Olomouc chce představit Caravaggia. Poprvé u nás

Obraz Hudebníci namaloval světoznámý malíř Caravaggio v roce 1595. Ani více než 400 let nestačilo na to, aby si ho mohli prohlédnout lidé v tuzemsku. A ani žádný jiný Caravaggiův originál u nás ještě nikdy nebyl k vidění. Olomoucké Muzeum umění to chce nyní změnit. Na rok 2020 plánuje výstavu Caravaggio a caravaggisté. A právě Hudebníci mají být jedním z taháků. Informace MF DNES však ukazují, že ne jediným. „Rádi bychom do Olomouce přivezli čtyři originály Caravaggia z prestižních světových muzeí,“potvrzuje Ondřej Zatloukal, zástupce ředitele olomouckého Muzea umění a vedoucí kurátor tamních sbírek starých mistrů. Přitom si nevybavuje, že by už někdy v Česku byl originál Caravaggia vystaven. „Byla by to premiéra,“říká Zatloukal. Zapůjčení obrazů řeší muzeum se zhruba deseti galeriemi a muzei v USA, Francii, Itálii a Velké Británii. Názvy zbývajících tří děl ještě Zatloukal nechce prozrazovat, nynějším jednáním by to podle něj mohlo uškodit. Hudebníky v současnosti vlastní Metropolitní muzeum umění v New Yorku. Informaci, že po něm olomoucké Muzeum umění touží, zveřejnil jako první Český rozhlas. „V Metropolitním muzeu vědí, že máme zájem o obraz Caravaggia. Ten newyorský v poslední době hodně cestoval, takže jsou rádi, že náš výstavní projekt je až v roce 2020. Čekáme, jak se jednání vyvinou,“doplňuje Zatloukal. Na přípravě historické výstavy bude s olomouckým muzeem velmi pravděpodobně spolupracovat také pražská Národní galerie. Caravaggio patří k hlavním představitelům italského manýrismu a později baroka. Jeho obraz Extáze sv. Františka považují někteří historikové umění za začátek barokního malířství. Proslavil se kompozicí a realismem svých děl. Toho dosáhl díky geniální práci se světlem – stíny jeho dílům dodávají živost a napětí. Protože se jeho obrazy lišily od běžných děl své doby, byl Caravaggiův styl považován za vulgární, zejména proto, že si za modely často volil různé lidi z ulice. Jeden z jeho obrazů vyvolal skandál, protože mu jako model pro Pannu Marii seděla známá prostitutka. Michal Poláček Repro: The Metropolitan Museum of Art