Praze chybí účinný nástroj
Smog nás rozhodně netrápí jen v zimních měsících. Letní smog je jen mnohem nenápadnější, a proto se o problému mluví většinou jen při náhlých kulminacích, jako ta, kterou jsme právě zažili. V zimě hovoříme o tzv. redukčním smogu, který je na rozdíl od letního oxidačního smogu (který je ale stejně škodlivý) jasně vidět a cítit. Znamená to, že se ve velmi vlhké atmosféře drží pevné částice prachu a oxidy některých prvků. A odkud se tyto škodliviny berou? Ze spalování fosilních paliv a z automobilové dopravy.
Je evidentní, že smog má negativní účinky na lidské zdraví. Nejde jen o to, že se nám špatně dýchá v období, kdy se smog nejvýrazněji projeví. Jde o trvalé znečištění prachovými částicemi, na něž se vážou toxické látky, například polyaromatické uhlovodíky či těžké kovy. V období, kdy se města zahalí do smogu, jsme pouze vystaveni vyšším koncentracím. Zdravotní problémy dopadají zejména na citlivou část populace – na děti, mají pak sníženou imunitu a trpí častějšími virózami, astmatem, alergiemi.
Prostá kombinace v zimě relativně běžných nepříznivých rozptylových podmínek spojená s mrazivým počasím a s daní civilizace způsobila závažnou krizi a téměř neřešitelný problém. Proč?
Jednoduše proto, že jsme se spolehli na příznivý vývoj v posledních zimních obdobích, a i když věci dost napomohla novela podmínek pro vyhlašování smogových situací, bylo jen otázkou času, kdy tento přírodní fenomén i v Praze znovu udeří. Ostrava by mohla vyprávět.
Krátkodobá expozice zvýšeným koncentracím aerosolových částic se podílí na nárůstu celkové nemocnosti i úmrtnosti zejména na srdečně-cévní a dýchací onemocnění. Zejména astmatikům se hůře dýchá, lidé více kašlou. Smog se podílí na změnách plicních funkcí, zvyšuje kojeneckou úmrtnost.
Starého psa novým kouskům nenaučíš,
Naše atmosféra má naštěstí samočisticí procesy: přijdou-li srážky, nečistoty se s nimi z atmosféry vymývají a přesouvají se dál do půdy a vod. Životní prostředí je ale komplexní systém, ve kterém dochází k transportu látek na obrovské vzdálenosti. I znečištění ovzduší může být do jednotlivých regionů zaneseno větrem, k čemuž částečně dochází i v Praze. Přesto však v hlavním městě zůstává největším zdrojem znečištění automobilová doprava. Je rozhodně na místě vyzvat obyvatele k využívání MHD namísto aut, přestože to samo o sobě situaci nevyřeší. Je však otázka, zda by Praha neměla přijmout tvrdší nebo více motivující opatření k omezení automobilové dopravy. Pouze výstražně informovat o smogu zjevně nemá valný účinek. Náklady na léčbu onemocnění v důsledku špinavého ovzduší poneseme všichni a zdaleka se jim nevyrovná ztráta pohodlí, necháme-li auto doma alespoň během těch nejrizikovějších dní.
odbornice z ekologické organizace Arnika ale… Nahonem hledat a navrhovat zcela nepřipravená a neověřená řešení ad hoc místo toho, aby se sáhlo pro připravený postup (jaký už Praha má pro velkou vodu), je špatně. Právě v takovém dokumentu by bylo řečeno, co se kromě samozřejmých věcí daných zákonem – informovat lidi a regulovat velké zdroje, což v Praze mimochodem proběhlo rychle a úspěšně – taky ještě udělá a dokdy.
Pokud už nemůžeme zasáhnout do čistě přírodního jevu, zaveďme opatření pro snížení zátěže prostředí a vyhodnoťme jejich nákladnost i efektivitu. Už jsme snad vyřešili problém vnitroměstské dopravy? Využili jsme snad zahraničních zkušeností? Rozvíjíme dostatečně elektromobilitu a užívání alternativních paliv? Máme dobře vyřešenou MHD? Máme dostatek záchytných parkovišť? Dokázali jsme konečně přesvědčit lidi, že po městě se autem jezdí jen v nejnutnějších případech? Odpovědi asi znáte.
Vypadá to, že má magistrát svázané ruce: něčemu brání legislativa, něco je zase nepopulární a skoro ničemu nepomůže – viz nerealizovaná nízkoemisní zóna. A co ten obchvat, dostaví se někdy?
Netvrdím, že se město nesnaží stav zlepšit. Chybí však účinný nástroj k omezení znečišťování ovzduší. MHD zdarma, krok, který se v Ostravě příliš neosvědčil, byl jediným návrhem, který rada města po pěti dnech smogu prezentovala, a ani ten neuskutečnila. Jak už říkal pan Werich v Čochtanovi: „On ten řezník nosil takový pásek s nápisem Buď připraven, a já jsem ho stáhl pod vodu … a on připraven nebyl.“
vedoucí Národní referenční laboratoře pro venkovní ovzduší