ŽENA PLNÁ protikladů
Už 14 let vede Mária Gálová českou pobočku jednoho z nejstarších aukčních domů na světě, Dorothea. Kromě manažerských dovedností se může pochlubit také hereckým talentem a silnou vůlí, která jí pomáhá dodržovat i velmi zdravý jídelníček.
DOMLUVIT OBĚD SE ŠARMANTNÍ DLOUHOVLÁSKOU JE PODOBNÝ KOUSEK JAKO VYHRÁT V AUKCI PŘEDMĚT, O NĚMŽ DLOUHO SNÍTE. Mária Gálová má nejen velmi málo času, ale také poměrně asketický přístup ke stravování. „Ráda držím půsty, nejdéle jsem to zvládla týden. Umožňují mi získat absolutní nadhled, čerpat jiný typ energie,“vypráví žena s neuvěřitelným životopisem. Jako ředitelka programového odboru Správy Pražského hradu stála i za takovými projekty, jako jsou Struny podzimu, Letní shakespearovské slavnosti nebo Deset století architektury. Přitom stačilo málo a Márii Gálovou bychom spíš znali z divadelních prken. „Odmalička jsem tíhla k herectví, ale zároveň mi šel i přírodopis a chemie,“vzpomíná. Nakonec rozhodla láska, protože kvůli muži musela odejít z Košic, kde nakonec přírodní vědy vystudovala. „To, že v kontrastech nacházím rovnováhu, mi ale zůstalo,“vypráví s úsměvem.
Šarm herečky si stále drží, když s lehkostí pózuje našemu fotografovi. V italské restauraci Il Mulino, která je jen pár kroků od jejího pracoviště, Márii Gálovou dobře znají. „Chodím sem se svým týmem, ale i s nadřízeným. Je Ital a oceňuje, že zdejší jídla chutnají autenticky,“říká, zatímco si pochutnává na filátku z mořského vlka.
Kdo by si představoval, že ředitelka aukční síně Dorotheum, kterou v roce 1707 založil rakouský císař Josef I., má v popisu práce hlavně prohlížení krásných předmětů, hodně by se pletl. „Většinu času trávím za počítačem, ačkoli kontakt s uměleckými díly je bezesporu krásná součást mé profese,“vysvětluje Márae Gálová. V době, kdy většinou plníme své CV každé dva roky novým zaměstnáním, působí jejích 14 let na jedné pozici stejně staromilsky jako samotné starožitnosti, díky kterým je také Dorotheum proslulé. „Když na jednom místě setrváte více let, dostanete šanci jít skutečně do hloubky. To má pro mě největší cenu,“prohlašuje nad sklenkou lehkého bílého vína.
Opravdu starodávným artefaktům Mária Gálová neholduje, osobně dává přednost obrazům Ladislava Sutnara, českému ateliérovému sklu a zamilovala si šperky od srbské designérky žijící v Praze Janji Prokić.