V Olze nejde o Havla. A to je dobře
Tomáš Šťástka redaktor MF DNES
Nedávno zvítězila v anketě Divadelních novin a dá se očekávat, že zaujme i v blížících se Cenách divadelní kritiky. V prostoru pražské Vily Štvanice hraje malý soubor Divadlo Letí v režii Martiny Schlegelové oceněný kus současné dramatičky Anny Saavedry nazvaný Olga (Horrory z Hrádečku), který hravou formou přibližuje život první ženy Václava Havla.
Hororrům silně napomáhá samotné prostředí a tentokrát se tvůrcům zatím nejlépe povedlo využít dispozic vily. Diváci se ocitnou uvnitř havlovské rezidence, pracuje se s dveřmi, okny i venkovním prostorem za nimi.
Plusem je i spolehlivá Pavlína Štorková v titulní roli. Drobná herečka Národního divadla opět podává skvělý výkon. Její Olze místy stačí jen gesta či mlčení. Cílená nepodobnost s titulní hrdinkou vůbec nevadí. Dobře jí sekunduje trojice herců Jiří Böhm, Tomáš Kobr a Pavol Smolárik, kteří v propracovaném reji postav ztvárňují Havla, tajné, bodyguardy, ale třeba i psa, strýčka Miloše či Václava Klause. A jako se okolo hrdinky točí bezpočet jmen, před diváky se v nechronologickém sledu střídají i jejich životní období – chvíli jsme v dobách disentu, chvíli v prvních prezidentských letech.
Už v úvodu tvůrci ústy Olgy rozpovídanému Václavovi naznačí, že „tahle hra je o ní“, a načrtnou tak celý jejich vztah muže v popředí a ženy v pozadí. V humorných a cíleně divácky vděčných pasážích se dostane na Havlovy milenky i jeho nepraktičnost. Tvůrci naštěstí okolo klišé „hubaté holky z pavlače a prezidenta nešiky“tancují s citem a hrdinům pomníky nestavějí.
Dávají tak vzpomenout na tři roky starý úspěch kusu Velvet Havel na Zábradlí. Oproti rozverné režii Jana Friče se zdejší Olga drží více při zemi a možná tak vytváří k Velvet Havlovi protějšek podle stejného vzorce, jakým působil někdejší první pár.
80%
Olga (Horrory z Hrádečku) Vila Štvanice