Čínské investice válcují Evropu. Němci se bojí
Čínští investoři loni za nákupy podílů firem v EU a přímé investice vynaložili čtyřikrát víc peněz, než Evropané poslali do Číny. Investoři asijské velmoci utratili 35 miliard eur (asi 946 miliard korun), což oproti roku 2015 představuje 77procentní nárůst. Cílem akvizic se stalo zejména Německo, ve kterém Číňané utratili 11 miliard eur, tedy 31 procent z celkových přímých investic za minulý rok.
Do českých firem a projektů nalili investoři z říše středu 569 milionů eur (asi 15,4 miliardy korun), v sousedním Rakousku to bylo 551 milionů a v Maďarsku více než dvě miliardy eur. Vyplývá to ze studie Mercator Institute for China Studies se sídlem v Berlíně.
Na té je podstatná i skutečnost, že evropští investoři v Číně utratili 7,7 miliardy eur, tedy skoro pětkrát méně než asijští konkurenti. „Zvětšující se propast v oboustranných investicích přispívá k evropským obavám z nedostatku vzájemného obchodu mezi EU a Čínou,“uvádí Thilo Hanemann ze společnosti Rhodium Group, která pro německý institut studii zpracovala.
„Čínské investice rychle rostou v sektorech, které v Číně zůstávají pro zahraniční investory omezené, což podtrhuje nerovnost v přístupu na trhy,“dodává.
Čínské miliardy v USA
Nevyváženost investic je vidět zejména na případu Německa, kde čínské akvizice za rok 2016 oproti předchozím dvanácti měsícům skokově narostly z 1,2 miliardy eur na 11 miliard. Naopak Němci za nákupy a investice loni v Číně utratili 3,5 miliardy eur. Konkrétně v Německu tak již delší dobu panují obavy z toho, že Číňané skupují lukrativní firmy podnikající v pokročilých technologiích. Peking má zájem i o tamní strategickou infrastrukturu.
Vnímání čínských akvizic v Evropě se liší země od země. Zatímco v Německu platí Čína za konkurenta, pro země jako Maďarsko jsou východní peníze vítanou investicí. Obavy z čínských peněz panují i jinde ve světě, zejména v USA. Číňané přitom za rok 2016 v USA nakoupili aktiva nebo rozjeli projekty za 45,6 miliardy dolarů (téměř 1,2 bilionu korun). (fra)