Zrezlý robot trefil stovku. Dál jen důchod a večírky
Ač jeho příjmení Crouch v překladu znamená „krčit se“, on vždycky vyčníval. Aby ne: měří dva metry a váží pouze 75 kilogramů.
Také proto fanoušci Liverpoolu o fotbalovém útočníkovi Peteru Crouchovi zpívali: „He is big, he is red, his feet stick out of bed!“, tedy: „Je velký, je rudý, jeho nohy čouhají z postele.“
Ve středu ho „dlouhá pravačka“vystřelila mezi legendy anglické Premier League. Když v 7. minutě utkání proti Evertonu dal za Stoke první gól utkání (nakonec 1:1), byla to jeho trefa č. 100 v nejprestižnější lize planety. To před ním dokázalo jen 25 mužů. A Crouch pokořil stovku jako nejstarší z nich: ve 36 letech a dvou dnech. Potřeboval na to 15 let a 419 startů.
„Vítej ve velmi speciálním klubu,“stálo hned na oficiálním twitterovém účtu soutěže.
„Skvělý a hodně emotivní moment,“řekl Crouch. „Mezi stovkaři jsou samí fantastičtí hráči, k některým jsem vzhlížel. Být mezi nimi, je pro mě skvělé. Nezapomenutelné.“
Mezi kanonýry jasně vede bájný Alan Shearer se 260 zásahy. A dál? Rooney, Cole, Lampard, Henry, Fowler, Defoe, Owen, Wright. To byly (jsou) střelecké persony! A teď se k nim přiřadil chlapík, který celou kariéru čelil posměškům kvůli své postavě a neohrabanému stylu. Ano, Crouch není, co se stylu běhu týče, atletickým vzorem. Spíš k němu naprosto sedí slovo kolohnát, ale góly dávat uměl. A stále umí. Ač na začátku kariéry musel z Tottenhamu na hostování do poloprofesionální soutěže, pak do druhé švédské ligy, vypracoval se.
Za národní tým Anglie dal ve 42 utkáních 22 gólů. Skvělá bilance. Teď se stal „nesmrtelným“. „V kabině mi pořád bzučí telefon. Dostal jsem spoustu zpráv,“povídal. „Dal jsem pár krásných gólů, byly tam však i ty ošklivé. Ale beru i je,“vtipkoval Crouch. Třeba jeho trefa z roku 2012 proti Manchesteru City byla famózní. Jedna z nejhezčích sezony. Na rohu pokutového území si ve vzduchu zpracoval balon, a aniž
by dopadl na zem, nádherným volejem jej poslal přes brankáře Harta pod břevno. Přitom stál napůl zády k brance. Byl to tenkrát jeden z pěti gólů, které Crouch dal zpoza šestnáctky. Ve zbylých 95 případech stál uvnitř vyhrazeného obdélníku.
Tam byla jeho síla. Asi nepřekvapí, že 48 branek dal hlavou, 43 pravou nohou, 9 levou a jednu přidal z penalty. Nikdy nezažil pocit, když hráč skóruje z přímého kopu.
Ale zase vymyslel originální oslavu, jenž ho proslavila. V roce 2006 před mistrovstvím světa předvedl „tanec robota“. Pomalé pohyby v podání hubeného habána, mimochodem výtečného tanečníka, zaujaly. „Teď je to legrační, ale nechtěl bych robota dělat do doby, až to legrační být přestane,“povídal tenkrát. Od roku 2007 už robota opravdu nepoužíval – s jedinou výjimkou, kdy dal gól Ukrajině za reprezentaci v kvalifikaci o světový šampionát v roce 2010.
„Přestal jsem s touhle oslavou. Ale nikdy nevíte, jestli dám někdy opravdu velký gól...“říkal.
Vysněná branka měla padnout ve finále Ligy mistrů. Toho už se asi nedočká, ale robotický taneček oživil právě při stém zásahu.
„V tom, že jsem robota vytáhl, bylo kus nostalgie. Abych byl upřímný, byl jsem v tu chvíli pyšný. Byl jsem totiž pod velkým tlakem, kdy se na stovku dostanu,“vyprávěl Crouch. „Robot byl za tu dobu trochu zrezlý. Přece jenom odpočíval deset let. Myslím ale, že už ho budu muset poslat do důchodu, zaslouží si ho. Vystupovat bude už jen na svatbách a večírcích.“
Opravdu? Crouch ještě nekončí...