Dělá Starbucks reklamu sobě, nebo kampaň Trumpovi?
Vojtěch Varyš komentátor MF DNES
Vreakci na restriktivní výnosy amerického prezidenta Trumpa vůči přistěhovalcům, uprchlíkům a vlastně cizincům všeobecně vyhlásila síť kaváren Starbucks, že zaměstná 10 tisíc uprchlíků. Natruc.
Je to postoj, jemuž pravidelní návštěvníci kaváren této značky zatleskají, a naopak voliči a příznivci Donalda Trumpa, kteří do Starbucks stejně nechodí, se utvrdí v tom, že jejich oblíbenec šlápl na kuří oko správným směrem. Potud je vše v pořádku. Komentátor britského Spectatoru Ross Clark hned Starbucks obvinil z toho, že zahájil kampaň za Trumpovo znovuzvolení v roce 2020. Vtipný paradox v sobě skrývá skutečnost, že jedním z argumentů, kterým Trump zdůvodňuje svoje kroky, je obrana pracovních míst pro „domácí“, jimž mají migranti všeho druhu brát práci. A Starbucks jako by vzkazoval: Ano, přesně tak to je. Zaměstnáváme ty, kteří budou pracovat za méně peněz, nebudou protestovat a vzdorovat a vlastně nám budou za jakoukoli práci vděční.
To, že Strabucks je spíše ničitel kávové kultury než distributor lahodného nápoje, je obnošená vesta. Provozovny této sítě mají daleko k autentickým kavárnám, kde se vedou diskuse, čtou i píšou knihy, vedou obchodní i osobní jednání, sjednávají romantická dostaveníčka nebo se jen tak relaxuje a bloumá. Unifikovaná síť prodejen nabízí hlavně záchytnou síť zahraničním turistům či obchodním cestujícím, kteří se bojí v cizině přičuchnout k něčemu místnímu. Vlastně udržují domácí ve vlastenecké komfortní zóně, ubezpečují je, že i na cestách v dalekých krajinách mohou potkat kousek domova. Bez ohledu na to, obsluhuje-li v nich uprchlík, robot, nebo Trumpův volič.
Nakonec je to reklamní trik, kterým se firma – jako jiné firmy – prezentuje coby „společensky odpovědná“, což je jedna z největších absurdit naší doby. Společenská odpovědnost firem totiž není vyjádřením politického přesvědčení jejich vedení, nebo dokonce důsledkem tlaku veřejnosti, které je to beztak putna (na rozdíl od aktivistů, kteří pro tuto společenskou odpovědnost a její konkrétní podoby agitují), ale obyčejná obchodní strategie. Každý dolar mířící na charitu nebo různé „správňácké“projekty je vyvážen spoustou jiných dolarů, které firma díky tomu někde ušetří a jinde vydělá. Tak jak to ostatně má být. K tomu jsou firmy na světě.