Tažení monarchistů na Hrad ztěžovaly mrazy
Prvním pacientem, kterého v letošním roce přijali ošetřovatelé z Jinonic, byla dospělá labuť. Během krátkého letu narazila přímo do drátů tramvajového vedení na Štefánikově mostě a zranila se. Naštěstí kolize nebyla vážná a s největší pravděpodobností se labuť zase brzy vrátí do přírody.
Podobných případů, kdy zvířata potřebují pomoc člověka, na území metropole přibývá. I proto má Záchranná stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy za sebou rekordní rok. Za uplynulých dvanáct měsíců její zaměstnanci ošetřili 3 707 zvířat, což je téměř o sedm stovek více než rok předtím. Jedná se o nejvytíženější pracoviště svého druhu v České republice. Přesto stále živoří a sídlí v provizorním zázemí, které tvoří stavební buňky a několik venkovních voliér většinou na hraně životnosti.
Lesy hlavního města Prahy stanici převzaly v roce 2011 ve zdevastovaném stavu, ale dosud se adekvátní základnu pro zraněné živočichy nepodařilo vybudovat. Až nyní, zdá se, může nastat posun. „V současné době jsme ve fázi představební přípravy a chystáme podklady pro územní řízení, následovat pak budou další kroky potřebné k získání stavebního povolení,“říká vedoucí záchranné stanice Václav Nejman s tím, že v příštím roce by už měla začít samotná výstavba a v roce 2019 by se zvířata měla stěhovat do nového.
Celková investice je odhadována
knižní pozůstalost. Knihy, příp. i starožitný a retro nábytek vhodný do stylové čítárny - knihovnu, křesla, stolek, lampu, aj. Tel. 603478873119049
Hledám pro naše solventní zaměstnance z kanceláře byty k dlouhodobému pronájmu v Praze, právní servis zajištěn. Tel: 274784428.
Pro americké lektory angličtiny hledáme byt k dlouhodobému pronájmu v Praze. T: 274810601
Pro zaměstnance zastupitelských úřadů hledáme byty k pronájmu ve dobrém stavu v Praze. T: 274810596
Manželský pár z Anglie hledá byt v Praze, k dl. pronájmu.T.: 603252661
Australská rodina hl.byt nebo RD k pronájmu do 55tis.Kč,Praha 5,6.T:774480453 zhruba na 49 milionů korun a financovat ji bude hlavní město. Kromě nových voliér pro nejrůznější druhy divokých zvířat se počítá s jezírkem pro vodní živočichy nebo s rehabilitačním výběhem pro kopytníky. Vzniknout by měla i veterinární ošetřovna, operační sál nebo přípravna krmiv.
Až se podaří vyřešit kritickou situaci s chybějící léčebnou částí, mají Lesy hlavního města Prahy v plánu vybudovat i ekocentrum. „Projektová studie nového zázemí výhledově počítá i s prostory přístupnými veřejnosti. Ty budou určeny k osvětě v oblasti péče o životní prostředí,“slibuje Nejman.
Aby ale mohla vůbec začít stavba první etapy, je nutné provést na pozemcích v Jinonicích změnu územního plánu. Její zadání schválilo pražské zastupitelstvo teprve loni v červnu, složitý proces územního řízení je tak stále v běhu.
Nechtění zvířecí nájemníci
Zároveň zůstává nedořešen vleklý spor s Věrou Aladzasovou Přibylovou, která na pozemcích jinonické stanice roky provozovala záchrannou stanici pod hlavičkou Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Jenže v roce 2007 tam inspekce provedla rozsáhlou kontrolu a později zařízení kvůli některým nedostatkům vyměřila pokutu. Od té doby přestal magistrát provoz dotovat a v roce 2011 pověřil Lesy hlavního města Prahy, aby převzaly celý areál, který městu patří.
Na části pozemků ale Aladzasová dodnes zůstává. Tvrdí, že se nemá se zvířaty kam přestěhovat. „Zoufale se snažím odejít, jenže jednání o náhradních prostorách vždycky vyzní do ztracena. Měla jsem štos žádostí, které jsem rozesílala na magistrát i starostům městských částí, nic ale nevyšlo,“stěžuje si předsedkyně ČSOP v Dolních Břežanech.
Ještě minulý rok to vypadalo, že se přesune do středočeských Tuchlovic, kde kraj Aladzasové Přibylové symbolicky pronajal nevyužívaný areál. Ze stěhování ale sešlo,
Hlavní město chce zhruba za 49 milionů korun postavit novou „nemocnici“i domov pro zraněné živočichy. Část pozemků v Jinonicích neoprávněně obývá předchozí nájemce.
Roman Šafhauser redaktor MF DNES
První letošní pochod Prahou si tradičně přisvojili monarchisté usilující o obnovu Českého království. Podle nich by král dokázal hospodařit v delším horizontu, než je jedno volební období politika.
Trasu na Pražský hrad začali pod sochou knížete Václava. Mezi prvními účastníky pochodu byli členové dechového orchestru, kteří v počtu pětadvaceti tvořili zpočátku většinu příchozích. Vzhledem k tomu, že je čekalo nejméně dvouhodinové hraní pochodových písní v mrazech dosahujících až minus deseti stupňů, bylo třeba jejich nasazení obdivovat.
„My jsme na počasí připraveni. Během cesty budeme do hudebních nástrojů vdechovat alkoholové výpary, aby nám nepřimrzly,“řekl s úsměvem dirigent přítomného orchestru Pavel Bělík.
Okolo třetí hodiny organizátor akce Petr Placák rozdal účastníkům zpěvníky a zavelel ke zpěvu hymny tehdejšího mocnářství. Po první sloce se již asi stohlavý průvod vydal na cestu centrem Prahy až na Hrad.
S vlajkami zbarvenými do žluta a s podobiznou Františka Josefa I. pochod zamířil přes Václavské náměstí k soše s obráceným koněm umělce Davida Černého před kinem Lucerna, odebrané vzorky z místa totiž prokázaly kontaminaci vody.
Druhou možností, jak část pozemků v Jinonicích uvolnit nové stavbě, je odevzdat zvířata pravoplatnému nájemci, to ale provozovatelka rázně odmítá. Vzhledem k postupujícím přípravám zbývá oběma stranám poslední rok na to, aby došly k dohodě.
Od ježků po muflony
Mezi nejčastější pacienty jinonické stanice v současnosti patří ježci, zajíci, poštolky, kosi, rorýsi, netopýři nebo zmíněné labutě, které často narážejí do trolejového vedení tramvají. V jinonické záchranné stanici kde se účastníci opět dali do zpěvu rakousko-uherské hymny. Ačkoli se z davu neustále ozývala zvolání „Ať žije monarchie“nebo „Ať žije král!“, připomínala akce spíše happening než projev politického vzdoru. Někteří se připojili z recese, ale někteří by v parlamentní monarchii viděli řešení.
„My se pochodu účastníme každý rok, manžel je monarchista. Navíc se jmenujeme Lichtenberkovi, ale nevím, jestli někdo z našich předků byl šlechticem. My se cítíme být šlechtici alespoň duší,“prozradila na sebe Kateřina Lichtenberková, která na akci přišla i s dvěma dětmi.
Svařák a erteple
Největším nepřítelem monarchie se ukázala být zima. Proto byla v polovině pochodu pořadateli vyhlášena přestávka na rozmrznutí zkřehlých těl i hudebních nástrojů. Došlo k ní v pravou chvíli, některým hudebníkům se na nástrojích začaly vytvářet rampouchy.
Po několika skleničkách svařeného vína se začala ozývat bojovná hesla v častějších intervalech a někteří i politicky přitvrdili. „Lepší král železný a zlatý než prezident opilý a sťatý,“ozvalo se v jednu chvíli z davu.
Posilněný průvod prošel po Karlově mostě až před kostel svatého Mikuláše u Malostranského náměstí, kde orchestr připomněl skladbou bývají i srnky či mufloni. Několikrát denně ošetřovatelé vyjíždějí za zraněnými zvířaty po celé metropoli. Pokud se je nepodaří vyléčit a vrátit zpět do přírody, obvykle končí v zookoutcích v Kamýku, Krčském lese, Chuchli a Hostivaři. Radeckého pochod slavného habsburského vojevůdce. Někteří hudbu doprovodili popěvkem „Hrabata, kuřata, erteple“, který údajně vznikl jako mnemotechnická pomůcka k zapamatování si rytmu pro vojenské bubeníky.
Po páté hodině průvod došel ke svému cíli. Na Hradčanském náměstí před Pražským hradem organizátor akce Petr Placák přečetl státoprávní ohrazení, že České království nebylo nikdy zrušeno a Hrad stále patří Koruně české, protože jí nikdy nebyl odňat. Podle něj šlo tentokrát i o protest proti prezidentu Miloši Zemanovi a jeho politice.
Akci slavnostně ukončil kněz Ladislav Heryán modlitbou za „vyhnání zlých sil“. Sobotní průvod podpořilo také vedení monarchistické strany Koruna Česká, která usiluje o návrat legitimního potomka na český trůn. „Myslím, že za monarchii je nutné bojovat všemi prostředky včetně smyslu pro humor,“dodal místopředseda strany Petr Krátký.