Palermo na severu
Tohle není klasický příběh o tom, jak si z dotace někdo „něco uloupl“. Policisté mají podezření na ucelený systém, jak od začátku do konce „rozdělovat na správná místa“mnohamiliardový balík . MF DNES prošla podezřelé zakázky za 10 miliard. U poloviny naš
Zprvu to vypadalo jako běžná návštěva starosty malého města u vysoce postaveného krajského politika. Jenže starosta, který tou dobou žádal o dotaci na opravu náměstí, dostal během schůzky na vybranou – když necháš výběr stavební firmy na nás, dotaci dostaneš. Přitom o přidělení evropských peněz musí rozhodnout hodnotitelé dotačního úřadu na základě kvality projektu. Podmiňovat přidělení dotace čímkoliv jiným nelze.
Zmíněné svědectví získali reportéři MF DNES od tří starostů z Karlovarského a Ústeckého kraje, když mapovali, jaké firmy získaly zakázky placené z dotačního úřadu ROP Severozápad. Policie v kauze stíhá čtyřiadvacet lidí včetně významných politiků za to, že ovlivnili, kdo dotaci získá.
MF DNES se proto nyní zaměřila na to, komu byly „přiklepnuty“stavební zakázky, které byly z problematických dotací placené.
Ukázaly se zajímavé vazby. A také sumy. Ze zhruba deseti miliard korun, které do dvou českých krajů v letech 2008 až 2012 poslaly evropské fondy na stavby silnic, škol, nemocnic či hřišť, minimálně polovina nakonec zamířila buď ke stavebním firmám regionálních politiků, nebo firmám s nimi spojeným, či k vlivným podnikatelům.
Další téměř tři miliardy si rozdělilo pouhých devět firem.
Redakce například dohledala zakázky, které získaly firmy blízké trojici vlivných severočeských podnikatelů, Danielu Ježkovi (je obviněný a jako jediný sedí ve vazbě), exsenátorovi Alexandru Novákovi (také obviněnému) či Patriku Oulickému. Stáli u projektů minimálně za tři čtvrtě miliardy korun z evropských fondů.
Vlivný severočeský podnikatel Oulický sice nebyl obviněn, ale jeho jméno zařadila na seznam hlavních hybatelů v přidělování dotací soudkyně, která loni řešila jinou kauzu v dotačním úřadu ROP Severozápad. On to odmítá, stejně jako ostatní aktéři kauzy. Ježkův advokát Michael Kis již dříve řekl, že jeho klient se cítí nevinný. Novák se dosud k policejnímu vyšetřování nevyjádřil a na SMS nereagoval.
MF DNES zjistila, že s podezřením, že dotace pak skrze veřejné zakázky končily ve spřátelených firmách, pracuje i policie. V jednom z dokumentů, s jehož obsahem se MF DNES seznámila, detektivové například píší, že s projekty se manipulovalo za účelem „ovlivnění výběru dodavatelů provádějících stavební práce nebo dodávajících zboží a služby potřebné pro realizaci vítězných projektů“.
Toto podezření se jim však doposud nepodařilo prokázat. Detektivové by museli zjistit, že někdo výběrová řízení na přidělení stavebních prací zmanipuloval.
MF DNES zmapovala, u koho končily miliardy z evropských dotací na severozápadě Čech. V kauze policie obvinila 24 lidí. Peníze často získaly firmy s vazbami na tamní politiky.
Krásná Lípa a Aš jsou dvě města v severozápadní části Čech. Obě leží v pohraničí, ale úplně v jiných krajích. Z Aše se jezdí na úřady do Varů, z Lípy do Ústí. A přestože je dělí dvě stě padesát kilometrů a tři a půl hodiny cesty autem, obě mají identickou zkušenost. Za jejich starosty údajně přijel „někdo z kraje“a nabádal je, aby se zapojili do kšeftování s evropskými penězi v severočeském dotačním programu. Svědectví obou starostů si vyslechli reportéři MF DNES.
Je rok 2008 a městečko ve Šluknovském výběžku, Krásná Lípa, se chystá opravit hlavní náměstí. Nebude to levné. Místní politici proto posílají na dotační úřad ROP Severozápad žádost o evropskou dotaci. Potřebují asi 30 milionů korun. O několik měsíců později, ve chvíli, kdy má úřad vybrat z několika soupeřících projektů vítěze, zazvoní starostovi Zbyňku Linhartovi telefon. Ze sluchátka se ozve vysoce postavený politik ústeckého hejtmanství a domlouvá si s ním schůzku. „Pár dní před definitivním schválením dotace mi při osobní schůzce dotyčný člověk naznačil, že peníze nám přiklepnou jen za podmínky, že nám výběrové řízení na zhotovitele stavby zorganizuje jakási firma Ropro,“vzpomíná Linhart, nyní také nezávislý senátor za Děčínsko. (Název té firmy si zapamatujme.)
Ve starostových vzpomínkách leží na jeho stole papír s vypsanými projekty, které mezi sebou o dotaci soutěží, a „pán z kraje“mu nabízí, že může jeho projekt „označit tečkou“. Starosta se diví, ale nakonec není proti a nabízenou vizitku firmy Ropro si strčí do kapsy u saka. Schůzka končí.
O pár dní později úřad peníze městu skutečně přiklepne. Navzdory tomu však radní nakonec podmínku nesplní a výběrové řízení si zorganizují sami. „Porušili jsme to doporučení a od té doby, až na jednu drobnou výjimku o několik let později, jsme už žádné dotace nedostali, ačkoliv jsme o ně dál žádali,“tvrdí starosta.
Podle různých svědectví, která MF DNES získala, a myslí si to i policie, existuje podezření, že si regionální politici vytvořili z přerozdělování evropských peněz na severu Čech velmi propracovaný systém. Zapojily se do něho oba kraje, Ústecký i Karlovarský, které sdílely společný „severozápadní“dotační úřad. V systému, který svým rozsahem nemá obdoby, údajně fungovaly tři základní modely, jak peníze nasměrovat na správné místo. „Zaprvé byly vítězné projekty vybírány dřív, než se o vítězi oficiálně rozhodovalo. Mohli ukázat na jakýkoliv projekt, to je to tečkování. Zadruhé se některé zakázky neúměrně předražovaly. A do třetice peníze po zmanipulovaném výběrovém řízení shrábla ‚spřízněná‘ stavební firma. Byla to kombinace všeho,“tvrdí Leo Steiner, někdejší vysoký úředník operačního programu Severozápad a zároveň policejní svědek, který na machinace upozornil.
Ostatně i detektivové do dokumentu, s jehož obsahem se MF DNES měla možnost seznámit, „natvrdo“napsali, co prověřují: „... dosud nezjištění členové Výboru regionální rady a další představitelé kraje jednali na žádost či pokyn osob z podnikatelského prostředí za účelem zajištění úspěchu těmito osobami předem vybraných projektů a ovlivnění výběru dodavatelů provádějících stavební práce“.
Postaví to naše firma
Ze svědectví dvou dalších starostů vyplývá, že „ústecký model“platil i pro Karlovarský kraj. V obou karlovarských případech byl podle starostů prostředníkem mezi politikou a firmami Jakub Pánik, tehdejší zastupitel kraje, pozdější náměstek hejtmana a někdejší člen širšího vedení ČSSD.
Město Aš před sedmi lety. I v nejzápadnějším koutu země usilují o evropské peníze. Například na revitalizaci vrchu Háj. Je to velká akce za více než sto milionů korun. Ašského starostu Dalibora Blažka kontaktuje Jakub Pánik. Také on údajně starostovi radí, aby město přenechalo výběr stavebních firem Okresní hospodářské komoře a „zkušené firmě“. A navíc údajně hovoří o tom, že by bylo vhodné, kdyby zakázku získala firma z Karlovarského kraje. To však pravidla neumožňují. Zakázku má vyhrát ten nejlepší, ať už je odkudkoliv. Upřednostnit jeden kraj znamená se zakázkou manipulovat.
„Nám tehdy přes pana Pánika nabídla jakoby Okresní hospodářská komora, že oni mají známou velmi dobrou firmu, která tu zakázku udělá. My jsme na to přistoupili,“tvrdí starosta Blažek. Podle jeho zástupce Pavla Klepáčka dostala výběrové řízení o dodavatele stavby na starosti firma Ropro (ano, je to ta, kterou si měl dle doporučení vybrat i starosta Krásné Lípy).
Šéfem Okresní hospodářské komory v Chebu byl od roku 2008 právě Jakub Pánik.
O lukrativní zakázku se uchází asi patnáct firem. Do finále jich postoupí pět. Sestava finalistů je pozoruhodná. Tři firmy jsou vlastnicky či personálně napojené na politiky z ODS či ČSSD, jedna patří vlivnému podnikateli Vladimíru Repáčovi, jehož někdejší ředitel dotačního úřadu a dnes obviněný hlavní svědek policie Petr Kušnierz označil za jednoho z klíčových lidí v machinacích s dotacemi. (MF DNES chtěla Repáče požádat o reakci, ale poté, co se redaktorka představila do telefonu, člověk na druhé straně zavěsil. Na další pokusy nereagoval.)
Město Aš spolupráci se společností Ropro nakonec zruší a stejně jako v Krásné Lípě si soutěž zorganizuje samo.
Šlo mi jen o náš kraj
Jakub Pánik nepopírá, že se starosty obecně mluvil. „U všech v našem kraji jsem jako zástupce hospodářské komory vždy lobboval za firmy z Karlovarského kraje. Ale vždy v rámci zákona.“O zakázce na revitalizaci vrchu Háj prý nic neví. „A se starostou Aše jsem nikdy nejednal o zmíněné zakázce. V záležitosti lobbování za firmy z našeho kraje v obecné komunikační úrovni jsem s nim jednal jednou,“rozpomíná se.
Někdejší šéf společnosti Ropro Michal Petřík odmítá, že by „pánové z kraje“starostům doporučovali právě jeho firmu. „Jsou to takové povídačky. Důkazy jsou nula,“hájí se Petřík. „U losování finálových firem byl pan místostarosta a líbilo se mu, že to nevzbuzovalo pochyby. Ale pak nám náhle vypověděli smlouvu. Zákulisně jsem slyšel, že nebyla vytažena firma, která by se jim líbila,“předkládá svou verzi.
Pokračování na protější straně
Také Michala Petříka přitom Kušnierz ve své výpovědi zařadil mezi osoby, které se na manipulacích podílely. I to Petřík odmítá s tím, že ho prý Kušnierz vydíral: Když mi zaplatíš, do kauzy tě nenamočím.
Na stopě záhadných teček
Prosinec 2016. Policie obviní čtyřiadvacet politiků a podnikatelů z Ústeckého a Karlovarského kraje včetně exhejtmanky Jany Vaňhové z ČSSD či bývalého senátora za ODS Alexandra Nováka. Podezřívá je, že přes dotační úřad manipulovali s evropskými dotacemi. Detektivové zároveň vytvoří soupis více než pěti set projektů žádajících o dotace, které začnou prověřovat. Jde o dotace za neuvěřitelných 14 miliard korun.
Detektivové vycházejí zejména z toho, že se jim do ruky dostaly seznamy s předem označenými „vítěznými“projekty. Ano, to jsou i ty zmíněné tečky. V tabulce skončí také náměstí v Krásné Lípě a ašský vrch Háj.
Podezření, že existovaly seznamy s tlačenými projekty a zmanipulovaná hodnocení – jak policie machinace popisuje – se navíc zřejmě ještě rozšíří. Detektivové totiž pracují s hypotézou, že peníze nemusely končit jen u předem vytipovaných projektů, ale i u stavebních firem spřízněných s lidmi, kteří o dotacích – formálně či neformálně – rozhodovali. To by kauze dalo nový rozměr.
MF DNES se proto rozhodla prověřit, které firmy prováděly v letech 2008 až 2012 stavební práce placené skrze zakázky z eurofondů. Tedy: které stavební firmy si příjemci dotací najali, aby konkrétní práci provedly a inkasovaly za ni peníze. Reportéři se zaměřili právě na projekty, jež prověřuje policie. Zmapovali stovky staveb, na něž Brusel poslal celkem 10 miliard korun. A zjistili, že minimálně polovinu této částky – pět miliard – si rozdělily firmy spojené s politiky, obviněnými podnikateli nebo s lidmi, na něž ukázali policejní svědci.
Firmy navázané na trojici vlivných podnikatelů Patrika Oulického, Daniela Ježka a exsenátora Alexandra Nováka získaly stavební zakázky spojené s minimálně sedmi sty miliony korun z evropských dotací.
U firem Ahmada Raada, člena regionální rady ODS Ústeckého kraje a bývalého zastupitele Kadaně, to byla skoro půlmiliarda (podle Raada daly nejlepší nabídku).
Podniky dalších vysoce postavených politiků ze severu Čech se podílely na stavbách za skoro 700 milionů korun a firmy spojené s jejich protějšky z Karlovarského kraje na projektech za více než čtvrt miliardy.
Vedle toho firmě Herkul Vladimíra Repáče – samotné či s dalšími firmami – byly přiklepnuty zakázky za více než miliardu.
A ještě víc – téměř půldruhé miliardy – braly za projekty firmy z okolí společnosti EDS Holding, kterou zakládal právník někdejší Oulického firmy Aleš Dostál a jejímž akcionářem byl třeba Jakub Zavoral, bývalý člen ODS, poradce ministra Petra Gandaloviče a mimo jiné také kandidát TOP 09 na primátora Ústí nad Labem z roku 2010.
O další bezmála tři miliardy se podělilo pouhých devět firem či jejich sdružení.
Dlužno dodat, že ne vždy se dotace nakonec skutečně proplatila. Některé projekty byly zastaveny, mimo jiné i kvůli tomu, že kauza vyšla na světlo. Firmy se také o zakázku někdy podělily s jinými. Na druhou stranu – celkovou částku, o kterou se bude policie zajímat, zvyšuje fakt, že na evropské dotace jsou navázány další desítky až stovky milionů, jež doplácí stát, kraj či města.
Peníze za nevšímavost
Ještě se vraťme o pár let zpátky. Tentokrát do Františkových Lázní. I toto město v Karlovarském kraji usilovalo o evropské peníze na několik projektů. A jeho příběh jako by byl předepsán starým známým scénářem.
„Byli tam styční důstojníci, kteří dobře věděli, kdo si podal žádost o jakou dotaci, a pak už stačilo jen obíhat města a nabízet jim pomoc: starostům bylo jemně naznačeno, že když se nebudou plést do toho, kdo bude zakázky dělat, tak dotaci dostanou. Ale také naopak,“popisuje starosta Ivo Mlátilík a ukazuje opět na Jakuba Pánika. Ten to odmítá a říká, že stejně jako v Aši „lobboval v mezích zákona“za krajské firmy.
„Přijel za mnou a jal se mě přesvědčovat, že jeho spřátelená firma pro nás zakázku vypracuje. Tvrdil, že je vše domluvené a že když si na to plácneme, dotace nám bude přidělena. Výběrová řízení pak byla zfalšovaná. Měli na to různé finty,“tvrdí Mlátilík a jmenuje dvě firmy. Redakci se je však nepodařilo kontaktovat, proto jejich název prozatím nezazní. Lze jen říci, že jedna z nich dříve patřila bývalému radnímu Karlových Varů.
O tom, jak mohlo rozdělování dotací na severu vypadat a jakou roli v něm mohli hrát místní podnikatelé, svědčí i historka z dubna 2012. Tehdy se v chomutovském divadle scházejí představitelé Karlovarského a Ústeckého kraje. „Pan Oulický je v zahraničí, a tak můžeme rozhodovat o výzvách a projektech,“popisoval policistům slova jednoho z někdejších náměstků kraje Leo Steiner, jenž na machinace upozornil.
Patrik Oulický už byl tou dobou známou severočeskou figurou. Člověk spjatý s ODS byl označován za „kmotra“a dnes jej policie podezřívá, že právě on je tou klíčovou postavou, která měla vliv na rozhodování o dotacích. Oulického policie z ničeho neobvinila. Na rozdíl od jeho někdejších spolupracovníků Ježka a exsenátora Alexandra Nováka.
Ježek i Oulický podezření už dříve odmítli, o kauze se nechtějí bavit. „Proč bych se vyjadřoval? Já jsem se vyjadřoval při výslechu,“odpověděl Oulický. Novák – ač je po nedávném propuštění z vězení pod dohledem úřadů – byl v době policejního zátahu v zahraničí. Zatím není známo, že by se vrátil. Na SMS nereaguje. s přispěním Artura Janouška