Mrtvých na silnicích loni ubylo

Tragických nehod bylo v Praze loni méně než v roce 2015. Za hranicí města se ale umírá nejvíce

V roce 2016 zemřelo při dopravních nehodách na území hlavního města jedenadvacet lidí.

To je druhá nejlepší bilance na pražských silnicích od roku 2005. Lépe na tom byl jen rok 2014, kdy v metropoli při dopravních nehodách zemřelo dvacet lidí. Praha tak následuje celorepublikový trend ve snižování počtu smrtelných nehod. Celkem v Česku loni zemřelo na silnicích 545 lidí, což je nejméně od roku 1961.

Metropole je na tom mezi kraji co do počtu tragických nehod dlouhodobě poměrně dobře. Za loňský rok zaznamenaly méně obětí jen kraje Liberecký a Karlovarský. „V metropoli se jezdí nižšími rychlostmi, navíc je tu velké množství kamer a radarů, což dokáže závažné nehody také eliminovat,“vysvětluje specifika Prahy dopravní expert Ústředního automotoklubu (ÚAMK) Petr Vomáčka.

Odlišnost dopravy v hlavním městě oproti zbytku krajů potvrzuje i ředitel dopravní policie Tomáš Lerch. „Doprava v Praze je více zklidněná. Ale na druhou stranu je tu více střetů s chodci,“uvádí.

Podle Vomáčky se snaží Praha následky nehod zmírňovat nejlépe ze všech krajů. „Zužují se třeba komunikace, takže jsou bezpečnější pro chodce. Přibývají nové semafory a podobně,“vysvětluje. Zároveň však dodává, že to znamená také zdržení pro řidiče, kteří pak tráví v autech více času.

Za meziročním poklesem počtu mrtvých na pražských silnicích podle Vomáčky stojí především stále lepší pasivní i aktivní bezpečnostní prvky vozidel, ale také například klimatické podmínky v loňském roce. „Nebylo tolik extrémních veder, které mohou za volantem způsobit nebezpečný kolaps,“vysvětluje expert automotoklubu.

Pokles policisté zaznamenali i v případě celkového počtu nehod s následky na životě a zdraví. Těch se loni stalo 1 839, což je o sedmdesát méně než rok předtím.

Zatímco v Praze byla bilance na silnicích příznivější než v roce 2015, na středočeských silnicích mrtvých naopak přibylo. Ze 102 obětí číslo stouplo na 106, což je navíc nejvíce ze všech krajů. Podle dopravních policistů je velký počet vážných nehod ve středních Čechách dán tím, že jde o nejzatíženější region z hlediska dopravy, kterým vede velké množství páteřních komunikací, na kterých řidiči dosahují vysokých rychlostí.

Nehody opilých řidičů

Meziročně v Praze ubylo také nehod způsobených pod vlivem alkoholu. Zatímco v roce 2015 bylo takových nehod 452, loni číslo kleslo na 422. Podle ředitele dopravní policie Lercha jde o soustavný trend, na kterém se podepisuje jak prevence

„Nebylo také tolik extrémních veder, která mohou za volantem způsobit nebezpečný kolaps.“

v podobě dechových zkoušek, tak snižující se tolerance společnosti k alkoholu za volantem.

I tak se loni našly případy, kdy řidič pod vlivem alkoholu napáchal milionové škody. Jednu z nejbizarnějších nehod způsobil na Vinohradech bývalý policista a bývalý pedagog policejní akademie Karel Kadlec. Nechal za sebou devětadvacet rozbitých aut a škodu za více než dva miliony korun. Navíc nešlo o jedinou jeho nehodu. Kadlec sice odmítl, že by pil, policisté však uvedli, že mu naměřili 1,31 promile alkoholu. Za nehodu si nepravomocně vyslechl podmíněný trest.

I když některé pražské kauzy vypadají dramaticky, podle statistik není metropole ani z pohledu přestupků a trestných činů spjatých s dopravou nejproblémovější oblastí republiky. Plyne to z aktuální statistiky ministerstva dopravy za první pololetí roku 2016.

Databáze uvádí, že policisté a správní úřady v hlavním městě registrovaly 19 583 přestupků a trestných činů. Statistiku vedl Středočeský kraj s 28 805 přestoupeními norem. Trio nejčastějších porušení předpisů tvoří překročení rychlosti v obci o pět až dvacet kilometrů v hodině, nepoužívání pásů či přilby a telefonování za jízdy.

Body si Pražané hlídají

I z pohledu bodových přestupků na tom Pražané podle zmíněné statistiky nebyli v rámci republiky nejhůře. Úředníci v hlavním městě registrují 6,29 procenta bodovaných řidičů, což je nejnižší poměr v ČR. Naopak ve středních Čechách je to 8,32 procenta. V poměru bodovaných řidičů jsou tak ti středočeští na čele příslušné tabulky. „Nejvyšší podíl bodovaných řidičů je v Ústeckém kraji, činí 9,8 procenta,“uvádí databáze ministerstva dopravy. Praha však vede tabulku podle počtu bodovaných cizinců, jejich poměr je 13,76 procenta, ve středních Čechách je to 7,34 procenta.

Statistiky uvádějí, že celorepublikově tvoří největší skupinu mezi řidiči, kteří přišli o všech 12 bodů, ti, kteří získali řidičský průkaz v roce 2006. Nejvíce bodovaných mužů dostalo „řidičák“v roce 1991, u žen je to skupina, která doklady dostala v roce 2000.