„Měřáky“tepla jsou k ničemu

Lidé zaplatí za přístroje více, než za teplo ušetří

Ministerstvo průmyslu a obchodu nařídilo na sklonku roku 2014 stovkám tisíc lidí v bytových domech, že musí měřit spotřebu. Dva roky poté se ukazuje, že namísto slibované úspory peněz za teplo část obyvatel platí za teplo sice méně, ale úspory nevyrovnají náklady na instalaci měřáků a jejich provoz.

Opatření se týkalo stovek tisíc bytů v bytových domech, kde se do té doby rozpočítávala spotřeba tepla či vody podle metrů čtverečních podlahové plochy nebo počtu osob. To podle zastánců nové vyhlášky vedlo k tomu, že lidé teplem plýtvali. Neměli příliš šanci svým chováním ovlivnit spotřebu ostatních.

Utajovaná studie

Stát však zapomněl, že v řadě případů je instalace měřáků příliš drahá a náklady na ni a další provoz převýší skutečné úspory. MPO si nechalo u ČVUT vypracovat analýzu, která měla investice do měřáků zdůvodnit. Materiál stát dlouho tajil, nakonec ho kritici vyhlášky získali po několika rozkladech. Studie totiž nepotvrdila, že by měřáky vedly ke snížení spotřeby tepla.

Zkušenosti lidí i odborníků z oboru jsou různé. Čísla o spotřebě za první rok „měřákové“vyhlášky jsou navíc zkreslená tím, že byla velmi teplá zima. „Dlouholetí odpírači měření si najednou během roku vyměnili dřevěná okna za plastová. Spotřeba celého domu klesla o třicet procent,“popisuje zkušenost předseda jednoho z pražských společenství vlastníků. „K nějakému snížení spotřeby tepla dochází, ale často je to spíše subjektivní záležitost,“říká Martin Hanák ze Svazu českých a moravských bytových družstev.

Společnost I.RTN, která patří k velkým firmám na rozúčtování topných nákladů, porovnávala spotřebu v několika bytových domech postavených ve stejném roce ve stejné ulici na pražském sídlišti Lužiny. Část domů měřáky měla déle, část až od roku 2015. Zatímco u těch neměřených byla spotřeba dlouhodobě výrazně vyšší, v roce 2015 se srovnala. Podle Dušana Balaji z I.RTN je problém v tom, jak se evropská směrnice převedla do českého práva.

Evropská směrnice mluví i o tom, že použití měřičů musí být ekonomicky efektivní. „Lidé v nových malých bytech s jedním či dvěma radiátory zaplatí ze měření více, než na teple ušetří,“připouští Balaja.

Problém se týká například novějších domů s takzvaným horizontálním rozvodem tepla – napříč patry v bytech neprocházejí trubky s teplou vodou. Ty musí mít podle vyhlášky kalorimetry, které jsou dražší než indikátory. Stejně tak mají problém domy, které investovaly do zateplení a rozdíly ve spotřebě jsou už výrazně menší.

Chystá se změna

Podle Jana Blažíčka z odborného portálu tzb-info.cz mělo být hlavním cílem zvyšování energetické účinnosti, což se neděje, protože jen snížení teploty v jednom bytě neznamená, že se začne šetřit. Kritici vyhlášky upozorňují navíc na to, že lidé kvůli šetření například méně větrají.

Ministerstvo průmyslu a obchodu už chystá novelizaci vyhlášky. Nová vyhláška má reagovat především na závěry analýzy ČVUT, podle které v řadě případů není efektivní zavádět měření.

Je to klasický případ předpisu Evropské unie, který si tuzemské úřady vykládají přísněji, než je třeba, a obtěžují tím občany. Povinnost měřit spotřebu tepla či vody sice přikazuje Česku evropská směrnice, ale úředníci ministerstva průmyslu a obchodu byli při jejím přepisování až příliš horliví.

Podle vyhlášky z konce roku 2014 má být v každém bytě technologie, která umožní měřit spotřebu tepla a vody. České úřady však zapomněly, že evropská směrnice zároveň zmiňuje skutečnost, že se to týká pouze bytů, kde je instalace takového zařízení ekonomicky efektivní.

Zatímco v klasickém paneláku může jít často o investici v řádu stokorun, v případě starších bytových domů z první republiky se náklady šplhají do desítek tisíc. Majitelé těchto bytů se proto vzbouřili a vyhlášku ignorují.

Ministerstvo bez reakce

„Jde o byty, které mají rozvody teplé vody vedeny tak nešikovně, že instalace vodoměrů si vyžádá velké stavební rekonstrukce a náklady nejméně v řádu desítek tisíc korun na byt. Voda totiž do bytu přichází často třemi různými stoupačkami, které bývají složitě stavebně přístupné,“vysvětluje Karel Polata, místopředseda Občanského sdružení majitelů domů (OSMD).

Ministerstvo průmyslu a obchodu, které vyhlášku připravovalo, slibovalo, že problém těchto bytů bude řešit analýza od Českého vysokého učení technického. Jenže ministerstvo nakonec tento bod v analýze vůbec neobjednalo, takže majitelé domů, kterých je v Česku přes deset tisíc, stále musí oficiálně měřáky mít.

Marně přitom čekají na vstřícné gesto ze strany ministerstva. „Rok a půl se snažíme o jednání nad analýzou ČVUT, kterou nám poskytli až po opakovaných žádostech,“dodává Polata.

Na starší byty dojde později

Majitelé bytů se vystavují nebezpečí pokuty od Státní energetické inspekce. Zatím však není jasné, jak horlivě inspekce měřáky kontroluje. Na dotazy MF DNES za tři dny neodpověděla.

Vlastníci bytů, kteří měřáky neinstalovali, se odvolávají na evropskou směrnici potvrzující, že měřit se má, jen když je to technicky proveditelné a nákladově efektivní. A to není případ investic v řádu desítek tisíc korun.

Ministerstvo mezitím začalo připravovat novelu vyhlášky. Ta se ale zatím starších bytů, které mají problém s vysokými náklady na instalaci měřicích zařízení, nedotkne. Resort podle mluvčího Františka Kotrby problém začne řešit později. „Cílem novely je stanovení případů, kdy nemusí být povinnost instalace přístrojů registrujících dodávku tepla naplněna,“uvedl Kotrba.

Půjde například o budovy, kde je podlahové, stropní či stěnové vytápění, nebo o nákupní centra, kde jednotlivé využívané prostory nejsou od sebe ani od společných prostor budovy vymezeny a uzavřeny pevnou stavební konstrukcí. Ministerstvo chce na seznam výjimek zařadit rovněž budovy, které jsou už energeticky úsporné, tam však naráží na záporné stanovisko Evropské komise.

Podle Dušana Balaji ze společnosti I. RTN tuzemská legislativa navíc doposud opomíjí fenomén posledních několika let, a to jsou předávací bytové stanice na teplou vodu. „I když jsou vlastníci takto vybavených domů povinni vodu rozúčtovat, tak nemají podle čeho,“říká Balaja. Podle něj by mělo ministerstvo zajistit povinné vybavení bytových předávacích stanic vodoměry na teplou vodu.

Zatímco v paneláku může jít o investici v řádu stokorun, v případě starších bytových domů se náklady šplhají do desítek tisíc. Majitelé bytů se vystavují nebezpečí pokuty od Státní energetické inspekce. Není ale jasné, jak horlivě inspekce měřáky kontroluje.