Merkelová do telefonu kárala Trumpa kvůli běžencům
Dva nejmocnější lidé západního světa, americký prezident Donald Trump a německá kancléřka Angela Merkelová, se pouhý týden po nástupu Trumpa do Bílého domu poprvé dostali do otevřeného sporu.
Kancléřka se totiž ostře vymezila proti Trumpovu dekretu, který na 120 dní pozastavil přijímání uprchlíků do USA a lidem ze sedmi muslimských států severu Afriky a Blízkého východu zakázal vstup do země. Dekret, jehož část v neděli ráno pozastavil newyorský soud, označila kancléřka za politováníhodný už při sobotním telefonickém rozhovoru s Trumpem.
Včera to už na „plná ústa“veřejně oznámil kancléřčin mluvčí Steffen Seibert. „Kancléřka je přesvědčena, že ani nezbytný rozhodný boj proti terorismu neospravedlňuje paušální podezíravost vůči lidem z konkrétního prostředí nebo konkrétního vyznání,“citovala německá televize ARD Seiberta.
Trump a Merkelová se v přístupu k běžencům zásadně liší už dlouho. Americký prezident označil pro deník Bild rozhodnutí Merkelové vpustit do země milion migrantů za „katastrofální chybu“. „Mám k ní velkou úctu. Myslím, že je skvělý vůdce. Ale myslím, že udělala jednu katastrofální chybu tím, že přijala všechny ty ilegály a všechny ty lidi, kteří přišli kdovíodkud. A nikdo pořádně neví, odkud přišli,“uvedl před necelými dvěma týdny Trump.
V Evropské unii se znovu vrací téma povinných kvót na běžence. Přinejmenším v té podobě, že unijní státy si musí rozdělit 120 tisíc migrantů z Řecka a Itálie, k jejichž převzetí se zavázaly už na podzim roku 2015.
Maďarsko a Slovensko sice proti rozhodnutí, které bylo přes odpor několika států Unie přijato většinovým hlasováním ministrů vnitra, podaly žaloby u Evropského soudu v Lucemburku, ale ten dosud nerozhodl. Česká republika, která společně s Maďary a Slováky také hlasovala proti přijetí kvót, chce dohodu dodržet, ale dosud v jejím rámci přijala jen několik běženců z asi 1 200, které jí přiřkly kvóty.
Migrační krizí nejvíce postižené Německo trvá na tom, aby dohoda byla dodržena. Německá kancléřka Angela Merkelová však o víkendu uvedla, že pochybuje, že v brzké době uspěje snaha o spravedlivější rozdělení uprchlíků v Evropské unii. A to přesto, že o tomto tématu bude 3. února na Maltě jednat s představiteli ostatních členských zemí EU. Unie by si podle kancléřky ale vylepšila svůj pošramocený obraz, kdyby se soustředila na podstatné věci, zrychlila rozhodování a změnila svou prezentaci navenek.
Merkelová to řekla ve videu, jež se v neděli objevilo na webu kancléřství. „Já bych nešířila příliš mnoho optimismu,“uvedla k uskutečnění přerozdělení uprchlíků Merkelová. „Ale musíme už trvat na tom, aby každý při rozdělování převzal díl solidarity,“dodala.
státy musí splnit, co slíbily
Podle Merkelové musí být každý stát připraven podílet se na všech aspektech zvládání migrace. „Jak to přesně může vypadat, nemohu v této fázi ještě říci. Téma není ještě vyřešeno,“doplnila.
Tento pátek se na Maltě k migraci uskuteční neformální summit šéfů států a vlád členských zemí EU. „Chceme přirozeně zastavit nelegální přistěhovalectví a věříme, že to je účelné i pro migranty, neboť loni se jich přes 4 000 utopilo ve Středozemním moři, většina na cestě z Libye do Itálie,“prohlásila Merkelová. Dodala, že dohodu o vracení migrantů do Libye bude možné dojednat, až se v severoafrické zemi zlepší politická situace.
Dobrá komunikace v Unii musí podle Merkelové zahrnovat informace o tom, zda státy dodržely a realizovaly to, na čem se usnesly, včetně kvót. „Věřím, že to je důležité, neboť občanky a občané mají dojem, že jsme už řadu věcí vyjednali, ale mnohé z toho nebylo prosazeno,“řekla kancléřka. (lup, ČTK)