Cíle princezny Kateřiny: teď dvacítka, pak jednička
Pořád se tenistka Kateřina Siniaková nedovede uhlídat. Po zkaženém úderu se otočí na tátu na tribunu s vyčítavým výrazem. Máchá rukama. Lamentuje. Vzteká se. „Já vím, chování musím vylepšit,“uznává dvacetiletá blondýnka. „Nevyjde výměna, tělo mi zavlaje, fláknu raketou.“
Napadá ji jistě víc věcí, na kterých potřebuje máknout s lidmi, kteří ji obklopují – s otcem a koučem v jedné osobě či s legendární Helenou Sukovou coby rádkyní. Též po porážce v prvním kole Australian Open s Němkou Görgesovou podotkla: „Umím hrát líp.“
Jinak ale nepůsobila mrzutě. Kráčí za sny, jež si v mysli vymalovala v nejkrásnějších barvách: „Do konce roku se chci dostat do dvacítky a jednou hodlám být jedničkou.“
Vedla 6:3 a 2:0, do hlavy se jí vkrádaly myšlenky pokušitelky a našeptávaly, že se blíží další sladké vítězství. Vždyť dcera účetní Hany a obchodníka s kožešinami i bývalého boxera Dmitrije zahájila sezonu grandiózně. Na turnaji v Šen-čenu zdolala dvě protivnice z Top 10 (Halepovou a Kontaovou), načež získala svůj první titul na okruhu WTA. Vyšvihla se na 37. místo na žebříčku a experti varovali: „Tohle je asi nejlepší hráčka, o které jste dosud neslyšeli.“
Když si rozpustí vlasy, načechrané plavé lokny by jí mohly závidět i filmové princezny. Též v tenisové říši připomíná mladou šlechtičnu, která by brzy mohla zářit na nejopulentnějších slavnostech. V pořadí WTA se před ní nacházejí jenom dvě mladší slečinky – Chorvatka Konjuhová a Ruska Kasatkinová.
Včera ji u kurtu číslo 19 osobně sledoval fedcupový kapitán Petr Pála, do jehož výběru by se mohla prosadit co nevidět.
Jistě, promarnila slušnou šanci na postup. Skutečné hvězdy tak často nerozhazují pažemi. Třeba její ikona Maria Šarapovová by neprojevila rozladění, snad ani kdyby vedle ní vybuchla atomovka.
Marně jí fandila taky nová deblová partnerka Lucie Hradecká. Zdálo se, že jí v rostoucím horku každý z vlaků projíždějících hned za plotem areálu odváží kus nadějí.
Přesto Siniaková uvědoměle tvrdí: „Prohra dobrou hráčku posílí, takže já půjdu jen nahoru. Nemůžu se hroutit z jedné porážky.“
Poté, co předloni složila maturitu na gymnáziu, může se už plně soustředit na své povolání. Na kurtu je agresivnější, buší do míčků dřív po odskoku. Taky si čím dál víc věří, v čemž jí pomohl triumf v Číně: „Poznala jsem, že se dokážu i s těmi nejlepšími udržet ve výměně. Cítím, že mezi ně patřím.“
Mimochodem, záhy by ji při putování po turnajích mohl provázet její bratr, jemuž bylo o víkendu čtrnáct. „Daří se mu skvěle,“tvrdí Kateřina Siniaková. „Doufám, že se za pár let budeme potkávat na grandslamech.“