Evropská drogová velmoc
V červnu 2014 dorazilo do Lazaratu, vesnice na jihu Albánie nazývané „hlavním městem marihuany“, na 800 policistů a vojáků. Začala tak rozsáhlá operace s cílem vymýtit pěstování konopí v zemi a zbavit ji přezdívky „ráj marihuany“.
Podle nejnovější bilance je však nyní situace horší než tehdy. Zatímco do loňska produkce drogy podle albánských úřadů klesala (mezi lety 2013 až 2015 o 30 procent), nejnovější data italské finanční správy, která Albánii pomáhá s monitoringem z letadel, ukazují, že se rozsah ploch osázených konopím loni prudce zvětšil – až pětinásobně.
Na mnoha místech se komunity žijící hlavně v odlehlých horách a podhůřích rozhodly konopí pěstovat vůbec poprvé.
„Novým prvkem je, že se pěstování rozšířilo z několika izolovaných regionů prakticky do celé země, hlavně na sever,“řekl zpravodajskému serveru Deutsche Welle analytik Alexander Cipa. „Drogové gangy změnily strategii. Čím víc polí policie zničí, tím víc jich poté gangy osázejí. Zničit vše už pak ani technicky nelze,“dodal. Jen loni bylo v zemi identifikováno celkem 5 204 polí.
Politologové se shodují, že za expanzí drogového byznysu stojí rostoucí chudoba hlavně ve venkovských oblastech. Ze zhoršování situace viní opozice vládu premiéra Ediho Ramy, jejíž programy na oživení ekonomiky v zemědělských oblastech selhaly.
„Tisíce Albánců nemají šanci dělat něco jiného než právě tohle,“nechal se slyšet šéf opoziční Demokratické strany Albánie Lulzim Basha. „Tito lidé čelí volbě: buď nemít jídlo pro své děti, nebo pracovat na farmě, která pěstuje konopí.“
„Evropská Kolumbie“
Odměna, kterou dostanou ti, kdo konopí pěstují, je směšná v porovnání s tím, za kolik se prodává. V Albánii stojí kilogram marihuany zhruba 100 až 200 eur (2 700 až 5 400 Kč). V zemi však de facto neexistuje místní trh s drogou – vše míří za hranice. A například v Itálii se stejné množství prodá už za 1 500 eur – a to je jen mezistanice.
Albánská opozice je přesvědčena, že za rozkvětem pěstování konopí stojí tichá aliance organizovaného zločinu s úřady. „Dnes snad neexistuje Albánec, který by věřil, že se to vše může dít bez účasti části policie a politiků,“tvrdí Lulzim Basha. I kvůli korupci dnes byznys s marihuanou vynáší pět miliard eur ročně, což je zhruba polovina hrubého domácího produktu země. Podle opozičních politiků se Albánie už stala „evropskou Kolumbií“.
Podobně to vidí i Elvis Nabolli, ředitel nezávislé televizní stanice Rozafa, který se problematice obchodu s drogami dlouhodobě věnuje. Podle něj je marihuanový byznys nebezpečný pro jednotlivé farmáře, ale ne pro špičky gangů. „Celý tenhle průmysl je kontrolován mocnými lidmi, kteří mají silné vazby na úřady, od místních policistů až po politiky. Policie samozřejmě ročně zničí spoustu polí. Ale existují taková, která mají speciální ochranu a jistotu, že zůstanou,“řekl serveru Balkan Insight. Často jsou tato pole, na nichž jsou vybudována nákladná zavlažovací zařízení, chráněna lidmi se zbraněmi.
Altin Qato, šéf albánské policie, soudí, že tvrzení opozice o propojení gangů s úřady jsou přehnaná. „Případy, kdy policisté spolupracují s drogovými gangy, jsou izolované. Ze zhruba devíti tisíc policistů bylo loni jen 40 obžalováno z pomáhání marihuanovému byznysu,“shrnul bilanci za loňský rok.
Podle zpravodajského serveru BBC však není nijak těžké najít v zemi pěstitele, kteří spolupráci s policií připouštějí. Zpravodaj BBC přinesl rozhovor s lidmi pracujícími na políčkách s konopím v horách severně od Tirany. „Dávám policii 20 procent, aby nás nechala být. Každý musí platit, jinak půjde sedět,“řekl mu muž zaměstnávající celkem 15 lidí a několik ozbrojených ochránců. „A o zájemce o práci není žádná nouze,“dodal.
Albánie s velkou pompou vyhlásila válku nelegálním pěstitelům konopí, jak to po ní žádal Západ. Bilance je ale po dvou a půl letech boje tristní – loňský rok byl v pěstování drogy rekordní.