Chartu 77 stvořily pražské byty
Před 40 lety byl zveřejněn text Charty 77. Předcházela tomu automobilová honička po Dejvicích
„Objekt byl velmi pozorný ke svému okolí. Jeho jízda vozem byla dost riskantní,“popisoval příslušník Státní bezpečnosti sledování herce Pavla Landovského před čtyřiceti lety, 6. ledna 1977. Landovský tehdy spolu s Václavem Havlem a Ludvíkem Vaculíkem rozváželi do poštovních schránek text Charty 77.
Šíření zásadního dokumentu, který dal základy opozici komunistického režimu, předcházely přípravy, při kterých hrálo významnou roli několik pražských míst. Většinou šlo o byty chartistů, kde se nad různými verzemi textu diskutovalo a připravoval se další postup.
Za první místo, které lze se vznikem Charty spojit, je ovšem možné považovat budovu Okresního soudu v Karmelitské ulici na Malé Straně. Tam se totiž konal v září 1976 proces se členy undergroundové kapely The Plastic People of the Universe, kterému byli přítomni i budoucí signatáři Charty. „Při četbě a poslechu vzpomínek Václava Havla a dalších, kdo tenkrát soudu přihlíželi, nelze než dospět k závěru, že právě tehdy se zrodila Charta 77,“píše ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský ve své knize o životě bývalého prezidenta.
Prakticky začala Charta vznikat až 11. prosince 1976. Tehdy se v bytě překladatele a porevolučního pražského primátora Jaroslava Kořána v Legerově ulici poprvé probírala možnost vytvořit dokument, který měl apelovat na obranu lidských práv a svobod.
Z bytů rovnou do schránek
Další z významných bytů, ve kterém text vznikal, se nacházel v ulici Na Dejvickém rybníčku. Tam bydlel v sedmdesátých letech Václav Havel s manželkou Olgou. Slavnější Havlovo bydliště – byt na Rašínově nábřeží, tehdy využívali jeho otec a bratr Ivan. Manželé Havlovi se proto na počátku 70. let nastěhovali do družstevního bytu v Dejvicích. „Havel si ho ale nikdy neoblíbil. Proto se po návratu z vězení v roce 1985 přestěhoval zpět na nábřeží,“dodává Žantovský.
Velmi významný byl také byt ve Střešovické 64, ve kterém bydlel Havlův přítel Zdeněk Urbánek. Právě ze Střešovické ulice totiž vyrazil text Charty 77 do světa. Václav Havel se tam sešel s Pavlem Landovským, který nejprve vyzvedl podepsané petice v bytě spisovatele Pavla Kohouta. Ten bydlel v Salmovském paláci na Hradčanském náměstí. Jeho byt však sledovala Státní bezpečnost, která se tak o celé akci dozvěděla.
Proto se distribuce obálek změnila v akční scénu. Za saabem Pavla Landovského vyrazilo několik aut StB. Při divoké honičce se Landovskému podařilo policii na chvíli setřást, a tak mohl Havel vhodit několik obálek do poštovní schránky v ulici Na Šťáhlavce 5. „Havel tam svýma pacičkama cpal ty Charty a nacpal jich tam čtyřicet. A všechny došly,“vzpomínal později na lednové události Landovský.
Ujíždějící saab však nakonec StB obklíčila. Účastníky honičky příslušníci Státní bezpečnosti odvezli do Bartolomějské ulice, kde měla StB hlavní sídlo a vyšetřovny. „Následovalo více než dvanáct hodin výslechů v oddělených místnostech,“ uvádí Žantovský. V té době měla Charta 242 podpisů. A díky Pavlu Kohoutovi, který dokázal text propašovat k tiskovému atašé Spolkové republiky Německo, o ní psala hned 7. ledna důležitá západní média. Do ledna roku 1990 se pod Chartu podepsalo celkem 1 898 signatářů.
Pomník i vzpomínkový večer
Další pražská místa spojená se vznikem Charty mapuje například organizace Post Bellum. Ta k výročí vzniku dokumentu připravila novou trasu do své mobilní aplikace Paměť národa, která by měla být přístupná ode dneška. Lidé si díky ní mohou projít místa, kudy Landovského vůz ujížděl StB, a na jednotlivých zastaveních si přečíst výpovědi účastníků.
Dnes v 16 hodin bude také odhalen dočasný pomníček v Gymnazijní ulici, tedy v místě, kde byli Havel, Landovský a Vaculík Státní bezpečností zatčeni. Pomníček bude mít podobu poštovních schránek, z nichž si lidé budou moci vytahovat obálky s textem Charty 77. Na místě bude stát měsíc.
Před domem ve Střešovické ulici, odkud se Landovského saab vydal s obálkami vstříc poštovním schránkám, se zítra ve 12 hodin uskuteční happening, který pořádá Knihovna Václava Havla. Ve stejný den začíná také výstava na náměstí Václava Havla (piazzetta Národního divadla, pozn. red.) s názvem Nemohli jsme mlčet. Potrvá až do 27. ledna a jejím obsahem budou příběhy jednotlivých mluvčích Charty 77, fotografie ze sledování komunistickou policií nebo dobové citáty.
V sobotu 7. ledna se sejde ve velkém sálu Lucerny většina žijících signatářů Charty a disidenti, kteří se na jejím vzniku podíleli, při vzpomínkovém večeru. „Setkání bude výjimečné nejen kulatým výročím, ale zejména tím, že se někteří chartisté sejdou poprvé nejméně po deseti letech. Snažili jsme se všemi možnými cestami získat kontakty a rozeslat pozvánky všem dosud žijícím signatářům,“říká jeden z organizátorů akce Martin Kroupa. Na slavnostním setkání vystoupí například mluvčí Charty 77 Dana Němcová, Alexandr Vondra nebo písničkář Jaroslav Hutka.