Blanka přinesla více nehod

Tunel posunul Dejvice mezi nejnebezpečnější úseky. Prozradily to policejní statistiky

Jižní spojka, Štěrboholská spojka nebo Kbelská. To jsou pražské silnice s dlouhodobě největším množstvím dopravních nehod. Loni však na první příčky silnic a křižovatek, na kterých se nejvíce bourá, poskočilo také Vítězné náměstí nebo Svatovítská ulice.

Pražskou dopravu totiž změnil tunelový komplex Blanka, který se projevil i na rozmístění nehod. Do první desítky se kvůli Blance dostala nově také Povltavská ulice, do které ústí výjezd z tunelového komplexu na jeho druhém konci.

Vyplývá to z analýzy nehodovosti v roce 2016, kterou včera prezentovalo pražské ředitelství policie.

V případě okolí Vítězného náměstí přispělo k vyšší nehodovosti také uzavření Korunovační ulice, kvůli kterému bylo Vítězné náměstí často přeplněné auty. Řidiči proto spíše popojížděli v kolonách, než aby po kruhovém objezdu kroužili ve vysokých rychlostech. Nehody se proto většinou obešly bez vážnějších následků. „Většinou šlo o problémy při přejíždění mezi pruhy nebo třeba srážky s tramvají,“uvádí vrchní komisař dopravní policie Roman Nový.

„Kulaťák“se ve statistice projevil i ve srovnání jednotlivých městských části podle počtu nehod. K nejvíce kolizím totiž došlo právě v Praze 6 a také v Praze 4. Jak upozorňují policisté, velkou roli v tomto případě hraje fakt, že oběma městskými částmi procházejí frekventované dopravní tahy. Celkem došlo v metropoli loni k 22 876 nehodám, což je o 1 414 více než v roce 2015. „Je za tím především stále se zvyšující počet automobilů v hlavním městě,“říká Jiří Dušek z dopravní policie.

Vyšší počet nehod však podle něj mohlo ovlivnit i to, že firmy stále více tlačí na své zaměstnance, kteří jezdí služebním vozem, aby na policii hlásili i ty kolize, které lze vyřešit pomocí takzvaného euroformuláře. Do policejních statistik se totiž nezapočítávají nehody, které účastníci nenahlásí a vyřeší jen záznamem o nehodě.

Řidiči nedodržují vzdálenost

Nejčastěji se v loňském roce v hlavním městě bouralo kvůli takzvanému nesprávnému způsobu jízdy. Do této kategorie patří například nedodržování bezpečné vzdálenosti, které mělo za následek celkem 4 535 nehod. Mezi další nejčastější příčiny spadá například nevěnování se řízení, nesprávné otáčení a couvání nebo nedání přednosti v jízdě.

Naopak nepřiměřená rychlost, která je častou příčinou nehod v ostatních krajích, se mezi nejčastějšími pražskými příčinami nevyskytuje. „Je to dáno hlavně tím, že je v Praze hustý provoz a také omezení rychlosti. Naopak je tady velké množství křižovatek, na kterých řidiči chybují,“vysvětluje dopravní expert Ústředního automotoklubu (ÚAMK) Petr Vomáčka.

Přesto, že řidiči loni bourali častěji, smrtelných nehod naopak ubylo. V roce 2015 zemřelo na pražských silnicích pětadvacet lidí, loni to bylo jedenadvacet. Praha tak jako jeden z mála krajů splnila práh úmrtí stanovený Národní strategií silničního provozu.

Méně tragických následků policie zaznamenala i v případě srážek s chodci. Ty jsou přitom pro Prahu typické. Z jedenadvaceti lidí, kteří na pražských silnicích v loňském roce zemřeli, bylo dvanáct chodců. V pěti případech nedal řidič chodci přednost na přechodu. Oproti roku 2015 ale zemřelo o tři chodce méně.

Nejvíce kolizí s chodci se loni podle policejních statistik stalo v okolí Národní třídy a Spálené ulice. „Potkávají se tam ve velké míře chodci, automobily i tramvaje. Navíc jsou tam velká obchodní centra,“vysvětluje Nový. Podobně nebezpečné místo pro chodce je i v ulici Jana Želivského. Nově navíc policisté zaznamenali vyšší počet srážek s chodci také v Olšanské.

Policisté také zaznamenali úbytek nehod s cyklisty, kterých bylo loni 179. Rok 2015 přinesl 194 případů.