Dýchat je důležitější než jezdit autem

Smog v Praze není nevyhnutelná věc. Určitě umíme snížit riziko jeho vzniku, a když už nastane, docílit toho, aby se nezhoršoval. Lidské zdraví za to stojí. V Praze se musíme soustředit na automobily, které jsou hlavní příčinou znečištěného ovzduší.

Kritické úvaze bychom měli podrobit představu, že dopravu – a tedy i smog – vyřeší až stavba dalších silnic. Na odvedení tranzitu víceméně postačí jihovýchodní část Pražského okruhu, další stavby jsou neefektivní. Do Prahy přijede denně auty přes čtvrt milionu lidí. Okruhy a radiály je neodkloní, navíc nová kapacita přiláká další.

Praha musí nabídnout dojíždějícím alternativu: kvalitní příjezd po železnici. Železniční diametr a znásobení kapacity příměstských tratí musí být naprostá priorita, stejně důležitá jako metro D.

Velký problém jsou auta s nefunkčními prachovými filtry. Policie musí dostat nástroje k tomu, aby je dokázala odchytit přímo na ulicích. Namísto nízkoemisní zóny je ve vnitřní Praze potřeba zavést mýto odstupňované podle produkce emisí. A budou-li se plnit další kroky z plánu snižování emisí, bude za pár let riziko smogové situace mnohem menší.

I tak je potřeba jasný plán pro smogové situace a jsem rád, že jej rada hlavního města chce připravit. Dílčí opatření fungují lépe, když se vzájemně podporují. Nabídka veřejné dopravy zdarma vyžaduje současně její posílení. A posílení veřejné dopravy má smysl společně s regulací vjezdu. Technicky je regulace zvládnutelná podstatně lépe než před dvaceti lety. Řidiči dnes mohou být přes mobil navedeni na nouzová odstavná parkoviště. A jako nouzová P+R mohou posloužit parkoviště supermarketů poblíž metra, jejichž použití by za smogové situace mělo být zdarma.

Význam regulace je i symbolický. Opatření, která řidičům problémových vozidel znemožní smog ignorovat, říkají jasně, že stejný vzduch v Praze chtě nechtě sdílíme všichni.

Auto*Mat