Merkelová v Ankaře: Dbejte svobody projevu

Kancléřka Angela Merkelová poprvé od nevydařeného státního převratu loni v červenci navštívila Turecko. Děje se tak přitom v době, kdy vztahy mezi oběma zeměmi jsou napjaté.

Merkelová kritizuje Erdoganův postup proti turecké opozici a údajným strůjcům státního převratu, zároveň ale spoléhá na migrační dohodu z loňského března, která měla velký podíl na snížení počtu migrantů přicházejících přes Egejské moře do Řecka.

Erdogan pak opakovaně obviňuje Německo, že plně nepodporuje jeho úsilí o „dopadení viníků“z řad opozice a že se zastává separatistických Kurdů, jež Turecko považuje za hrozbu své celistvosti.

Merkelová navíc byla už před návštěvou pod tlakem opozice v Německu, rozměr cesty byl totiž do značné míry také symbolický. Merkelová mohla Erdoganovo počínání z evropského pohledu buď legitimizovat, nebo naopak příležitost využít ke kritice stávajících poměrů.

Kancléřka se alespoň zčásti snažila naplnit druhý bod: „Při nedávném pokusu o puč jsme viděli, jak občané Turecka podpořili ve své zemi demokracii. A to je přesně důvod, proč je v této neklidné době tak důležité udržet v zemi svobodu projevu. V této souvislosti jsme spolu také mluvili o svobodě tisku,“řekla Merkelová po schůzce na společné tiskové konferenci.

Spojenci Turecka včetně Německa se podle Merkelové obávají toho, že Erdogan nezdařený puč využívá jako záminku k umlčení opozice. „Opozice je ale součástí demokracie,“dodala Merkelová.

Turci budou za několik týdnů v referendu hlasovat o změnách ústavy, které by mimo jiné posílily pravomoci prezidenta. Na přípravu referenda a jeho průběh by měli dohlížet pozorovatelé OBSE, uvedla včera také Merkelová.

„Ať vydají Güllena“

Oba státníci podle Erdogana dál mluvili o boji proti terorismu, migrační krizi a o možném společném postupu v Sýrii, kde by Německo a Turecko mohly spolupracovat – podle Erdogana totiž „žádný jiný stát v Sýrii nebojuje proti Islámskému státu s takovým nasazením jako Turecko“. Oba se také shodli na užší spolupráci v boji proti terorismu.

Erdogan znovu žádal o vydání čtyřiceti tureckých vojáků, kteří se podle něj podíleli na pokusu o převrat a nyní v Německu žádají o azyl. Stejně tak je prý nutné „podniknout rychlejší kroky k vydání duchovního Güllena do Turecka“.

Kancléřka se během návštěvy Ankary setkala i s premiérem Binalim Yildirimem, se zástupci největší opoziční síly v parlamentu, středolevicové

Je důležité, aby byla dodržena svoboda projevu. I opozice je součástí demokracie.

Lidové republikánské strany, ale i se členy prokurdské Lidové demokratické strany (HDP).

Právě členy HDP turecká vláda obviňuje ze spolupráce se separatistickou Stranou kurdských pracujících (PKK), s níž armáda na jihovýchodě země bojuje. Jedenáct poslanců HDP je nyní ve vyšetřovací vazbě.

Němečtí opoziční politici kancléřku za návštěvu Turecka kritizovali. Už před cestou ji vyzvali, aby s vrcholnými tureckými politiky hovořila o dodržování lidských práv, která Ankara podle nich po loňském pokusu o státní převrat systematicky porušuje.

Angela Merkelová, kancléřka Žádná země nebojuje s Islámským státem tak tvrdě jako Turecko. Recep Tayyip Erdogan, prezident