Porazí knihovník Merkelovou?
Obliba kancléřky Angely Merkelové v Německu sice v posledních dvou letech kvůli její imigrační politice i prvním islamistickým atentátům na německé půdě klesala, přesto se její pozice zdála neotřesitelná. Už se nezdá. Nejnovější průzkum ukázal, že pokud by se o kancléři rozhodovalo v přímé volbě, Angelu Merkelovou by porazil kandidát sociální demokracie Martin Schulz. Jsou to necelé dva týdny, co socialisté oznámili nominaci Martina Schulze do vedení strany i do boje o kancléřský post. Tento krok rozhýbal dosavadní pořádky. Merkelová už varovala: „Nepodceňujme ho.“Bývalý knihovník Martin Schulz strávil přes dvacet let v Evropském parlamentu a s německou politikou toho dosud neměl mnoho společného. Přesto mu Němci nyní důvěřují víc než Merkelové. O kancléři rozhodne až parlament, který vzejde z voleb na podzim. Pokud by však Němci volili kancléře přímo, porazil by Schulz Merkelovou o šestnáct procent, ukázal průzkum pro televizi ARD. Schulzovy preference stoupají průběžně. Zatímco o týden dřív by pro Schulze i Merkelovou hlasovalo shodně 41 procent dotázaných, nyní je to padesát ke čtyřiatřiceti pro Schulze.
Pokračování ze str. 1
V nejnovějších průzkumech posiluje i SPD. Strana, jejíž preference v posledním volebním období klesly až k hodnotě kolem dvaceti procent, po výměně dosavadního předsedy Sigmara Gabriela za jedenašedesátiletého Martina Schulze vystřelily nahoru. Aktuálně se pohybují kolem 28 procent, což je nejlepší výsledek od září 2013.
„Trump = nebezpečí“
Přízeň německých voličů si Schulz, který do sociální demokracie vstoupil už jako devatenáctiletý, získal mimo jiné svými tvrdými výroky na adresu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa.
„Zahrává si s bezpečností západního světa,“řekl Martin Schulz v rozhovoru pro týdeník Spiegel s tím, že Trump je „velkým nebezpečím pro demokracii“. Dočasný zákaz cestování do USA pro občany sedmi muslimských států pak označil jako „nesnesitelný“.
K obdobné kritice vyzval Schulz i Angelu Merkelovou. Ta sice Trumpovy kroky také odsoudila, ale v zájmu zachování diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi i Evropskou unií nemůže jít ve svých vyjádřeních tak daleko jako právě Schulz.
Kritika Trumpa je jedním z důležitých faktorů, na který nyní němečtí voliči slyší. Podle průzkumu agentury Infratest Dimap se totiž po Trumpově inauguraci zásadně propadla důvěra Němců v USA, která je nyní téměř srovnatelná s důvěrou v Putinovo Rusko.
Podle 70 procent Němců Spojeným státům „nelze důvěřovat“. Opak si myslí jen 22 procent, což je o 37 procent méně, než tomu bylo jen o několik týdnů dřív. K Rusku má v současnosti důvěru jen 21 procent Němců proti 74 procentům nedůvěřivých. Pro srovnání – Turecku podle nejnovějších sondáží věří pouhá čtyři procenta Němců, zatímco nedůvěru má u 93 procent.
O imigraci jen potichu
Někdejší knihovník, bývalý starosta města Würselen a donedávna ještě předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, nyní ladí témata, s nimiž vyrazí do předvolebního boje. Ačkoli například v otázce migrační krize ve svém prvním větším projevu vyzval k větší solidaritě mezi jednotlivými členskými státy EU, tématu imigrace se nejspíš bude v následujících měsících raději vyhýbat.
Sami sociální demokraté jsou totiž v názorech, jak v této věci postupovat, rozděleni. Řeší se, zda zaujmout tvrdý postoj po vzoru bavorské CSU a jejího předsedy Horsta Seehofera, který požaduje mimo jiné horní hranici pro příjem migrantů, nebo zda jako koaliční partner CDU budou podporovat otevřenou migrační politiku Angely Merkelové.
Obecně se pak Schulz podle svých slov bude snažit překonat „hluboké rozdělení“ve společnosti, které vzniklo právě jako důsledek vládní imigrační politiky. Jeho další cíle jsou „spravedlivější“daňové předpisy a větší podpora venkova.
Důležité je pro něj také povzbudit sociální demokraty a probudit stranu z letargie. To se mu zatím daří. Potenciálně problematické však pro něj může být to, že nadpoloviční většina Němců, konkrétně je to 65 procent, zatím stále přesně neví, jakou politiku strana vlastně prosazuje.