Německo je nechce, vrátit je nejde

Německé úřady část odmítnutých žadatelů o azyl nedokážou deportovat. Ti pak žijí mimo společnost a v zemi jsou „trpěni“.

Neprchají před válkou ani pronásledováním, a jejich žádosti o azyl proto německé úřady většinou zamítnou. Přesto stačí chybějící doklady nebo potvrzení od lékaře a deportace, která by měla následovat, se odkládá na neurčito.

V Německu žije 160 až 180 tisíc lidí, kteří se nechtějí vrátit domů dobrovolně a v jejichž případě úřady nemají zákonné možnosti, jak je vyhostit. Nejčastěji proto, že cizinci nemají cestovní pas, případně se jedná o nezletilé nebo osoby, u nichž přesun neumožňuje jejich zdravotní stav. Nebo úřady nevědí, na které adrese je hledat, a u některých si nejsou jistí ani jejich státní příslušností, a není proto zřejmé, kterému státu by je měli předat.

Ti všichni jsou v Německu takzvaně „trpěni“. Nemají povolení k pobytu, jen dočasný průkaz o tom, že se v zemi vyskytují. Mají nárok na minimální sociální dávky. Pracovat sice můžou, ale jen pokud se na dané místo nenajde jiný uchazeč. Teoreticky musí počítat s tím, že rozhodnutí o deportaci může přijít kdykoli.

Průkaz o „strpění“pobytu v Německu se může obnovit nejvýše dvakrát na celkem osmnáct měsíců, v praxi to ale vypadá jinak. K prodlužováním dochází opakovaně, dvě třetiny těchto lidí žijí v Německu už déle než šest let. A 21 tisíc z nich má tento status už více než deset let. Ti pak v Německu začnou vychovávat děti, které jejich status zdědí.

Na problémy s deportacemi a bezmoc úřadů při vyhošťování znovu upozornily dva nedávné případy znásilnění v Hamburku. Oba spáchali muži, kteří už v zemi neměli být. Na ubytovně 21letý Egypťan dva dny před Štědrým dnem znásilnil čtrnáctiletou dívku, o týden dřív Maročan ženu v hamburském baru.

Úřady se v případě Egypťana, který je nyní ve vazbě, brání nařčení z nečinnosti. „Bez dokladů s ním nemůžeme dělat nic. Nemůžeme jej deportovat a dál ho tady musíme trpět,“říká Florian Käckenmester z hamburského cizineckého úřadu. Všechny snahy spojit se s úřady v Egyptě, které by mohly nové doklady vydat, prý dosud nebyly úspěšné. „I pro nás je to frustrující,“dodává.

Kvůli chybějícím cestovním dokladům je v Hamburku 1 536 trpěných osob. Nejvíce jich pochází z Egypta (176), Ázerbájdžánu (152) a Ruska (117). Ve 232 případech je státní příslušnost neznámá. Souhrnné statistiky o tom, kolik z těchto osob bylo v minulosti usvědčeno z trestných činů, policie nevede, vyjádřit se může jen na konkrétní dotaz k jednotlivým případům.