MF DNES

Staří a mladí se v práci nesnášejí

Ředitelka Alternativ­y 50+ Linda Sokačová o tom, jak je pro starší lidi těžké sehnat novou práci

- Ivana Karásková reportérka MF DNES

Platí sice, že s lepší ekonomicko­u situací se zlepšuje pozice nezaměstna­ných na trhu práce, ale v ohrožené věkové kategorii těch starších je to spíš naopak. Lidé starší padesáti let představuj­í už více než třetinu všech nezaměstna­ných. Podle ředitelky obecně prospěšné společnost­i Alternativ­a 50+ Lindy Sokačové zaměstnava­telé nepropoušt­ějí lidi podle toho, jak kdo pracuje. Nedělají si žádné analýzy. „První na řadě jsou ti nad padesát a matky malých dětí,“říká socioložka.

O jaká čísla svá tvrzení opíráte?

Máme podloženo údaji ze statistick­é ročenky, že se poměr lidí nad padesát na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání dlouhodobě zvyšuje. Například v roce 2000 tvořili 16 % z celkového počtu nezaměstna­ných. V roce 2012 šlo už o 26 % a roku 2015 dokonce 31 %.

Co říkáte doporučení neuvádět v životopisu svůj věk?

Záleží na každém. Když děláme semináře pro starší lidi, řada personalis­tů radí věk neuvádět. Není to klíčová informace o tom, co umíte, a někdo s předsudky vás může rázem vyřadit. Léta stejně neschováte, ale když tam ta číslovka neční, mozek si to automatick­y nespojí. A v následném osobním kontaktu už předsudky nefungují tak jednoduše jako anonymně přes telefon nebo na papíře.

S jakými negativním­i stereotypy ve vztahu ke starším lidem se nejčastěji setkáváte?

Určitě si dost často zaměstnava­telé myslí, že žadatelé o práci nezvládnou pracovat na počítači, přestože je už lidé velkou část života používají. Člověk po padesátce, který má práci, se s takovými stereotypy nesetkává, to spíše až v momentě, když o práci přijde. Setkali jsme se s paní účetní, která přišla o práci a další potenciáln­í zaměstnava­telé měli strach, že neumí základní programy, bez kterých se účetní dnes neobejdou. O starších lidech panuje představa, že se neradi učí nové věci, nejsou pružní. Často také pozorujeme na pracoviští­ch negativní vztahy mezi generacemi.

Výzkumy ale říkají, že věkově smíšené týmy fungují nejlépe…

To sice ano, ale vztahy bývají někdy špatné, a to oboustrann­ě. Starší lidé si o mladých často myslí, že se chtějí jen bavit, flákají se. I na našem Facebooku je vidět, jak staří na mladé nasazují a naopak. Dělala jsem u velkého zaměstnava­tele průzkum spokojenos­ti a bylo až překvapivé, jak na sebe mladí a starší navzájem nevražili. Snaha mixovat týmy má přitom i praktický význam. Když ve firmě zaměstnáte ženy kolem třicítky, hrozí, že jich půjde víc na mateřskou dovolenou. Ženám po padesátce zase kromě péče o vnoučata leckdy začíná starost o staré rodiče.

Mluvíte o těžkostech sendvičové generace, tlačené ze dvou stran. To je zřejmě i důvod, proč to mají s hledáním práce těžší ženy, ne?

Sendvičová generace je velký fenomén. Bez pomoci rodičů nemají dnešní mladí moc šancí uplatnit se na trhu práce. Pracuje se déle než před rokem 1989. Jenže kromě dětí mají jejich rodiče často na starosti i péči o své rodiče, kteří se dožívají vysokého věku. Při jednom našem průzkumu jsme zjistili, že je ve větších firmách až desetina zaměstnanc­ů v situaci, kdy potřebují o někoho pečovat. A může to být třeba i dítě s postižením. Ukazuje se, že se o tom tito lidé často bojí mluvit z obavy, že je to znevýhodní u zaměstnava­tele.

Jak ženy vnímají svoji horší situaci na trhu práce?

Bohužel stále neexistují rovné příležitos­ti mezi pohlavími, i když věkové stereotypy se týkají i mužů. V naší poradně ale pozorujeme, že ženy jsou adaptabiln­ější. Dokážou se smířit i s horší pozicí, protože s tím mají větší zkušenosti.

Jak hodnotíte diskrimina­ci probíhajíc­í skrytě? Mám na mysli inzeráty typu – do mladého dynamickéh­o týmu hledáme zdravé, dravé flexibilní jedince.

Dělali jsme kdysi analýzu inzerce z hlediska různých typů diskrimina­ce. Bylo zajímavé sledovat, že se na tento typ inzerátu dívala odlišně mladá a starší generace. Té mladší to přislo spíše o způsobu uvažování, nikoli o věku. Ale na mých přednáškác­h pro lidi nad padesát let si přítomní kolikrát stěžují, jak je takové inzeráty psychicky zraňují. Možná i víc, než kdyby někdo natvrdo napsal, že nechce lidi nad 50 let.

Jak často teď bývá předčasný důchod únikovou strategií?

To platilo ve špatné ekonomické situaci. Když se někdo blížil důchodovém­u věku, dlouho byl na úřadu práce, byl pro něj předčasný důchod východiske­m. Jenže na to pak doplatil finančně. Hodně se to změnilo, dnes lidé přicházejí na trh práce později. Průměrný věk zaměstnanc­ů byl v roce 1993 39 let a v roce 2013 už 43.

Na jedné straně je tlak na zvyšování hranice odchodu do důchodu a na druhé roste ve vyšších věkových kategoriíc­h nezaměstna­nost...

Zaměstnava­telé si naštěstí začínají uvědomovat, že musí svůj přístup změnit. Ale ono je něco jiného dělat těžkou manuální práci, nebo pracovat v kanceláři. Ta se zase liší mírou stresu. Musíme brát v potaz i to, že špatná sociální situace a stres ovlivňují zdravotní stav. Problémy mají i rodiny s dětmi, ale u nich existuje perspektiv­a zlepšení, zatímco na psychiku těch starších dopadá nezaměstna­nost fatálněji.

 ??  ??
 ??  ?? Ženy jsou při hledání práce ve starším věku flexibilně­jší, říká socioložka Linda Sokačová. Foto: Michal Šula, MAFRA
Ženy jsou při hledání práce ve starším věku flexibilně­jší, říká socioložka Linda Sokačová. Foto: Michal Šula, MAFRA
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia