Federer je ve finále. A Nadal?
V Melbourne se schyluje k finálovém souboji, který se neměl nikdy opakovat. K utkání dvou velikánů tenisu, šampionů z dob minulých. Legendární Švýcar Roger Federer (na snímku) v semifinále Australian Open vyřadil v pohledném duelu krajana Stana Wawrinku. Španěl Rafael Nadal hraje o postup proti Bulharu Grigoru Dimitrovovi dnes. (mib)
Ne, ani zdaleka to pro návštěvníky Melbourne Parku není tak žhavé téma jako toužebně vyhlížené finále fenoménů Roger Federer Rafael Nadal. Nebo již jistý sesterský střet Sereny a Venus Williamsových o ženský titul.
Deblové soutěže nejsou na Australian Open kasovními trháky. Některé hvězdy se do nich vůbec nehlásí, jiné odstupují, potřebují-li pošetřit síly. Hrají se na menších kurtech, o nižší částky. V programu plní doplňkovou úlohu. Méně se jim věnují televize i jiná média.
„Ale mám dojem, že jsou někdy až nespravedlivě opomíjené,“tvrdí Lucie Šafářová.
Právě ona nebo Andrea Hlaváčková se v pátek ráno středoevropského času (výsledek na sport.iDNES.cz) stane grandslamovou šampionkou.
„To je pro Česko fajn, ne?“podotkla Šafářová, jež utvořila úderný pár s Američankou Bethanií Mattekovou-Sandsovou.
Hlaváčková válí s Číňankou Pcheng Šuaj, kterou u protinožců osobně sledují desítky reportérů a doma mnoho milionů fanoušků.
„Víte, že byste naší zemi mohla dát velký dárek?“slyšela Hlaváčková dotaz čínského novináře.
Načež se jí dostalo vysvětlení, že o víkendu se ve vlasti její partnerky slaví Nový rok.
Jistě, nejvíc tenisových příznivců vzrušují jiné šlágry. Přesto se ve finále čtyřhry schylovalo k zajímavému střetnutí. Vždyť obě Češky spolu kdysi utvořily dvojici, když se Hlaváčková rozhodla odejít od Lucie Hradecké. Navíc na sebe narazí dvě vskutku výkonné mašiny.
Team Bucie, jak si říkají Šafářová s Mattekovou-Sandsovou, se po dvou letech existence smí holedbat bilancí 59–10 a osmi tituly, z toho třemi grandslamovými.
„Bavíme se, smějeme, měníme taktiku a můžeme se na sebe spolehnout,“říká Šafářová.
Hlaváčkovou s Pcheng nepoutá takové kamarádství, podstoupily spolu o dost méně utkání 21. Ovšem v devatenácti z nich triumfovaly.
„Věříme si. Nepřiletěly jsme uhrát slušný výsledek, ale vyhrát,“pronesla Šafářová.
„Ten titul fakticky moc chceme,“kontrovala Hlaváčková.
Obě berou doprovodnou soutěž patřičně vážně. A nejen proto, že si šampionky rozdělí 650 tisíc australských dolarů (asi 12,35 milionu korun) a poražené pouze polovinu.
„Spousta lidí nepřikládá čtyřhře vůbec žádnou důležitost. Přitom je leckdy divácky atraktivnější než singl, protože se toho při ní na kurtu hodně děje,“říká Šafářová. „Řada hráčů poctivě trénuje jenom na ni, dává jí všechno.“
Ne, nestala se zuřivou obhájkyní méně prestižní disciplíny. Sama se stále soustřeďuje hlavně na dvouhru. Triumfy a přátelství s poněkud výstřední Bethanií, které není ohraničeno tenisovými areály, jí ovšem báječně osvěžily kariéru.
„A třeba v Americe jsou debly populární, dost ženských je hraje v klubech a rády se na ně taky podívají,“tvrdí.
Též v její zemi čtyřhra přitahuje slušnou pozornost. I proto, že se v ní rodí mezinárodní úspěchy, tak vzácné a třpytivé.
Poslední čtyři fedcupové bitvy Češky rozhodly právě až v závěrečném střetu dvojic.
Z olympiády v Londýně 2012 si Hlaváčková s Hradeckou odvezly stříbro a žasly, kolik spoluobčanů je rázem začalo poznávat. Na loňských hrách v Riu dosáhly na bronz Šafářová s Barborou Strýcovou.
Od roku 2011 na grandslamech posbírala tři tituly Šafářová, dva Hlaváčková s Hradeckou a jeden Květa Peschkeová se Slovinkou Katarinou Srebotnikovou.
Ne že by zastínily wimbledonská tažení Petry Kvitové. To jistě ne. Jejich počiny ale rozhodně nejsou zanedbatelné a zapomenutíhodné.