Kolik zaplatíte na německé dálnici

Cesta k moři, do hor či třeba jen na nákup po německé dálnici se českým řidičům možná už od příštího roku citelně prodraží. A nejvíc majitelům dieselů.

Právě na auta se vznětovými motory bude mít rozhodnutí německé vlády nejtěžší dopad. Vyplývá to z dokumentu německého ministerstva dopravy.

Konkrétně na diesel splňující emisní normu Euro 3 a horší – vesměs vozy staré 14 či 15 let – stojí roční kupon 130 eur (3 510 korun), dvouměsíční kupon 50 eur (1 350 korun). Českých řidičů se bude zřejmě nejčastěji týkat nejkratší možná, desetidenní známka. Ta vyjde řidiče na 25 eur (675 korun) – to je třikrát více než rakouská desetidenní viněta.

Vzhledem k tomu, že průměrné stáří osobního auta v Česku je podle statistik 14,5 roku, bude se to týkat velkého množství řidičů.

Avšak ani pro úplně novou dieselovou octavii nejsou tabulky příznivé: s objemem motoru 1,6 litru bude 10denní známka stát 14 eur, v přepočtu 378 korun.

„Směřujeme mýto více na ekologická kritéria a chceme ulevit ekologickým vozům třídy Euro 6,“zdůvodnil systém německý ministr dopravy Alexander Dobrindt.

Na druhou stranu: nový vůz s litrovým benzinovým motorem bude mít výlet do Německa „skoro zdarma“. Desetidenní známka jeho řidiče vyjde na 2,5 eura, v přepočtu asi 68 korun.

Majitelé nových silnějších vozů s benzinovým motorem za ni zaplatí čtyři eura, tedy přibližně 108 korun.

Německo zpoplatní své dálnice pro osobní auta. MF DNES přináší přehled cen časových dálničních známek pro nejrozšířenější vozy v Česku.

U patnáct let staré fabie už to tak jednoduše říci nelze. Takto stará benzinová auta lze totiž obecně najít jak s motory v normě Euro 4, tak i starší (a pro poplatky výrazně dražší) Euro 3. Řidič fabie se srovnatelným výkonem (tedy v tehdejší motorizaci 1,2 litru) tak zaplatí za desetidenní známku buď čtyři, nebo také 14 eur. Čtrnáct eur bude platit i řidič většiny felicií.

Výše se bude pro konkrétní auto vypočítávat z poměrně složitého vzorce. Platí se různé částky za každých sto započatých centimetrů krychlových objemu motoru. Objem se takto násobí různými sazbami pro naftové a benzinové motory a zároveň pro skupiny vytvořené dle emisí.

Ta nejpříznivější zahrnuje motory v normě Euro 6, tedy vozy prodávané v posledních dvou letech. Do prostřední patří normy Euro 5 a Euro 4, tedy zpravidla auta stará 2 až 14 let. A konečně nejdražší skupina motorů s normou Euro 3,2 a 1 s přibližně patnáctiletými a staršími

vozy. Rozdíly jsou značné. Zatímco pro sto centimetrů kubických nového benzinového motoru vzorec počítá s ročním poplatkem 1,8 eura, u starého naftového naskakuje suma po 9,5 eura.

Stropu ve výši 130 eur za rok tak dosáhne jakýkoli starší nafťák o objemu alespoň 1,4 litru. Z ceny ročního kuponu se potom odvozuje šest kategorií pro dvouměsíční a desetidenní známky.

Znát své auto se vyplatí

Německé mýto nerozšíří sbírku nálepek na předním skle, protože bude čistě elektronické. Zaplatit půjde přes internet, pomocí mobilní aplikace nebo na prodejních místech. Řidič bude přitom sám zodpovědný za uvedení technických dat vozu, od kterých se cena známky odvíjí. Pokud je nezná nebo je záměrně neuvede, naúčtuje mu systém nejvyšší možnou cenu 130 eur.

Po zadání poznávací značky vozu se auto automaticky zaregistruje do systému. Ten bude zaplacení

kontrolovat prostřednictvím automatických snímačů – ať už těch napevno umístěných u dálnice, nebo přenosných jednotek případně kontrolních aut. Platba a kontrola tedy bude fungovat podobně jako nyní na Slovensku či v Maďarsku.

Úplně zadarmo mají po německých dálnicích nadále jezdit motorky, elektromobily nebo auta na vodík či CNG a LPG. Zdarma by měli v autech po dálnicích jezdit i vozíčkáři.

Karavany zpoplatní Němci jinak –

rozhodovat bude hmotnost, ale bude platit stejný strop jako pro osobáky.

Kvůli proměnlivosti výpočtu je těžké určit, jak drahý bude průjezd Německem ve srovnání s jinými státy. Řidiči nových benzinových aut to budou mít levnější než kdekoli jinde. A i desetidenní viněta za 14 eur pro nové diesely či deset let staré benziňáky stále vyjde laciněji než týdenní slovinská známka – tedy poplatek, který z pohledu Čechů cestujících na Jadran zajišťuje pouze průjezd padesáti kilometry dálnice.

Pro řidiče starších dieselů německý úsek cesty na dovolenou na poplatcích může překonat i částky zaplacené francouzským či italským výběrčím mýta (přibližně devět eur za 100 kilometrů dálnice).

Dle zástupců českého Ústředního automotoklubu (ÚAMK) se tak může v německo-českém pohraničí opakovat návyk Čechů z výše zmíněného Slovinska. Tedy vyhýbat se na kratších cestách dálnicím. „To ale bude vést k zatížení a opotřebení silnic nižších tříd,“myslí si mluvčí ÚAMK Petr Vomáčka.

Dálniční poplatky schválila německá vláda minulý týden a čeká se, že projdou i v parlamentu. V takovém případě by se mělo začít platit od roku 2018 nebo 2019.

Zákon se však ještě může upravovat. To kdyby vlády zemí sousedících s Německem úspěšně dotáhly do konce plánovanou žalobu k Evropskému soudnímu dvoru. Iniciátorům protestu v čele s Rakušany se totiž nelíbí, že někteří majitelé německých aut (opět půjde o ty nejekologičtější) by měli de facto dostat dálniční poplatek zpět formou slevy na dani, což se podle názoru nespokojených příčí evropskému právu.

Minulou středu se k protestujícím přidal i český premiér Bohuslav Sobotka. „Požádám ministra dopravy Ťoka o vypracování analýzy ke vzniklé situaci. Pokud se potvrdí, že pro Česko vzniknou negativní diskriminační dopady, vláda zváží připojení k připravované žalobě Rakouska na postup Německa,“řekl premiér.

Pro řidiče starších dieselů německý úsek cesty na dovolenou může na poplatcích překonat i částky zaplacené ve Francii či v Itálii.