Firmy chtějí cizince spíš než starší Čechy

Nízká nezaměstnanost a hlad firem po lidech usnadňují hledání práce. Ne však těm, kterým je přes 50 let. Jejich podíl mezi nezaměstnanými roste.

PRAHA České firmy stupňují volání, aby jim stát usnadnil přijímání cizinců, protože potřebují nové zaměstnance. Bez povšimnutí přitom mnohé z nich nechávají početnou skupinu lidí přes 50 let.

Ukazují to příběhy lidí, které MF DNES shromáždila, i údaje z úřadů práce. Podíl nezaměstnaných nad touto věkovou hranicí na celkovém počtu lidí bez práce se totiž neustále zvyšuje. Ještě před čtyřmi lety jich byla jen čtvrtina, teď jich je už víc než třetina.

„Stále za to mohou předsudky a obavy zaměstnavatelů, že se starší ročníky hůře učí novým věcem, hůře se adaptují na změny, jsou pomalejší a nezvládnou udržet krok s technologickým vývojem,“říká šéfka úřadu práce Kateřina Sadílková.

Jaromíra Kotíková z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí dodává, že zaměstnavatelé dávají přednost mladším, protože v nich vidí dlouhodobou pracovní sílu. A to přesto, že lidé mění podle výzkumů zaměstnání v rozmezí pěti až sedmi let.

Obtíže mohou přinést i přísnější podmínky. „Dnes je vysokoškolské vzdělání vyžadováno často i u profesí, kde ještě v nedávné době postačovalo vzdělání středoškolské, například u asistentky či zdravotní sestry,“říká Kotíková.

Firmy přitom navenek tvrdí, že o zaměstnance nad 50 let stojí. Některé z nich mají dokonce speciální programy, jak si je udržet. Týká se to například fyzicky náročných profesí, pro něž vedení často najde nové uplatnění uvnitř firmy. Problém je v tom, že tyto programy jsou obvykle určeny jen těm, kteří už v podniku pracují. Až na výjimky se nezaměřují na lidi bez práce.

Spíše než dělníci se v ohrožení ocitají starší manažeři, které mnohde nahrazují absolventi bez zkušeností. Jsou pro ně levnější a často jsou ochotni odevzdat firmě víc než zaměstnanci několik let před důchodem.

Osmapadesátiletý Václav Němec z Prahy provozuje přes dvacet let menší obchod s potravinami. Příjmy z živnosti, která léta živila jeho i manželku, se však výrazně ztenčily.

Pan Václav se proto rozhodl najít si zaměstnání, chtěl by pracovat jako řidič na plný úvazek. Byť právě řidiči patří k nejžádanějším profesím, Václav práci dosud nemá. „Zatím jsem našel jen brigádu za 10 tisíc měsíčně,“říká.

Na podobný problém naráží řada jeho vrstevníků. Lidé starší padesáti let tvoří nejpočetnější skupinu nezaměstnaných, jejich podíl navíc v posledních letech neustále roste. Tvoří už více než třetinu všech nezaměstnaných.

„Vyšší podíl nezaměstnaných ze starších věkových kategorií je daný mimo jiné tím, že se častěji nesetkává jejich kvalifikace s potřebami firem, zásadní jsou zejména jazykové znalosti a počítačová gramotnost,“upozorňuje ředitelka portálu Profesia.cz Zuzana Lincová.

Největší podíl nezaměstnaných nad 50 let hlásí regiony, kde se koncentrují velké automobilky nebo jejich dodavatelé. Například na Mladoboleslavsku či na Rychnovsku se pohybuje kolem dvou pětin. Odborníci to vysvětlují tím, že jde obvykle o fyzicky náročnou práci, na niž starší ročníky už nestačí.

Celorepublikově je to však jinak. Kdo je ochotný pracovat rukama, má větší šanci si odpovídající práci najít i ve vyšším věku. „V dělnických profesích je nedostatek pracovníků a firmy jsou vděčné za každého,“

míní šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

„Problém se dnes týká spíše manažerských a řídicích pozic, protože firmy mají problém tyto odborníky adekvátně ohodnotit. Jejich ochota snižovat své nároky není příliš vysoká,“říká šéf personálně-poradenské společnosti Hays Ladislav Kučera.

„Současným trendem jsou přesuny centrál mimo naši republiku, obsazování klíčových pozic lidmi ze zahraničí. Manažerských pozic je tudíž čím dál méně a trh poslední dobou zaznamenává nebývalé pohyby manažerů,“dodává partnerka společnosti Topsearch Andrea Jarošová.

Havlíčkova asociace proto nyní chystá mobilizaci starších lidí do podnikání, kterou pracovně nazývá Silver Business. „Chceme motivovat starší lidi, kteří odcházejí z korporací nebo jiných firem, aby začali podnikat,“říká Havlíček.

Budou moci využít svých zkušeností a pro malé firmy budou moci dělat třeba externí poradce, analytiky či obchodníky.