Imigrantů ubylo o dvě třetiny
Evropská unie má jako celek důvod k radosti – příliv migrantů přes moře loni poklesl oproti předchozímu roku o dvě třetiny. Itálie však nemá co oslavovat – ta zaznamenala v počtu běženců u svých břehů rekord.
Včerejší zpráva evropské pohraniční agentury Frontex zní vcelku optimisticky. Hlavním číslem, které vyplývá z její předběžné statistiky migrace do EU v loňském roce, je to, že do Evropy dorazilo po dvou hlavních námořních trasách (na Balkán a do Itálie) o dvě třetiny méně migrantů než v předchozím roce – celkem jich bylo 364 tisíc.
Brzdy na balkánské trase
Do Řecka přes Egejské moře v roce 2016 dorazilo téměř o 80 procent méně migrantů než v roce 2015. Celkem jich bylo 182 500 a většinou pocházeli ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu.
Na opadnutí migrační vlny na takzvané balkánské trase se oficiálně podepsala především křehká dohoda, kterou loni v březnu uzavřela Evropská unie s Tureckem a která Unii umožňuje vracet z Řecka zpět na turecké území ty migranty, kteří nemají nárok na azyl. Možná důležitější zlom však znamenalo již předchozí zablokování hranic na balkánské trase, zejména té mezi Řeckem a Makedonií, po kterém se pro běžence stal postup dál směrem do Unie krajně problematickým.
Zatímco předloni se podle Frontexu dostalo balkánskou trasou do EU 764 tisíc lidí, loni to bylo už jen 123 tisíc. Od března se měsíční průměry příchozích na řecké ostrovy pohybovaly mezi 1 800 až 4 000, zatímco na podzim 2015 tato čísla odpovídala spíše denním průměrům.
Nevyřešeným problémem zůstává osud více než 62 tisíc migrantů, kteří uvázli v Řecku. Jedna část z nich má být podle dohody Bruselu s Ankarou vrácena zpět do Turecka, tato položka ujednání však těžce vázne a deportovaní běženci se počítají na desítky. A stejně tak vázne i projekt, podle něhož měli být běženci v Řecku rozmístěni podle kvót do jednotlivých zemí Unie – několik států už z něj definitivně odstoupilo a přemístit se podařilo jen něco přes sedm tisíc lidí.
Mluvčí Úřadu OSN pro uprchlíky Adrian Edwards včera prohlásil, že situace v řeckých uprchlických táborech je nyní kritická. „V přicházejícím chladném počasí se musíme bát o životy těchto lidí,“řekl agentuře AP.
Opačný trend oproti balkánské trase loni zaznamenala takzvaná středomořská trasa – cesta do Evropy od břehů severní Afriky, hlavně z Libye a Egypta, která vede přes
Středozemní moře k italským břehům. Itálie loni zaznamenala zhruba 181 tisíc migrantů, což překonalo i dosavadní rekord z roku 2014 (zhruba 170 000).
Frontex uvedl, že na této trase připlouvali do Evropy především běženci ze subsaharských zemí – Nigérie, Eritreje, Guineje, Pobřeží slonoviny a Gambie. To většinou nejsou státy, v jejichž případě Evropa uznává právo na udělení azylu.
Kolik přijde z Afriky?
„Poté, co se uklidnila situace na trase z Blízkého východu, musí nyní Evropská unie nasměrovat svou pozornost na africké země,“řekl německému serveru Ruhr Nachrichten Fabrice Leggeri, výkonný ředitel Frontexu.
Evropská unie se nyní snaží uzavřít s jednotlivými africkými státy partnerství, při nichž nabízí finanční pomoc na jejich půdě výměnou za to, že budou bránit pohybu lidí směrem k Evropě. Mezi zeměmi, s nimiž Unie nyní uzavřela dohody či úzce spolupracuje, jsou například Mali, Niger, Nigérie, Senegal či Etiopie.
Na otázku, zda to pomůže omezit migrační vlnu, Fabrice Leggeri odpověděl opatrně. „Takové prognózy jsou hodně ošidné. Za sebe můžu říct, že budu rád, když se počet uprchlíků v dalším roce nebude zvyšovat,“řekl.