Rusové: Zaplatíme nové české reaktory

PRAHA Česká vláda sice jeví zájem postavit v Česku nové jaderné reaktory, nedokáže se však domluvit, jak za ně zaplatit.

A třeba ministr financí Andrej Babiš odmítá poskytnout za mnohamiliardovou zakázku jakékoliv státní záruky.

Do této situace přichází ruská státní agentura Rosatom s nabídkou, že nové bloky v Dukovanech a případně později i v Temelíně pomůže zafinancovat. V rozhovoru pro MF DNES to řekl první náměstek generálního ředitele Rosatomu Kirill Komarov.

„Rosatom nechce být tím, kdo přijde, řekne si o peníze a za ně pak postaví jadernou elektrárnu. Jsme ochotni se procesu zúčastnit aktivně,“prohlásil Komarov.

Podle něj je ruská strana připravena zapojit se do výstavby nových jaderných kapacit v Česku podobně, jako je tomu třeba v případě chystaného rozšíření maďarské jaderné elektrárny Paks. Rusko poskytlo Maďarsku na dva nové bloky třicetiletý úvěr ve výši 10 miliard eur, tedy 80 procent z předpokládaných nákladů. Výměnou za to bude hlavním dodavatelem technologie.

Podle Komarova jsou možné ale i jakékoliv další varianty zapojení Ruska do financování výstavby v Česku.

Kirill Komarov nevyloučil, že by Rosatom mohl v Česku postavit elektrárnu, kterou by sám vlastnil a prodával z ní proud. „Možné je však zvolit i nějakou kombinovanou variantu, tedy například, že bychom peníze částečně půjčili a částečně investovali,“dodal náměstek generálního ředitele Rosatomu.

Jeden z nejdůležitějších mužů ruského jaderného průmyslu dorazil do Prahy minulý týden na jednání se zástupci ministerstva průmyslu. To si v těchto dnech zve delegace šestice uchazečů, kteří projevili zájem reaktory v Česku stavět.

Vedle Rosatomu, jehož zástupci přijeli jako první, je mezi uchazeči americký Westinghouse, francouzská Areva, francouzsko-japonské konsorcium Atmea, čínská společnost CGN a jihokorejská KHNP. Zatímco Američané, Rusové a Francouzi se účastnili už tendru na dostavbu Temelína před třemi lety, který nakonec ČEZ zrušil, Číňané a Jihokorejeci jsou v Česku nováčky.

Podle podkladů, které firmy při informativních schůzkách Česku dodají, se bude vláda rozhodovat, jakým způsobem bude dodavatele vybírat a jak má být výstavba financována.

Právě otázka financování je nejspornější. Současné ceny silové elektřiny na burzách jsou tak nízké, že se investice do nových jaderných bloků v řádu stovek miliard korun nikdy nevrátí. To byl také důvod, proč ČEZ nakonec vycouval z již rozjetého temelínského tendru.

Podle analytika J&T a akcionáře ČEZ Michala Šnobra se u ruské nabídky scházejí dva protichůdné trendy. Jednak jde o jednu z mála možností, jak vznik nových jaderných reaktorů v Česku financovat. Zároveň ale výběr ruského uchazeče u strategické zakázky bez řádné soutěže naráží na bezpečnostní i legislativní hranice.

„Otázka je, zda chceme, aby u nás jaderné bloky stavěli Rusové. A také je otázka, zda by to schválila Evropská komise,“naráží Šnobr na skutečnost, že i maďarský případ začala prověřovat Evropská komise. Bruselské orgány nakonec loni v listopadu shledaly, že „maďarský model“je v pořádku. Podle Šnobra si však Maďaři při vstupu do Unie vyjednali v otázce nukleární energie jiné podmínky. „Způsob, jakým to udělali v Maďarsku, není stoprocentně přenositelný,“říká. Velký rozhovor s Kirillem Komarovem čtěte v pondělní MF DNES