Poláci nás okrádají, stěžují si akcionáři Unipetrolu
Menšinovým vlastníkům se příčí odkup Spolany i malá dividenda
Spor mezi vlastníky tuzemských rafinerií Unipetrol se stupňuje. Menšinoví akcionáři Paulinino a Entris, kteří jsou napojeni na finanční skupinu J&T, hodlají žalovat firmu i členy jejího představenstva kvůli loňské koupi neratovické chemičky Spolana za milion eur. Tvrdí, že tento krok byl nevýhodný a Unipetrol poškodil.
Polský PKN Orlen, většinový majitel Unipetrolu, prodal ztrátovou Spolanu vlastně sám sobě. Je tu však rozdíl. Zatímco prodávající Anwil ovládá ze sta procent, v Unipetrolu má 63 procent. Tím převádí část problém na ostatní vlastníky.
„Vedení Unipetrolu nepostupovalo s péčí řádného hospodáře. Spolana se dostala pod předchozím vlastníkem do katastrofálního stavu. A teď už bude muset všechno řešit Unipetrol. Orlen vlastně převedl budoucí ztráty i na menšinové akcionáře,“říká poradce J&T Michal Šnobr, který část minoritářů zastupuje.
Ještě ostřeji vystupuje Pavel Muchna, který zastupuje na Kypru registrovanou firmu Paulinino, jež vlastní pětinu Unipetrolu. „Orlen dlouhodobě a systematicky tuneluje Unipetrol a přehazuje na něj absolutně neproduktivní kapitálové náklady, jako právě Spolanu,“říká Muchna.
Udržení provozu v Neratovicích si vyžádá miliardové investice. V létě navíc končí povolení pro provoz amalgámové elektrolýzy. Spolana si nyní shání nové, zda však bude ve výrobě chloru pomocí rtuti dál pokračovat, se teprve uvidí.
Minoritáři u soudu chtějí vyčíslit škodu, která koupí Spolany Unipetrolu vznikla. A následně požadovat její uhrazení po společnosti či po jejích představitelích. Vedení Unipetrolu argumentuje tím, že neratovická chemička zapadá do celého výrobního řetězce. Paradoxně se jí před deseti lety zbavoval s tím, že to není klíčová část firmy.
Chceme vyšší dividendu
Nejde přitom o první záležitost, kterou menšinoví akcionáři řeší soudní cestou. Už loni podali žalobu, v níž se domáhají konání mimořádné valné hromady, kde chtěli vedle koupě Spolany řešit také budoucí strategii firmy i její dividendovou politiku. Firma její svolání zamítla. Soud nyní vyzval, aby vedení Unipetrolu do konce ledna předložilo argumenty.
Menšinoví vlastníci například kritizují výši dividendy, kterou firma vyplatila, poprvé za osm let, ze zisku za rok 2015, tedy 5,52 koruny na akcii. Firma si podle nich může dovolit až třikrát vyšší částku. Unipetrol navíc prý zbytečně sedí na balíku hotovosti, nedostatečně investuje do modernizace rafinerií a není jasné, kam ji vedení směřuje.
Šéf představenstva Unipetrolu Andrzej Modrzejewski se však brání. „Do modernizace a rekonstrukce výrobních technologií, zejména do stavby nové polyetylenové jednotky, jsme investovali téměř 11 miliard korun,“říká. Představenstvo podle něj navrhne dividendu i z loňského zisku, bude však záležet na vlastnících, zda ji schválí. Novou strategii včetně dividendové strategie chce představit v březnu.
Podle srovnání nestačí obě tuzemské rafinerie – v Litvínově i v Kralupech – svou efektivitou ve zpracování ropy na konkurenční středoevropské provozy.
Nedostatečná výkonnost Unipetrolu se podle Muchny odráží v ceně jeho akcií na burze. Firma se nyní pomalu vzpamatovává z požáru v litvínovské chemičce v srpnu 2015 i z loňské havárie v Kralupech. Provoz v obou závodech obnovila loni na podzim.
Loňský čistý zisk nicméně vystoupal na rekordních osm miliard korun, zčásti díky penězům z pojistných škod. Tržby firmy, které patří také síť čerpacích stanic Benzina, nicméně kvůli odstávkám klesly o pětinu na 87,8 miliardy korun.