Vykažte piráta ze sjezdovky
Na horách zase přibylo sněhu, ale i zranění. Záchranář Miroslav Güttner radí, jak jim předcházet
Vůbec nejnáročnější víkend v dosavadní zimní sezoně za sebou mají záchranáři horské služby v Krušných horách. Kvůli jedenatřiceti zásahům se prakticky nezastavili, v pohotovosti byly i posádky záchranářských vrtulníků, které letěly například pro běžkaře na Bouřňák, na něhož spadl přístřešek, či pro dvanáctiletého chlapce, který na lyžích narazil v Potůčkách do domu.
Podle Miroslava Güttnera, náčelníka krušnohorských záchranářů, by situace nemusela být tak zlá. „Stačilo by, kdyby návštěvníci hor více dbali na dodržování takzvaného desatera,“domnívá se Güttner. Desatero, tedy Pravidla chování na sjezdových tratích podle Mezinárodní lyžařské federace FIS, platí už řadu let. Vzali si je za tu dobu lyžaři k srdci? To je hodně individuální. Člověk, který chodí lyžovat pravidelně, minimálně ví, že když se stane úraz, má zapíchnout do sněhu zkřížené lyže. Nějakým způsobem prostě pravidla dodržují. Horší je to u těch, kteří si za zimu jdou zalyžovat jednou dvakrát. Takoví pravidla neznají. Existují nějaká doporučení, která lidé porušují nejčastěji? Dost často se na sjezdovkách lyžaři zastaví v absolutně nevhodných místech, tedy pod hranou a podobně. To odpovídá pravidlu číslo šest, zastavení. Častým nešvarem je také porušení jednoho ze základních pravidel pohybu na sjezdovkách, tedy zvládnutí rychlosti a způsobu jízdy. Mají záchranáři nějaké páky na to, jak návštěvníky přinutit, aby se pravidly řídili? Můžete například někomu, kdo špatně zastaví na sjezdovce, dát pokutu? Ne, to nemůžeme. My můžeme pouze doporučovat, ale někoho vykázat nebo pokutovat nesmíme. Nemáme v ruce prakticky nic. Když by bylo chování hříšníka hodně špatné, může mu provozovatel lyžařského areálu v rámci provozního řádu a na základě našeho upozornění zabavit permanentku na vlek. Osobně jsem se s tím ještě nesetkal, ale vím, že provozovatel areálu tuto možnost má. My ne. Vedle dodržování pravidel ovšem mohou lyžaři a snowboardisté přispět k vlastní bezpečnosti i tím, že budou používat ochranné prostředky, tedy například přilby. Uvědomují si to? Z vlastní zkušenosti mohou říct, že ano. Když si jdu zalyžovat, případně když řešíme nějaký úraz, málokdy vidím, že by lyžař vyrazil bez přilby. Možná o něco víc než 80 procent lidí ji už používá. Proč je dobré přilbu nosit? Samozřejmě ochrana hlavy při pádech. Když upadnete na tvrdém podkladu, můžete hlavou udeřit o zem, kde může být led. A v takovém případě je otřes mozku raz dva. Ten si sice můžete přivodit i s přilbou na hlavě, ale i tak je podstatně lepší, když ji máte. Hlava je v nebezpečí i při srážkách. Přilba je prostě nutná. Je u nás používání přilby na svazích povinné? Není. Dokonce ani pro děti ne. Myslíte si, že by nějaké nařízení bylo vhodné? Určitě. Minimálně pro děti do patnácti let. V Itálii tomu tak je. U nás se o povinnosti nosit přilbu mluvilo po úrazu Michaela Schumachera. Ale jak to dopadlo, nedokážu říct. A co ostatní bezpečnostní prvky? Například chránič páteře či v poslední době hodně skloňované airbagy pro lyžaře? Airbagy jsou absolutní novinka a používá je jen pár profíků. Ale páteřáky používají všichni, kteří se zabývají závodním lyžováním. Mají je povinné. Ovšem poměrně dost lidí, kteří se na sjezdovkách pohybují pravidelně, už je také mívá. Je to bezpečnostní prvek, který se začíná víc a víc rozšiřovat. Na webových stránkách horské služby nabízíte také různé aplikace pro chytré telefony. Jak moc vám ulehčí práci, když ji návštěvník ve svém telefonu má? Když se problém stane někde na sjezdovce, je u toho většinou hodně lidí a zprávy o problémech se k nám dostanou relativně rychle i bez této aplikace. Takže není úplně nejdůležitější. Nicméně když ji má a zavolá nám jejím prostřednictvím, je to pro nás ještě jednodušší. Aplikace je ale důležitá ve volném terénu. Doba, kdy se chodilo na hledačky v rojnicích, už je dávno pryč. Je to to poslední, co se dělá v okamžiku, kdy selžou ostatní postupy. Je to vlastně takový nejzoufalejší počin. Předně je těžké sehnat dost lidí na vytvoření rojnice. Pokud někdo ve volném terénu jenom zavolá bez použití aplikace, je šance, že zkušení záchranáři dokážou podle popisu určit místo, kde se člověk v nouzi nachází. Daleko horší je situace, když nikdo nezavolá a my máme pouze indicie, kam se hledaný vypravil. A tomu všemu se může předejít prakticky jedním kliknutím na telefon. Návštěvníkům tuto možnost navíc každoročně připomínáme. Dost často se nám stává, že si lidé aplikaci stáhnou a pak ji vyzkoušejí někde v Praze. Náhodné spuštění poplachu většinou spadne do Špindlerova Mlýna. Jinak samozřejmě problém řeší lidé z nejbližšího dispečinku. Letos navíc zdravotní záchranáři spustili aplikaci Záchranka. A tu dělali stejní lidé podle aplikace horské služby. To svědčí o tom, že je dobrá.