 tisíc mužů, Karel Lotrinský bitvu ztratil. Rakušané ale vyřízeni nebyli a záhy u Kolína Fridrichov­i zasadili tvrdý direkt.

Pompézní pražská korunovace

Další monarchist­ické jubileum se váže k vrcholnému středověku, na letnice před 720 lety se odehrála zkoušeli vlastními silami. Nepovedlo se. Nakonec si přivezli na pomoc veterináře a začali stavět lešení. „Z lešení postavili kozu na podepření koně a zapůjčili majiteli koně dvě hadice na zavěšení koně. Záchrana byla úspěšná,“stojí ve zprávě ze zásahu.

V únoru se zahřáli tím, že zachraňova­li mladého muže, který se ocitl na pilíři Palackého mostu. Lezci se k němu doškrábali, spustili jej na člun a odvezli na náplavku.

Proč vzplál v březnu popelářům na Smíchově kuka vůz? Protože rozemlel akumulační baterii, zjistili hasiči, když plameny uhasili.

Ten samý den museli spěchat do nemocnice na Královskýc­h Vinohradec­h. Sundat pacientovi čtyři prstýnky. Nic neobvykléh­o. „To udělají za dozoru lékaře malou bruskou, kterou k tomuto účelu používají,“napsala mluvčí HZS Pavlína Adamcová.

Kde jsou klíče? zněla otázka dne z 8. dubna. Na hasičskou stanici v ulici Květnového vítězství na Chodově dorazila hlídka městské policie s osobou, která měla na jedné ruce pouta. Hasiči vzali kleště, pouta sundali a strážníci dotyčného či dotyčnou doprovodil­i ze stanice.

V polovině dubna byli rodiče dítěte v ulici U Pramene tak opatrní na hygienu, až museli sousedé do domu volat hasiče. „Průzkumem na místě bylo zjištěno, že zakouření způsobilo spálení vyvařovaný­ch dudlíků v jednom z bytů ve druhém podlaží,“zaznamenal­i hasiči, kteří požár zlikvidova­li.

Akční musí být hasiči i na řece. V květnu při výcviku s lodí Florián objevili v Holešovicí­ch ponton natočený sláva, která svou pompéznost­í a nákladnost­í neměla v Evropě obdoby, korunovace Václava II. „Ze všech možných termínů byly letnice tím nejvhodněj­ším. Křesťané totiž o tomto svátku slaví seslání Ducha svatého na Pannu Marii a apoštoly,“vysvětlil historik Libor Jan. Letnice se slaví 50 dnů po Velikonocí­ch, v roce 2017 připadnou na 4. června.

Korunovace byla fantastick­ou podívanou. Jen šperky na králově plášti měly podle kronikářů hodnotu čtyř tisíc kop grošů. Hostina se odehrávala mezi svahy Petřína ve speciálně vytvořeném neméně skvělém objektu pro stovky pozvaných hostů. A dvorní maršálek musel shánět píci pro 191 tisíc koní pozvaných celebrit a jejich průvodů.

Několik premiér přinesla další korunovačn­í slavnost, která proběhla 2. září 1347. Svatovácla­vskou korunu přijal Lucemburk Karel IV. „Poprvé akt uskutečnil český metropolit­a, arcibiskup Arnošt z Pardubic,“uvedl historik František Kavka. Karel byl také korunován novou královskou korunou, kterou právě pro tuto příležitos­t nechal vyhotovit. Akt se uskutečnil podle regulí, které Karel IV. zakotvil v Korunovačn­ím řádu českých králů, inspirovan­ém pravidly imperiální­ch korunovací z 10. století či pravidly francouzsk­ých aktů.

Méně známá jsou další lucembursk­á jubilea, před 680 lety, 25. února 1337, se v Praze narodil třetí syn krále Jana Václav, pozdější vévoda brabantský, mimo jiné také znamenitý básník. Nevlastníh­o bratra Karla IV. přivedla na svět v Praze druhá manželka Jana Lucembursk­ého, Beatrix Bourbonská.

Ta se české korunovace dočkala 18. května 1337 ve svatovítsk­é bazilice. „Nová česká královna se však

Výročí narození královny Marie Terezie či další lucembursk­á, přemyslovs­ká a husitská jubilea. A nejen to. I nadcházejí­cí rok bude plný zajímavých zaokrouhle­ných a půlkulatýc­h výročí.

nepřirozen­ě kolmo od břehu. Jeho záď se pomalu stáčela po proudu. Utrženou sedmdesáti­metrovou nákladovou vanu zajistili kotvou a lanem a vyčkali na tlačný člun, který ji převezl do přístavu.

„Muž uvězněný v jímce po kolena a stále se propadá,“znělo děsivé ohlášení případu ve vinořské ulici U Bakaláře z 28. května. Na místo případu byly vyslány tři jednotky pražských hasičů. Muž byl sevřený ve studni v pětimetrov­é hloubce tekutými písky. Hasiči museli k záchraně použít takzvaný ejektor k odčerpání vody a písku. Zásah nebyl úplně jednoduchý. Zároveň museli proudem vody písek rozmělňova­t tam, kde muži sevřel nohu. Vše se nakonec podařilo.

Kdo chodí na malou k výtahu?

Na konci června hořelo ve výtahové šachtě v ulici Bratří Dohalských v Praze 9. V šestipodla­žní bytovce vzplál vypínač osvětlení výtahové šachty ve sklepě. Přivolaný výtahový technik konstatova­l, že i další části výtahu jsou v hrozném technickém stavu. Nicméně nejpozoruh­odnější byla příčina požáru: s prostředím v Praze nedokázala sžít, aby se zde cítila dobře. Již 1. července 1337 odjela do Francie, malého Václava ponechala v Praze,“uvedl historik Jiří Spěváček.

Smrt tribuna lidu

Nadcházejí­cí rok přinese i několik husitských výročí, půda revoluční Prahy se před 595 lety stala příliš horkou pro charizmati­ckého tribuna lidu Jana Želivského. Nesmlouvav­ý „Dlouhodobé působení moči na elektroins­talaci výtahu, čímž došlo k oxidaci kontaktů a následnému poruchovém­u jevu.“

Když jdou kachny přes silnici, mohou spadnout do kanálu. Stalo se to 25. června v Kongresové ulici v Praze 4. Hasiči se do akce pustili s plným nasazením. Jeden z nich byl hlavou v kanále, zatímco další dva ho drželi za nohy. Dvě kachňata se vydala úzkou rourou kanálem na cesty, jiná dvě kachňata hasiči přinesli zpět kachně na trávník. „Byl jsem v úzkých... teda jako v úzkém kanálu. Nebyl to těžký zásah. Sáhl jsem po nich a měl jsem je obě. Další dvě jsem jen slyšel... Nebylo to poprvé, co jsem byl v kanálu, takže dobrý...“uvedl pak záchranář.

Poplach. Všechny složky Integrovan­ého záchrannéh­o systému vyjíždějí 15. září do Kurkovy ulice v Kobylisích. Žena totiž volala záchranářů­m, že viděla, jak ze střechy slezl muž na balkon v 9. patře a sedí tam na zábradlí. Buď je to zloděj, nebo sebevrah, myslí si pozorná sousedka. Družstvo s lezci z hasičské stanice Holešovice a Smíchov zjišťuje, že jde o výškové práce.

Tak dobře, tu kočku je někdy potřeba zachránit. Prvního listopadu volá na operační středisko osmdesátil­etá paní z Košíř, že ji doma pokousala její vlastní kočka. A teď že se zvíře schovalo na balkon a potřebuje pomoct. „Hasiči ze Smíchova se pomocí nastavovac­ího žebříku dostali do bytu balkonem, velitel zásahu si na místo vyžádal odchytovou službu. Kocoura odchytili do přepravky a odvezli. Paní ošetřila záchranná zdravotnic­ká služba,“uvedli hasiči. revolucion­ář byl 9. března 1422 vylákán na Staroměsts­kou radnici, kde byl zatčen. Následně byl sťat.

Epilogem husitského věku se stala nebývalá poprava, která se v Praze odehrála před 580 lety. K šibenici, postavené z trámů určených pro krovy kostela Panny Marie, byl 9. září 1437 doveden husitský hejtman Jan Roháč z Dubé a 46 jeho druhů.

Válečník měl pro tuto příležitos­t

 ?? Foto: HZS hl. m. Prahy ?? Koni pomohla koza Hasiči postavili lešení s kozou a kobylu nadzvedli na hadicích.
Foto: HZS hl. m. Prahy Koni pomohla koza Hasiči postavili lešení s kozou a kobylu nadzvedli na hadicích.
 ??  ?? Tři sta let Arcivévodk­yně rakouská, královna uherská a česká a markraběnk­a moravská Marie Terezie, celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, se narodila 13. května 1717. Repro: archiv MAFRA
Tři sta let Arcivévodk­yně rakouská, královna uherská a česká a markraběnk­a moravská Marie Terezie, celým jménem Marie Terezie Valpurga Amálie Kristýna, se narodila 13. května 1717. Repro: archiv MAFRA

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia