Nesnažíte se? Stát vám zkrátí dávky

Úřady práce mají dlouhodobě nezaměstnané postrčit do zaměstnání, nebo jim sebrat peníze.

Pokud uchazeč o práci půl roku nezavadí o přivýdělek nebo se jinak nebude pokoušet vrátit k práci, může přijít o 1 200 korun. Jde o téměř třetinu základní dávky na živobytí. Od srpna bude nutné pro zachování původní výše dávky nastoupit na veřejnou službu a odpracovat pro veřejné blaho aspoň 20 hodin měsíčně.

„Kdo pobírá příspěvek na živobytí déle než šest měsíců a není aktivní, tomu klesne dávka živobytí ze životního minima 3 410 korun na existenční minimum 2 200 korun,“vysvětluje Jiří Vaňásek, náměstek pro zaměstnanost ministerstva práce.

Bez práce bylo podle posledních čísel z konce listopadu 363 tisíc lidí, z toho čtyřicet procent déle než rok. Právě ty má novela zákona o pomoci v hmotné nouzi z dílny senátorů vybídnout k aktivitě a vrátit jim pracovní návyky.

Kromě sankce za neaktivitu přichází rovněž možnost si přivydělat. „Zákon umožňuje navýšit částku na živobytí o 605 Kč u těch lidí, kteří vykonali veřejnou službu v rozsahu 30 hodin za měsíc,“dodává Vaňásek.

Změna vychází z principu, že každý, kdo pracuje, se musí mít lépe než ten, kdo nepracuje. Na veřejnou službu nebudou muset nastoupit lidé nad 68 let a lidé zdravotně postižení, jejich pečovatelé a rodiče pobírající rodičovskou.

Novela je účinná od února, ale poprvé se dávky neaktivním lidem začnou snižovat až o šest měsíců později – od srpna. Už od příštího měsíce by si ovšem zájemci o práci mohli teoreticky začít přivydělávat odpracováním 30 hodin měsíčně.

Záleží na tom, jestli pro ně jejich úřad práce najde uplatnění. Podle ministerstva nyní úřady nasmlouvávají s obcemi a veřejnými organizacemi pracovní místa pro veřejnou službu. Podmínkou je, aby z práce nezaměstnaných neměl zisk podnikatel.

Úřednice na úřadech práce při dopočítávání příspěvku na živobytí posuzují, jestli příjemce dávek využívá všechny možnosti, jak si „zvýšit příjem vlastním přičiněním“: zda využil nárok na důchod, zda vymáhá výživné, zda nemá zpeněžitelný nebo jinak finančně využitelný majetek a jestli se snaží si přivydělat (veřejně prospěšné práce, nekolidující zaměstnání) nebo se rekvalifikovat.

Na ty, kteří se o přivýdělek nebo dovzdělávání nesnaží a berou příspěvek na živobytí déle než půl roku, mají od srpna být úřednice přísnější a nabídnout jim účast na veřejné službě. Anebo pokles dávek. Jenže to má háček. Úřady práce nemají ze zákona povinnost veřejnou službu zajistit každému, komu hrozí snížení dávek.

„Může se stát, že by někdo rád vykonával veřejnou službu, ale nebude mít kde, a snížením dávky tak bude diskriminován,“upozorňuje Radek Jiránek, ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování.

Ministerstvo práce o tom ví, ale doufá, že se do srpna stihnou úřady práce na nával uchazečů připravit. „Předpokládáme, že bude vytvořena dostatečná nabídka. Pokud ne, může sám úřad práce zabezpečit výkon veřejné služby na svých pracovištích,“říká náměstek Vaňásek.

Obce návrat veřejné služby vítají. V minulosti jim nezaměstnaní v rámci veřejné služby natírali lavičky, opravovali opadané zdivo, sekali trávu, hrabali listí nebo připravovali sál pro taneční zábavu. Organizace veřejné služby a dohled nad pracovníky nicméně pro obec znamená také náklady. „Chtěli bychom, aby úřady práce stejně jako v roce 2013 obcím hradily náklady na úrazové pojištění pracovníků, na pracovní pomůcky, školení nebo lékařské prohlídky,“říká starosta Velkého Oseka Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí ČR. To zatím není vyřešeno, úřady práce čekají na metodiku od ministerstva práce.

Veřejnou službu stát zavedl v roce 2009, přičemž tehdy byla dobrovolná a byla za ni odměna, která měla nezaměstnané motivovat k aktivitě. V roce 2012 došlo k zásadní změně: tehdejší ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09) prosadil veřejnou službu se sankcí (přezdívalo se jí „nucené práce“). Kdo do veřejné služby nenastoupil, ten přišel o dávky pro chudé. V praxi to tak přísné nebylo, navíc Ústavní soud Drábkovu službu zrušil. Od té doby zůstala dobrovolná a bez odměny.

Veřejná služba nebyla v minulosti zrušena a v některých obcích funguje i dnes. Dosud ovšem bezplatně, takže zájem je mizivý. Úřad práce si ani nevede centrální přehled o tom, kdo veřejnou službu vykonává.

O sociální dávky lze také přijít úplně. Pokud uchazeč o práci delší dobu nespolupracuje, může být z evidence vyškrtnut.