Kšeft s pokutami

Velká sonda do byznysu s „odkláněním“pokut a bodů za dopravní přestupky

PRAHA „Jdete do krematoria a z parte si opíšete jméno a údaje zemřelého,“říká Tomáš Blecha z firmy Obhajoba řidičů. Jedné z mnoha, které pomáhají šoférům s jednáním na úřadech. Tak aby se vyhnuli pokutám a trestným bodům za přestupky.

„Na parte si přečtete jméno a datum narození, což stačí pro určení totožnosti. Zjistíte, že ten člověk zemřel 25. ledna, a vy jste spáchal přestupek třeba 5. ledna. Řeknete, že řídil on,“dodává Blecha. Mrtvý už to nevyvrátí. A o to jde.

Tomáš Blecha neví, že mluví s reportéry MF DNES. Ti se totiž vydávají za majitele dopravní firmy a předstírají, že chtějí pojistit své řidiče. Jen tak jim totiž Obhajoba řidičů ukáže všechny karty.

Blecha se dušuje, že on trik s mrtvým řidičem nepoužívá – nepřipadá mu morální. Navíc má novější a účinnější metody, jak zajistit svým klientům za 3 799 korun ročně beztrestnost. Domnělým zákazníkům o nich vypráví ochotně.

Základ je s trestem nesouhlasit, na silnici nic nepodepisovat a nikdy nedávat řidičák z ruky, protože ve správním řízení je vždy šance, že o něj klient nepřijde.

„Naše úspěšnost je kolem sedmdesáti procent,“slibuje. „Umíme například zpochybnit měření radaru,“líčí Blecha. Tvrzení dokládá čísly, paragrafy, konkrétními příklady a odbornými znalostmi o fungování různých typů policejních radarů.

„Přístroje jsou kalibrované, mají certifikace, pravidelně se posílají na ověření přesnosti, policisté procházejí školením,“komentuje to šéf severočeské dopravní policie Jiří Ušák. „Ovšem je teoreticky možné, že odchylka je příliš vysoká, a pak to jde ve prospěch řidiče,“připouští policista.

Mrtvý výtvarník za volantem

Že ani zneužívání mrtvých není pouhým chvástáním lidí z „pojišťovací“branže, svědčí zkušenosti úředníků. „Setkali jsme se s tím, že lidé označí za pachatele přestupku osobu zemřelou po datu přestupku,“potvrdila mluvčí ústeckého magistrátu Romana Macová. Úředníci přestupek, jehož nahlášený pachatel zemřel, většinou odloží.

Pokud nejde o celebritu. V Ústí nad Labem to jeden z hříšníků přehnal a úředníkům oznámil, že přestupek nespáchal on, ale že jeho auto řídil známý český výtvarník, který pár dní po přestupku zemřel. To už bylo na úředníky moc a zavolali manželce mrtvého umělce. „Ve spolupráci s ní se podařilo prokázat, že uvedená osoba nemohla nikdy vozidlo řídit,“doplnila Macová.

Viníkovi sice trik nevyšel, ale kromě pokuty, která mu hrozila od začátku, nic neriskoval. Za to, že lhal, ho trestat nelze. „Za uvedení nepravdivých údajů sankci neukládáme, nejde o trestní řízení,“doplnila Macová.

Úředníci zpravidla nemají vysokou, v přestupkových komisích sedí i lidé bez maturity.

Získejte rok imunity! Zachráníme vás, vaše body i peníze! To křičí slogany firem, které založily své podnikání na tom, že jim řidič zaplatí a ony mu pak celý rok radí, jak se vyhnout pokutám a trestným bodům.

Jak ale celý systém funguje doopravdy? Co je reálné? A jaké jsou hlavní triky „pojišťováků“?

Rozeslali jsme jim žádost, v níž jsme se vydávali za majitele dopravní firmy hledající pojištění pro své šoféry. Neuběhla ani hodina a ozvala se první firma.

Za další hodinu už jsme seděli nad kávou se zástupcem firmy Obhajoba řidičů. Asi pětatřicetiletý, dobře oblečený muž se předtsavuje jako Tomáš Blecha.

„Takže pásy, telefony, rychlost, to vaše lidi ohrožuje nejvíc,“sype ze sebe okamžitě.

Jsou dvě základní situace. Když řidiče vyfotí kamera, může se vymluvit, že neřídil on. Pojišťovací firmy mají dohodu s vybranými bezdomovci s platnými řidičskými průkazy, kteří na sebe přestupek za pár stovek ochotně vezmou.

Dejte jim adresu na Tchaj-wan

Dalším trikem je tvrdit, že auto řídil cizinec. Nejlépe někdo třeba z Tchaj-wanu, jehož adresa je tak složitá, že se ani nevejde na obálku.

„Jsou to takové doručovací srandy. Úředníci na to většinou nemají náladu, takže udělají jednoduchou věc: vydají platební rozkaz vám jako majiteli vozu a dostanete pokutu za to, že jste nezabezpečil své vozidlo proti tomu, aby s ním byl spáchaný přestupek. Zaplatíte, ale nedostanete trestné body,“říká Blecha. Je to podobné, jako když se lidé odvolávají na osobu blízkou.

Něco jiného je, když viníka přistihne policie za volantem. Třeba při rychlé jízdě. Nevymluví se, že neřídil, ale i z toho ale lze vyklouznout.

„Dám vašim řidičům školení, jak jednat. Nechovat se arogantně, nic nekomentovat. A hlavně: nedávat řidičák z ruky. Raději ho schovat v čalounění auta, protože policisté mohou řidiče na služebně prošacovat nebo ho nechat vysypat peněženku,“radí Blecha.

Řidič počká, až mu přijde oznámení o zahájení správního řízení. To pošle Blechově firmě, která vše předá advokátům, s nimiž spolupracuje, a viník přestupku už se o nic nestará.

„Pak ho kontaktujeme jen, když potřebujeme mu sdělit: Podívejte se, budeme tvrdit, takovouhle story, tak si to vtlučte do palice, stalo se to tak a tak a ne jinak, aby nežbletnul nějakou blbost,“říká Blecha.

Na dotaz, čeho může advokát dosáhnout ve zdánlivě ztraceném případu, se Blecha nadechne a spustí. Zkušeně mluví o tom, jaké radarové systémy vozí policejní superby, passaty, oktavie, že dopravka měří „mikrovlnkou“a městská policie „laserem“. Ten je prý pro „pojišťováky“nejsložitější, protože se nejhůř zpochybňuje jeho měření.

„To je nejdražší technologie a zároveň je to nejvíc blbuvzdorné, dáte to tříletýmu dítěti a i ono změří rychlost auta dobře,“říká Blecha.

Jel rychle, ale stejně jsme vyhráli

Líčí, jak má oktávka hlavu radaru natočenou na 22 stupňů, kamera na 19 stupňů a fotka musí mít určité parametry. A vypráví, jaké jsou odchylky naměřené rychlosti, když jsou úhly jiné, než mají být.

„Máme na to excelovou tabulku,“říká. „Zkrátka zpochybníme naměřenou hodnotu a správní orgán to musí zastavit,“tvrdí sebevědomě.

Na webu Blechovy firmy visí dokument, který dokládá, že bez pokuty vyvázl i jeho klient z Ostravy, který se na devadesátce řítil rychlostí 150 kilometrů v hodině. Policejní auto ho změřilo tak, že zachytilo vlastní rychlost, ale v době, kdy se k němu přibližovalo, a tudíž jelo o trochu rychleji než sledované auto.

„Klient jel asi rychleji, než se v daném úseku má, ale nevíme, kolik jel přesně, protože to bylo špatně změřené,“vysvětlil Blecha, proč řidič skončil bez trestu.

Pojišťování proti pokutám je velmi rozšířené. Blecha jmenuje firmy, které už pojistil, a není důvod mu nevěřit. Ostatně na českém trhu úspěšně žije zhruba desítka podobných firem a všechny prosperují.

Některé dopravní firmy podle Blechy dávají pojištění proti pokutám jako benefit, protože se vztahuje i na jízdu v jejich soukromých autech.

„Dá se to zaměstnancům podat i takhle: Vidíte, jak na vás zaměstnavateli záleží,“říká Blecha a smíchem oceňuje vlastní vtip.

Blecha nabízí za 3 799 korun pojištění jednoho řidiče na rok. Každý případ prý vyřeší za čtyři až šest měsíců.

Pojišťovny proti pokutám nejsou jediné, které chrání viníky. Chovají se tak i některé autopůjčovny. „Když auto vyfotí radar při rychlé jízdě, šofér řekne, že neřídil, a správní orgán se obrátí na majitele vozu, tedy autopůjčovnu, která zaplatí pokutu,“říká další muž, který se v branži vyzná. A opět nikdo nedostane trestné body.

Vždy jde o to, zatajit kdo řídil. „Kniha jízd se ztratila při stěhování nebo byla vytopená a elektronickou nevedete, na to nemáte peníze,“radí Blecha.

Jenže některé autopůjčovny mají opačnou zkušenost. Úředníci se obrací na majitele půjčovny, i když jim nahlásí veškeré osobní údaje řidiče, který přestupek spáchal.

„Za poslední dobu se mi to stalo dvakrát,“říká jeden z nich, Martin Nedoma. „V obou případech úředníci tvrdili, že se jim řidiče nepodařilo kontaktovat. Jednou si podle nich nepřevzal dopis a podruhé konstatovali, že na takové adrese nejspíš nebydlí. Je pro ně jednodušší nechat platit mě,“řekl Nedoma.

Pojišťováci, právníci, úředníci i policisté se shodují, že hlavní problém je v náporu na úředníky. „Úředníci zpravidla nemají vysokou školu, v přestupkových komisích sedí i lidé bez maturity,“uvedl Radek Ondruš, právník a autor komentáře k přestupkovému zákonu, který v právu školí úředníky obcí po celé republice.

Úředníci podle něj v některých případech raději záležitost odloží, než by riskovali, že jejich rozhodnutí někdo napadne.