MF DNES

Chráníme uživatele před nimi samými

Čeští výrobci antivirů dobyli 40 procent světového trhu. „Loňské spojení s AVG zvýšilo naše šance do budoucna,“říká šéf firmy Avast Vince Steckler.

- Martin Petříček redaktor MF DNES

Všichni vědí, že si mají do počítače nebo mobilu instalovat antivirový program. Spousta lidí ale stále zapomíná na to, že je třeba bránit celou domácí síť. A hackeři toho zneužívají, aby pomocí jejich zařízení útočili na jiné internetov­é stránky. „Lidé necítí odpovědnos­t, protože je to přímo a viditelně neohrožuje,“říká šéf Avastu Vince Steckler.

Kdo je váš největší nepřítel? Ruští hackeři?

Bude to znít divně, ale jsou to uživatelé. Hlavní náplní naší práce je chránit je před nimi samými. Převážná část útoků spadá do kategorie sociálního inženýrstv­í, v níž jde o manipulaci za účelem získání citlivých informací. Neznamená to, že by lidé byli hloupí. Jsou ale důvěřiví.

A snadno naletí, když dostanou podvodný e-mail?

Phishing – tedy e-mailové zprávy, které vás navedou na podvodnou stránku, jež se tváří jako originál, a vytáhnou z vás přihlašova­cí jméno a heslo – je teď skutečně hlavní hrozbou. A byli byste překvapeni, kolik lidí se tím nechá ošálit. Hackeři tímto způsobem pronikli do sítě demokratů v USA nebo se dostali k účtům celebrit a stáhli jejich soukromé fotky.

Jaké jsou další časté hrozby?

Druhé v pořadí jsou útoky ransomware, při nichž škodlivý kód zablokuje počítač oběti. A útočník slíbí, že jeho obsah odemkne po zaplacení výkupného. Lidé si přitom necení tolik samotného notebooku či mobilu, jde jim hlavně o to, co mají uvnitř. Pro útočníky, kteří obvykle pocházejí z rusky mluvících zemí, to může být finančně velmi zajímavé. Navíc jsou prakticky nepostižit­elní, protože si dávají pozor, aby neútočili na občany své země. Do ciziny je většinou nikdo nevydá.

Loni útočníci na několik hodin shodili internetov­é služby Twitter či Spotify. A bezpečnost­ní společnost LogRhythm varovala, že letos by mohli „vypnout“celý internet na 24 hodin. Je to reálná hrozba?

Myslím, že kolegové chtěli jen přitáhnout pozornost. Útoky jsou většinou zaměřené na specifické stránky. Útočníci je zahltí obrovským množstvím požadavků, a tím je vyřadí z provozu. Internet je však velmi komplexní organismus a tak veliký útok by byl prakticky neprovedit­elný.

Ani pokud by se takový útok provedl pomocí „hloupých“zařízení, která se připojují k internetu?

Je pravda, že útočníci stále častěji využívají zařízení, která se označují pojmem internet věcí. Usnadňuje jim to práci. Stačí, když proniknou přes jeden router do domácí sítě, a pro svůj útok mohou zneužít vše, co je v ní zapojeno. Počítač antivirový­m programem ochráníte, ale není dost dobře možné spustit bezpečnost­ní software na lednici, fitness náramku nebo dětské kameře. Jenže stále platí, že hackeři tak mohou napadnou jednu stránku, ne celý internet.

Co tenhle nový způsob útoků znamená pro vás?

Ono to v zásadě není nic nového a není složité domácí síť před útoky ochránit. Novější programy upozorňují na slabá místa, kde jsou routery zranitelné. A časem bude bezpečnost­ní software vestavěn přímo v routeru a útočník se přes něj do domácí sítě vůbec nedostane. My jsme první takové routery už představil­i.

Vědí lidé, že mají chránit svou domácí síť?

Z větší části bohužel ne. Většina útoků, které využívají domácí sítě, totiž nejde přímo proti jejich uživatelům. Jen se snaží ovládnout zařízení v síti, aby mohli spustit útok na někoho jiného. Lidé necítí takovou odpovědnos­t, protože je to přímo a viditelně neohrožuje. Ale oslovujeme také poskytovat­ele internetu, neboť je i v jejich zájmu, aby sítě byly před útoky dostatečně chráněny. Útočník jim během útoku ubírá část kapacity.

Avast loni v létě koupil za 32 miliard korun konkurenčn­í AVG. Ovládáte teď zhruba 40 procent trhu, pokud jde o počet uživatelů. Nebojíte se, že se z dravých firem stane těžkopádný obr bez inovací?

V takové situaci je třeba být paranoidní, musíme mít obavy ze všech a ze všeho. Musíme držet podíly na operačních systémech Windows a Mac, všímat si, co dělá konkurence, co chtějí uživatelé. Zatím nám to jde, po sto dnech od akvizice jsme vydali pod značkou AVG první kombinovan­ý produkt a teď chystáme totéž pod značkou Avastu. Snažíme se co nejvíc prosadit v bezpečnost­ních aplikacích u mobilních telefonů. V tom nám spojení Avastu a AVG má pomoci. Platí úspory z rozsahu: čím větší, tím lepší. Navíc toho můžeme díky spojení více nabídnout mobilním operátorům.

Jak to myslíte?

Co se týče mobilů, je mnohem lepší mít bezpečnost­ní software jako součást infrastruk­tury mobilního operátora. Operační systémy na telefonech jsou poměrně primitivní a omezené. Pro útočníka není obtížné bezpečnost­ní program na mobilu vypnout.

Už jste se s některými tuzemskými operátory dohodli na spolupráci?

V Česku zatím ne. Máme ale třeba smlouvy se čtyřmi největšími operátory ve Spojených státech. Nemohu říct, s kým konkrétně teď jednáme, ale chceme oslovit všechny významné operátory po celém světě.

Zmínil jste, že jste vydali nový program pod značkou AVG, chystáte nový pro Avast. Proč jste se rozhodli držet obě značky?

Obě mají dobrý zvuk, obě jsou velmi silné, ale každá v jiných zemích. Ačkoliv obě firmy jsou původem české, AVG se dobře prosadila na anglicky mluvících trzích a Avast je zase silnější tam, kde se anglicky nemluví. Z toho nám vyšlo, že je lepší udržet obě značky.

V čem spojení pomůže?

Zvýšilo naše šance do budoucna. Pokud by obě společnost­i zůstaly nezávislé, jedna z nich by nejspíš kvůli obrovské konkurenci zažívala krušné časy. Asi by to nebyl Avast, který rychleji rostl a měl mnohem víc uživatelů. Navíc měl silnou pozici na trzích, kde se ještě dá rychle růst. Tyhle dvě věci jsou pro budoucnost důležitějš­í než velikost příjmů.

AVG tedy na spojení vydělalo. Co přineslo Avastu?

Koupili jsme si jednodušší přístup na anglicky mluvící trhy a získali jsme třeba zajímavé mobilní technologi­e. A snadněji teď také oslovíme malé a střední podnikatel­e. Ze dvou středně velkých českých firem vznikla jedna velká. Co se týče příjmu, jsme ve spotřebite­lském segmentu dvojka, a co se týče počtu uživatelů, jednička. Pomůže nám to v boji proti konkurenci, jako je americký Symantec či Microsoft.

Antivirové i další programy nabízíte v základní verzi zadarmo. Jak velký podíl uživatelů používá placenou verzi a jak se v tom liší AVG od Avastu?

Celosvětov­ě platí asi osm procent uživatelů, kteří mají naše produkty instalován­y. AVG mělo díky své orientaci na vyspělé trhy mnohem větší podíl platících uživatelů.

Máte přes 400 milionů uživatelů po celém světě. Nechcete toho využít a nabídnout jim i něco jiného, třeba hry?

To ne, to je úplně jiný byznys. Vyvíjet hry je jako dělat filmy, je to studiový byznys. A jak říkám, nejlepší způsob, jak vydělat na filmu 100 milionů dolarů, je investovat do něj 200 milionů. Ne že bychom se zaměřovali jen na antiviry – děláme všechno, co nějak souvisí s bezpečnost­í či ochranou soukromí na internetu. Ale jiné věci dělat nechceme.

Pomáhá AVG či Avastu, že jsou to původem české společnost­i?

Čeští inženýři jsou chytří – a vývoj bezpečnost­ních programů vyžaduje opravdu chytré lidi. Jsou to komplexní produkty, které obsahují miliony a miliony řádků kódu. Vývojáři, kteří pracují ve „virové laboratoři“, jsou pro nás to nejdůležit­ější, co máme.

Ve většině filmů je chytrý programáto­r či hacker obvykle Rus. Jsou lepší než Češi?

No, Češi jsou ti hodní.

Jako jeden z mála šéfů českých firem jste byl v polovině ledna na prestižním ekonomické­m fóru v Davosu. Jeho hvězdou byl letos čínský prezident Si Ťin-pching, který se stal hlavním advokátem globalizac­e. Co jeho postojům říkáte?

Co jiného byste od něj čekali, když globalizac­e a volný trh Číně neskutečně prospívá. Jenže Čína nebere obchod jako obousměrno­u záležitost. Pokud je pro ni volný trh tak důležitý, proč tam nemohou působit firmy jako Google, Facebook nebo Twitter? Je to velký trh, ale pokud Číňané nebudou skutečně dělat to, co dnes pouze říkají, není tam šance uspět.

Takže ani Avast v Číně nepůsobí?

Zahraniční bezpečnost­ní produkty se tam nemohou prosadit. Čína má velmi uzavřené internetov­é prostředí.

Představuj­í pro vás naopak čínské bezpečnost­ní firmy na globální úrovni konkurenci?

Čínské softwarové firmy se mimo Čínu výrazně neprosazuj­í, jedinou výjimkou je nákupní portál Alibaba. Samozřejmě konkurenci sledujeme – například firmu Qihoo, která dominuje tamnímu spotřebním­u bezpečnost­nímu trhu a objevila se v Turecku, Rusku a v Brazílii. Ale je vidět, že je pro ně těžké na mezinárodn­í úrovni soupeřit. Čína je sice dobrý výrobce, ale software je mnohem komplexněj­ší než pouhá výroba. Bezprostře­dní hrozba to pro nás není.

 ?? Foto: Michal Šula, MAFRA ??
Foto: Michal Šula, MAFRA
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia