Výčitky svědomí, či vypočítavost
Ve velkých kauzách proti obžalovaným vystupovali spoluvězni, problémem byla věrohodnost
„Má sklon k záměrnému zkreslování skutečnosti.“ Karel Netík psychiatr
Jidáš, který podrazí spoluvězně za pár výhod, nebo napravený hříšník, v němž se za mřížemi probudilo svědomí? Bývají spolupracující vězni trumfem obžaloby, anebo sázkou na nejistotu?
Tak trochu fenoménem velkých kauz se loni stali odsouzení, kteří si odpykávají dlouhé tresty a rozhodli se svědčit proti spoluvězňům. Objevili se u velkých procesů Městského soudu v Praze. Třeba v kauze upálení bezdomovce, série vražd taxikářů, stodoly smrti a dalších. V pozici svědka obžaloby někteří vystoupili i v několika případech. „Pár lidí mě má za lháře a pitomce. To, co jsem řekl, bylo pravda, i když to zní šíleně. Udělal hroznou věc a měl by za ni být spravedlivě potrestán,“sdělil soudu Oto V. Trestní rejstřík tohoto padesátníka obsahuje 13 záznamů. Z výkonu trestu za majetkové delikty by měl být propuštěn v roce 2022. Přežil vážnou chorobu, hodně prožil, měl co vyprávět a na mladší vězně asi působil „taťkovsky“důvěrně. Ti se mu ochotně svěřovali. „Zpovědník“tajemství neudržel. O tom, co se dozvěděl, hovořil před vyšetřovateli a soudy. Figuroval ve třech případech. Dva z nich se dostaly na titulky médií.
Klíčovým svědkem obžaloby se stal v případu bezdomovce, který uhořel u hlavního nádraží v březnu před téměř třemi lety. Vypovídal však i v kauze série tří vražd taxikářů v zimě a na jaře 2014.
Vražda, nebo nešťastná náhoda? O to šlo v případu „Paciho“bezdomovce, který zemřel v březnu 2014 v plamenné výhni v technické šachtě za posledním peronem hlavního nádraží. Případ policie odložila, loni však Oto V. zkontaktoval kriminálku. Upozornil ji na bývalého parťáka z cely pankrácké věznice Jana Ernesta. Ten tam pobýval za bagatelní krádeže. „Řekl, že v šachtě rozlil hořlavinu, škrtl, pak to blaflo,“tvrdil Oto V. detektivům. Ernesta policie zatkla a obvinila z „Paciho“vraždy. Nešlo o maličkost, nad Ernestem se vznášela hrozba 15 až 20 let vězení.
Udání bez výhod
„Žádné výhody jsme neslíbili,“tvrdili policisté. Předseda senátu městského soudu Petr Hovorka, který Ernestovu kauzu řešil, citoval poněkud odlišný dokument. „Spolupráci lze vzít v úvahu i při jednání o podmínečném propuštění,“psali kriminalisté na oddělení prevence, které za mřížemi funguje jako „vnitřní policie“. „Jen mne eskortovali na bezpečnostní oddělení jiné věznice,“popřel jakékoliv zvýhodnění Oto V. Soudce Hovorka nařídil i zkoumání věrohodnosti výpovědi svědka psychiatry. To nebývá právě častý jev v případě hrdelních deliktů. „Má sklon k záměrnému zkreslování skutečnosti. Nelze vyloučit účelovou konstrukci. Mohl se domnívat, že když projeví vstřícnost, bude mu opětována,“říká psychiatr Karel Netík.
Případ „Paciho“smrti skončil i přes výpověď Otty V. zprošťujícím rozsudkem. „Nešlo z vědeckých důkazů rozhodnout, zda došlo k požáru z nedbalosti, anebo zda je zavinila třetí osoba. Problémy jsou i s nevěrohodnými svědky,“zdůvodnil verdikt soudce Hovorka. Oto V. se loni objevil též mezi svědky obžaloby v kauze Davida Virguláka, který za sérii tří vražd taxikářů nepravomocně dostal u městského soudu doživotní trest. „Jsou to lidé z kriminálního podsvětí, kteří přinášejí informace z prostředí, v němž se pohybují,“uvedl k svědkovi žalobce Vladimír Pazourek. Podle státních zástupců je na soudech, jak tato svědectví vyhodnotí.
Dvě kauzy řešil městský soud v případu záhornické stodoly smrti, v níž figurují tři mrtví. A také povídavý spoluvězeň vystupující jako Josef Lafata. Ten měl prokazovat vinu obžalovaných Josefa Šimka a Václava Štorka, s nimiž sdílel celu.
„Obžaloba stojí na jediném důkazu, který je ale nedostatečný v kontextu dalších zjištěných skutečností,“napadl svědectví advokát Petr Kubíček. Obžalovaní o Lafatovi, odsouzeném na 10 let za podíl na sérii loupeží v gangu falešných policistů, hovořili jako o profesionálním svědkovi Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Soudy Šimka poslali na 15 let do vězení za jednu z vražd, Štorek vyvázl s podmínkou za nadržování. V dalších dvou případech padly zprošťující verdikty. „Nejsou k dispozici důkazy podporující obžalobu. Ta stojí pouze na výpovědi jednoho svědka. Jiné jsme k dispozici neměli,“zdůvodnila soudkyně Marie Marková.