Nelegální práce: cizinci předčili Čechy

Cizinecká práce načerno se rozmáhá. Poprvé v historii Státní úřad inspekce práce nachytal loni víc nelegálně pracujících cizinců než Čechů. Z mimoevropských zemí jich pocházelo 1 338, z Evropské unie pouhých 195. Čechů pracovalo nelegálně 758. Ještě předloni byl poměr Čechů a cizinců opačný.

Nejvíc zahraničních „nelegálů“pochází z Ukrajiny, Vietnamu, Slovenska a Moldávie. „Hlavním důvodem je ušetřit na neplacení pojistného nebo na zajištění bezpečnosti práce. Cizinci mají objektivně nižší nároky na mzdu a jsou připraveni pracovat nad zákonem stanovený týdenní rozsah práce,“říká Jiří Macíček, náměstek ředitele pracovně-inspekčního úřadu.

Za nelegální zaměstnávání bylo loni uloženo 705 pokut ve výši 71 milionů korun. Nejvyšší pokutu dostala podruhé za sebou firma Edvarda Petříka. Šlo o 10 milionů korun, což je maximum, kolik může úřad za nelegální zaměstnávání udělit. Dotyčný se odvolal, takže pokuta není pravomocná.

Firma právníka Petříka podle zjištění úřadu zprostředkovávala práci 16 Vietnamcům na pozici výrobních dělníků v areálu potravinářského závodu Vodňanská drůbež v Jihomoravském kraji, a to bez smlouvy a až na jednu výjimku také bez povolení k zaměstnání. Kontrola to odhalila už v roce 2014, pokuta padla loni.

Dva roky předtím kontrola odhalila na stejném místě dokonce 22 ilegálně pracujících Vietnamců a ve správním řízení v roce 2015 vyměřila stejnému podnikateli pokutu 7,3 milionu. Podle Státního úřadu inspekce práce je možné, že dotyčný zprostředkovával nelegální práci až třem stovkám cizinců.

Petříka se ohledně nejnovější pokuty nepodařilo kontaktovat, před rokem se nechtěl k pokutě vyjadřovat. Drůbežářský závod, na jehož půdě inspektoři zakročili, odmítá být s nelegálními pracovníky spojován. „Sdružení JUDr. Petříka mělo v minulosti v areálu naší provozovny Modřice pronajaté nebytové prostory, to je ale minulost. Neměli jsme a nemáme s nimi žádné obchodní ani jiné vztahy,“říká Karel Hanzelka, mluvčí holdingu Agrofert, kam Vodňanská drůbež patří (Agrofertu patří také vydavatel MF DNES, společnost Mafra).

Druhou nejvyšší pokutu 3,8 milionu, již pravomocnou, loni úřad udělil Družstvu Stelaiv, kde 17 Rumunů bez jakékoliv pracovní smlouvy pracovalo v lesní školce v Červeném Dvoře.

Svářejí či balí zelí

To, že zaměstnávat „nelegály“se vyplácí a ani vysoké pokuty od toho zprostředkovatele neodradí, potvrzuje případ firmy MAT-FI z Moravskoslezského kraje. Ta rovněž dostala dvě pokuty po sobě, obě ve výši milionu korun. Inspektoři práce nachytali tři ukrajinské dělníky, jak pro firmu nahazují omítku a zateplují budovu základní školy.

V nejvíce pokutovaných firmách pracovali cizinci v kovovýrobě, kde brousili a svářeli, dále balili cukrovinky, vyráběli kabelové svazky, pracovali na stavbě, šili autopotahy nebo čistili hlávkové zelí a třídili ovoce a zeleninu. Majiteli a jednateli nejvíce pokutovaných firem byli ve čtyřech případech Ukrajinci, ve třech případech Češi a v dalších firmách figurovali Slovák, Uzbek a Bělorus.

Minimální pokuta za výkon nelegální práce, kterou může inspektorát práce udělit, je 50 tisíc korun.