Janina Černá

Třináct let hladověla, nebo se přejídala. Najít rovnováhu Janině Černé pomohl až jídelníček bez cukru. Založila blog a vydala kuchařku. Janina Černá blogerka a autorka kuchařky

Jídelníček bez cukru jí pomohl najít rovnováhu ve stravování. Píše o tom blog a vydala kuchařku.

O ŽIVOTĚ BEZ CUKRU

Od svých dvanácti jsem se střídavě potýkala s anorexií a bulimií. Když jsem narazila na knihu o životě bez cukru, zpočátku jsem byla skeptická. Nechtěla jsem jít do extrému, ale zjistila jsem, že extrémem bylo to, kolik cukru jsem jedla. Vysazení cukru a nahrazení ho zdravými tuky bylo úlevou. Začala jsem vnímat chuť jídla a hlavně zmizely chutě na sladké, kterým jsem do té doby nedokázala odolat.

O DIETÁCH

Celé dětství jsem poslouchala narážky na svou postavu, hlavně od otce a babičky, přitom byly scestné a zbytečné. Závodně jsem plavala a měla jsem typickou holčičí plaveckou postavu. Začala jsem s omezováním v jídle, pokračovala extrémním cvičením, až jsem přešla na laxativa a zvracení. V nejhorší anorektické fázi jsem jedla jedno dvě jablka denně, v nejhorší bulimické fázi jsem spořádala za den klidně nákupní košík jídla. Anorexie s bulimií se u mě střídaly. V roce 2005 jsem vážila 55 kilo, o půl roku později už 82 kilo a tři roky nato 48 kilo.

OMÉMBLOGU

V Austrálii jsem si zamilovala knihu I Quit Sugar od Sarah Wilson. Po návratu domů jsem hledala blogy a stránky s recepty bez cukru, ale zjistila jsem, že v kurzu je pořád nízkotučná vysokosacharidová dieta. Blog jsem nezakládala proto, abych se stala známou, ale abych mohla šířit myšlenku života bez cukru a pomoci lidem se stejnými problémy. K mému překvapení měl rychle úspěch a už po půl roce jsem dostala nabídku na vydání kuchařky.

O VZNIKU MÉ PRVNÍ KUCHAŘKY O LÉČENÍ

Docházela jsem k psychologovi, psychiatrovi, terapeutovi, dvakrát jsem byla hospitalizovaná na klinice pro poruchy příjmu potravy, s uzdravením vám ale nepomůže nikdo jiný než vy. I přes nevoli lékařů jsem se sbalila a odletěla na rok do Austrálie, kde jsem potkala spoustu skvělých lidí, trávila jsem hodně času v přírodě, zároveň jsem musela řešit jiné věci než počítání kalorií, cvičení a vážení se. Musela jsem si vydělat na to, abych měla co jíst, kde bydlet a stíhat školu. Teď jsem tři roky vyléčená, ale tělo se z těch diet stále dává dohromady.

O ROCE NA ISLANDU

Vloni jsem studovala v Reykjavíku a zhýčkaná teplem z Austrálie a nádherou přírody Nového Zélandu jsem neměla od Islandu velká očekávání. Ale nadchla mě krásná a rozlehlá příroda, čisté ovzduší a voda i přátelští lidé, jakými Islanďani bezpochyby jsou. Do Islandu jsem se zamilovala tak moc, že bych si tam dokázala představit žít, ale můj přítel má jiný názor kvůli islandské zimě, takže se tam natrvalo neusadíme. Dát ji dohromady mi trvalo asi čtyři měsíce. Těsně předtím jsem zvládla státnice na právnické fakultě a po tom strašlivém stresu pro mě byla oddechem. Vaření i focení jsem si užívala. Kuchařek je na trhu spousty, nejsem jedinou blogerkou, která ji vydala, proto mě mile překvapil obrovský zájem. Vyprodala se, ale nakladatelství chystá v půlce ledna dotisk.